Záhada rukopisu

23.12.2022

Do této knihy jsem se pouštěla, protože jsem si velmi užila autorčinu knihu Nefritová lilie, kterou jsem hodnotila úplně nejvýš.
Jestli je to tím, jaká jsem díky tomu měla očekávání, nebo je tato kniha prostě o chlub slabší, těžko říct.
Můj první problém přišel hned na začátku knihy, kdy jsem se vůbec nemohla začíst a příběh mě příliš nezaujal. Během čtení se to naštěstí zlomilo a já tak v závěru mohla ocenit, na co se kniha zaměřila a jaké informace čtenáři přiblížila.
Celá kniha se točí výhradně kolem ztraceného rukopisu, který v sobě ukrývá tajemství minulé doby. Jak už to u těchto knih bývá, máme zde pohled z minulosti a současnosti, což mám na knihách moc ráda a umožňuje nám to na situaci nahlédnout ze dvou směrů.
Osobně mě mnohem více bavily kapitoly z minulosti.
Postavy člověku velice snadno přirostou k srdci. Osudy dvou žen, které náhodně spojily nešťastné skutečnosti, mě velmi zajímaly a potřebovala jsem vědět, co se bude dít. V současnosti se linka soustředí především na postavu Evie, která se na všechny záhady snaží přijít.
Kniha se mi četla o chlup hůře než autorčina předchozí, ale poslední strany uběhly jako nic. V budoucnu si další autorčinu knihu určitě nenechám ujít.
V knize na mě číhalo několik zvratů, na které ale bylo poměrně jednoduché přijít dřív. Přesto jsem byla několikrát překvapená a emocemi jsem také nešetřila.
V souvislosti s těmito příběhy je také tradičně spojena romantická linka. V tomto případě mi ale přišla navíc a dle mého názoru dost zastiňovala hlavní podstatu.
Úplně nejradši na těchto knihách mám poznámky autorů. Jde o jakési objasnění ohledně fikce, čerpání z pramenů, skutečné postavy, skutečné osudy a prostředí.
Jsem moc ráda za to, jaké téma si pro tuto knihu autorka vybrala, protože není dost známé a moc se o něm nemluví. A to je asi hlavní důvod, proč tuto knihu doporučuji dál.

15.12.2022

Záhada rukopisu je třetí knihou od Kirsty Manningové, která se objevila na českém trhu. Pokud jste četli Nefritovou lilii nebo Ztracené klenoty, tak už víte, jaký poklad Kirsty Manningová je. Její příběhy jsou opravdu tak krásné, že pokud byste si její knihy nechali ujít, byla by to ohromná škoda.

Záhada rukopisu se dotýká 2. světové války i současnosti. Je to příběh, kde se dotknete osudů tří žen, které si zkrátka zamilujete.

Kirsty Manningové se v každé knize úžasně daří přiblížit nám dobu i své hlavní postavy tak, že si je zkrátka každý musí zamilovat. Styl psaní, který autorka zvolila, vás bude vtahovat do děje a nebudete chtít se čtením přestat. Přenesete se zkrátka do jiného světa. A pokud tohle kniha umí, pak si zaslouží nejlepší možné hodnocení. A to jsem ještě nezmínila to zajímavé rozuzlení, které pro vás bude jistě příjemným překvapením na závěr. Tahle kniha vás prostě nezklame, věřte mi.

Velmi kladně hodnotím samotnou promyšlenost příběhu. To bylo naprosto brilantní a bylo vidět, že autorka se musela věnovat mnoho času rešerším, aby nám osudy hrdinek předložila tak uvěřitelně.

Tempo knihy bylo velmi příjemné. Spisovatelský talent autorky nedovolí, aby se v knize nacházelo byť malilinkaté hluché místo. Ani náznak hluchého místa jsem tam nenašla.

Kniha byla rozdělena do několik dějových linek a také do kapitol. Vše ale do sebe krásně zapadalo, i když se dějové linky střídaly.

Chtěla bych na knížce najít alespoň jednu jedinou věc, kterou bych mohla zkritizovat. Ale věřte nebo ne, není vůbec nic, co by si kritiku zasloužilo.

Knihu vám mohu doporučit s naprosto čistým svědomím. Myslím, že z ní budete nadšeni jako já. Opravdu stojí za přečtení – moc krásný příběh.

08.12.2022

Další, ale opět jiný a krásný příběh o druhé světové válce. Nevím, jestli je příhodné psát o válce, že je to krásný příběh. Ale je to pravda. Nádherným rukopisem nám autorka přináší všechny ty chvíle, které byly příšerné a my můžeme poznat ty všechny statečné lidi, ženy, muže, ale i děti, kteří bojovali za dobrou věc. Žili jen z naděje, že jednou válka skončí a oni budou mít nový život. Vedli různé odboje, šířili tajné informace, byli si ve vězení jeden druhému oporou, …

Joséphine i Margot se mi dostaly do srdíčka. To jejich přátelství mi vhánělo slzy do očí. Jejich statečnost, humor i v těžkých chvílích. Možnost psát si tužkou do knihy takový deník z vězení muselo Joséphine dodávat sílu. Sílu, že i kdyby nepřežila, její zápisky se dostanou na světlo.

Evie s Clementem v současné lince příběhu jsem si také oblíbila. Moc jsem ji přála, aby znovu dokázala nalézt štěstí.

Prostředí knihy krásně popsané, úplně jsem viděla azurové pobřeží a cítila vůni pečeného chleba a croissantu.

Závěr byl skvělý. Asi to mohlo dopadnout i líp, ale to už by nebyl román že života, ale pohádka. Knihu jsem si moc užila. Mám moc ráda propletené události, minulost přítomnost a hledání střípků minulosti.

30.11.2022

Jako vždy krásná knížka. Opět dvě časové linky , kdy v současnosti pátráme po minulosti velice úspěšné autorky detektivních románů. Je zde použito více časových os a proplétají se nám zde osudy dvou silných žen v minulosti, které se setkávají za druhé světové války ve vězení a posléze sespolečně dostávají do velmi těžkého v pracovního tábora. Děj se odehrává ve Francii , což je další plus. Protože mám ráda toto prostředí.
V současnosti se tajemství záhadného rukopisu postupně odhaluje a autorka nás dokáže opět překvapit.
Velice čtivá a laskavá kniha, přestože pojednává o velm těžké době a opravdu tragických momentech života obou žen a vlastně nejen jejich.
Mě mnohem více bavila historická linka a do té ze současnosti jsem se dlouho nemohla začíst, proto musím dát o jednu hvězdičku méně.

Co velmi oceňuji je doslov autorky, který nám osvětluje, že vycházela z některých historických případů. A hlavně , že přestože knihu psala v období covidovém , toto období do děje ze současnosti nezapracovala. Za to nesmírně děkuji.