Za hranicemi času
Vladimir Ivanovič Savčenko
Vědeckofantastický román, jehož hlavní myšlenkou je proměna člověka z dobyvatele a podmanitele přírody v jejího citlivého ochránce. Román líčí osudy švýcarského vědce Alfréda Berna, který zastává názor, že vývoj lidstva probíhá v cyklech. Patří k ukázkovým příkladům vědce, který pro ověření své teorie je ochoten obětovat vše. Aby si potvrdil svou teorii, nechá se uprostřed pouště Gobi hibernovat na osmnáct tisíc let. Časový mechanismus hibernační komory se však porouchá a profesor se probere již po dvou stech letech do světa vybudovaného komunismu, kdy Země je kvetoucím rájem a lidstvo dobývá vesmír. Další děj zobrazuje konfrontaci způsobů ideálního světa a Bernových návyků a myšlení člověka dvacátého století.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1988 , Albatros (ČR)Originální název:
Za perevalom , 1984
více info...
Přidat komentář
Dalo by se podle anotace snadno odložit s tím, že je to jedna z typických sci-fi sovětského typu. Tak jednoduché to ale není. Samozřejmě je zde spousta klišé o komunistickém ráji na zemi ve 22. století, běžné mezihvězdné lety a přetváření planety i myšlení člověka. Ale hlavní myšlenka se objevuje až v závěrečné části – problémy v komunikaci se zcela odlišnou civilizací Vyšších Prvoků, jejichž vývoj byl naprosto odlišný od vývoje člověka a z toho důvodu je lidem cizí i jejich způsob chování a myšlení. Bohužel, než se k tomu děj dopracuje, je potřeba se prokousat spoustou technických, pseudotechnických a psychologických úvah a popisů, které jsou až únavné. Škoda, někdy méně bývá více.
Autorovy další knížky
| 1986 |  Objev sebe sama |
| 1988 | Za hranicemi času |
| 1998 |  Svět tvých iluzí |
| 1962 | Černé hvězdy |
Kniha Za hranicemi času je v
| Přečtených | 16x |
| Čtenářské výzvě | 2x |
| Knihotéce | 22x |
| Chystám se číst | 1x |
| Chci si koupit | 1x |
Někdy pejsek ani nepotřebuje kočičku, aby spleskal dort, kde je všechno a přitom se nedá jíst. Savčenko do své sci-fi naházel všechna klišé žánru – cestování časem, mimozemšťany, utopii, fantastické vynálezy, telepatii, cesty do vesmíru… A přitom to na malé rozloze románu nedrží pohromadě. Příčinou je i styl, kterým je dílo napsáno. Začátek je zmatený, následuje neustálé filozofování o směřování lidstva v průběhu věků, ekologické varování, které však, vzhledem k bleskovému řešení problémů, vyzní do ztracena, aby vše vyvrcholilo setkáním s odlišnou formou života, o které do této chvíle nevím, co si mám myslet.