Živí a ztracení

Na tomto příběhu jsem nenašla nic úchvatného. Děj plynul tak nějak líně bez větších výkyvů. Nenadchlo mne to, hodně stránek jsem prolistovala :(

27.03.2024

Velice silný příběh z období po osvobození po roce1945, odehrávající se v Berlíně, kde v americké zóně se setkávají američtí vojáci-Židé, a původní Berlíňané se lživými výpověďmi "my vůbec o ničem nevěděli, ani jsme v nacistické straně nebyli, jen co jsme zkusili hrůz při bombardování" a pod. Je to kruté ale pravdivé čtení, mělo by být povinnou četbou. Dovolím si citovat ze str.119: "Spravedlivou odměnou bych si nebyl tak jistý. Na každého sadistu přijdou dva nebo i pár desítek prospěchářů. Přežili pod vládou nacistů a teď přijdou na to, jak přežít v novém režimu. Vsadil bych se na to, že to tu budou řídit ty samé figury." Smutné konstatování.

07.12.2023

Jiný pohled na válku, na ty, kteří se z ní nikdy nevrátili, ale hlavně na ty, kteří přežili a cítí se vinni. Velmi dobře napsaná kniha zalidněná různorodými postavami, s naprostým minimem sentimentu a romantiky. Lidi jako byli David, Harry, slečna Allbrightová nebo Anna bych chtěla taky potkat; zvlášť Anna mě jako mámu přivedla na myšlenku, zda bych se dokázala zachovat tak jako ona . . .

"To přesně tím myslím. V tomhle světě nic takového jako víc radosti, než si člověk zaslouží, neexistuje."

16.06.2023

Příběh byl smutný jak se muselo žít dál s pocitem,že museli některé členy rodiny zanechat krutostem,ale pak si to muset odpouštět.Autorka umí se vžít do postavách o jakých píše.

07.03.2023

Skvělé - jiné téma a zpracování: válka a hlavně poválečné měsíce z Berlína, okupační zóny, Američané a denacifikace, uprchlí a odsunutí, zavraždění a trpící na všech stranách, židé v Americe, poválečná opatření a traumata. Samozřejmě depresivní, ono to osvobozením samozřejmě neskončilo, jásavě ani opatrně. Ale velmi dobře a věrohodně napsáno, příběh a hlavně hlavní hrdinové opravdu jako živí. Autorka nesklouzla k romantice, udržela příběh střízlivě popisný a provedla své hrdiny všemi (ne)představitelnými dramaty a úskalími, zejména traumaty, pocity vlastní zrady, nenávisti k okolí, v kulisách rozbombardovaného města od konce války až do uzavření Berlína Rusy.
Tentokrát plně souhlasím v pozitivně oceňujícími výkřiky na obálce. 100%

23.10.2022

Silný příběh, při němž si naplno uvědomíme, že nelze soudit lidi z minulosti. Millie měla štěstí, s bratrem se dostala po nástupu nacistů do Ameriky. Během války ale zahynuli její rodiče a mladší sestra. Po válce se vrací do Berlína, protože se snaží vyrovnat s výčitkami svědomí. Sama se za šťastnou nepovažuje.
Pracuje v denacifikačním úřadě, ve svém okolí má lidi trpící syndromem přeživších. Ti se s ním až na jednu výjimku dokáží lépe porvat.
Po přečtení jsem plná pocitů. Veškeré postavy mi připadají jako staří známí, se kterými bych se ráda opět setkala. Milliin bratr David nebo Henry Sutton. Líbila se mi doba, ve které se děj odehrává. Z mého pohledu se mi zdálo, že se zde vyskytovalo až moc pohrdání vůči Fräuleins. Jako by ty ženy byly něco podřadného. Naštěstí s tím, jak se s nimi Millie blíže seznamuje, tak je toto pohrdání trochu otupěno.
Doba je zde podrobně vykreslena. Dozvěděla jsem se hodně o vývoji v poválečném Berlíně. Rekvírování bytů mě hodně překvapilo. To, jehož jsme byli svědky, bylo velmi kruté.
Tato kniha pomůže pochopit, co se dělo po válce.

15.10.2022

Autorka si za téma zvolila dosud opomíjené téma poválečné americké správy Německa v jedné ze čtyř spojeneckých okupačních zón. Hlavní hrdinka Millie pracuje v rámci armády na výsleších Němců, kteří jsou podrobováni lustracím. Sama jako bývalá berlínská Židovka, které se podařilo prožít válku v USA, cítí k Němcům nenávist. Ona i další kolegové si v sobě nesou trauma, že přežili a jejich blízcí, kteří zůstali v Německu, nikoli. Román přináší plno otázek o odpuštění nejen druhým, ale hlavně sobě samému.

18.07.2022

Velmi zajímavý a poutavý příběh o vině a odpuštění. O lásce k lidem a naopak o nenávisti k nim. Doporučuji.