Zapomenuté údolí
Jan Vrba
https://www.databazeknih.cz/img/books/27_/270951/bmid_zapomenute-udoli-RF1-270951.jpg
4
5
4
Popis knihy zde zatím bohužel není...
Přidat komentář
25.12.2020
Působivý román, čte se výborně a obsahuje krásné popisy přírody, které plynule prolínají dějem...
2
04.10.2014
Plnost, zaber a expresivita pouziteho jazyka u Vrby vzdy zaskoci (i otrnuleho ctenare)...
Na závěr Vrba říká: Nikdo na to údloí nezapomene, jak je krásné, ale nikdo se tam nebude chtít vrátit, jak je smutné, ale neposlouchejte ho :) Já se tam vracím rád...
1
Autorovy další knížky
| 1919 |  Boží mlýny |
| 1997 | Myslivcův rok |
| 1927 |  Nejsilnější vášeň |
| 1968 | Srnčí milování |
| 1935 | Les |
Kniha Zapomenuté údolí je v
| Přečtených | 7x |
| Doporučených | 1x |
| Knihotéce | 9x |
| Chystám se číst | 3x |
| dalších seznamech | 1x |
Jan Vrba má vzácný dar , umí vyprávět a popsat přírodu tak krásně a vášnivě . Ale nejem krásu života on vidí krásu i ve smrti. Postřelený srnec se ještě chce naposledy rozhlédnout po kraji. liška tancuje se smrtí , běláskové padají do bláta a jsou smutně sledování svými druhy, když už pochopili, že už nevzlétnou.
Lidem tolik poetiky do života nedal. Příběh ze zapomenutého kraje s tajemným chátrajícím zámečkem , dívkou s minulostí a švarným myslivcem je aktuální i dnes. Po sto letech od napsání. A je důkazem, že tenkrát lidé určitě nebyli lepší než my, nebo se k sobě chovali lépe. Pomluvy. Předsudky . Ponižování chudších a povyšování se. Pýcha a pak pád a smrt člověka, který soudil bez rozmýšlení. I tak je to kraj, do kterého bych se ráda podívala tenkrát , ale i dnes.