Zlatá žeň

22.01.2021

Popis lidského hyenismu, necitelnosti a touze po bohatství.

27.10.2018

K napsání knihy J. T. Grosse inspirovala těsně poválečná fotografie, na které skupina polských venkovanů pózuje s lidskými kosterními pozůstatky. Autor nejdříve popisuje, jak v poválečných letech místní obyvatelé hledali na místech, kde za války stály koncentrační tábory, v půdě, v masových hrobech a na žárovištích pecí šperky a zlato (třeba i zlaté plomby), jak systematicky rozkopávali plochu táborů. Je to ovšem jen východisko k širší úvaze o podobě vzájemných vztahů. Autor dále líčí, jak za války obyčejní Poláci prodávali zbídačeným Židům, kteří jeli v transportech do koncentračních táborů a vesměs zde zahynuli v plynových komorách, pohárky vody za zlato, šperky nebo nesmyslně přemrštěné ceny. Popisuje, jak na venkově obyvatelé vsí pronásledovali, okrádali, znásilňovali a zabíjeli židovské obyvatele, kteří se pokoušeli ukrýt před Němci. Obzvláště otřesná je scéna, kde líčí, jak skupina polských venkovanů v lese umlátila mladou Židovku a dvě její docela malé děti. Obdobně se zabývá jevem, kdy židovské rodiny, které se ukrývaly na venkově, musely za úkryt a potraviny platit horentní sumy, a přesto je jejich "ochránce" posléze udal. Autor velmi pečlivě dokazuje, že lidé, kteří páchali tato zvěrstva, nebyli kriminálníci nebo duševně vyšinutí jedince, ale docela obyčejní "slušní" lidé, kteří mnohdy požívali vážnost jako představitelé místní samosprávy nebo spolků. Co je opravdu zarážející, že toto pronásledování a vraždění bylo i lidmi, kteří se těchto činů přímo nezúčastnili (rozuměj převážnou částí veřejnosti) považováno za správné nebo přinejmenším akceptovatelné. Gross se zmiňuje i o opačných případech, kdy obyčejní Poláci nezištně pomáhali židovským rodinám, avšak často o tom nechtěli vůbec mluvit (mnohdy i mnoho let po válce), aby na sebe nepřivolali hněv svých spoluobčanů. Gross vše líčí přesně, s citem pro detail, zdánlivě zcela nezaujatě, jeho argumenty jsou promyšlené a jsou založeny na úředních archivních pramenech či doložených výpovědích svědků. Velice poučné (a smutné) čtení o událostech, o kterých se raději příliš nehovoří (ale kolik takových témat je!). Je to další doklad toho, že za určitých mimořádných okolností jsou lidé schopni absolutně nepochopitelných zvěrstev a hnusných činů, a to často prováděných bez logických důvodů - prováděných prostě jen proto, že to doba vymknutá z kloubů dovolovala. Velmi doporučuji.