Y: Poslední z mužů 7 - Zvláštní vydání

07.11.2022

Díl sloužící jako výplň. Tvůrci usoudili, že než přijdou s finále, ještě chvilku si pobudou na výsluní popularity. Atmosféra je sice bezvadná, stejně jako protagonisté, ale dějová linka se v podstatě nikam nepohne, jde pouze o různé rekapitulace a psychickou debordelizaci. Když už k nějakému zvratu dojde, je takřka vynucený.
Ale jak jsem psal na začátku, stále to má tah na bránu. Zároveň musím Brianu K. Vaughanovi přiznat cit pro zábavné zápletky jednotlivých epizod – sice to není tak kvalitní, jako ta s divadelní společností z alba Malý krok pro lidstvo, ale stále dokážou překvapit. Jen je fakt, že jeho svět s posledním mužem na Zemi se mi stále víc nezdá příliš propracovaný. Čím dál, tím častěji nacházím nedotažené detaily, které autentičnost narušují, především v porovnání s mnoha jinými, dotaženými, jež člověku na mysl paradoxně nepřijdou. Taky mi vadily kapitoly vytržené z kontextu, kdy jsem si postupně musel ujasňovat, v jaké časové lince se vlastně nacházím – viz příběh Knoflíky.

14.05.2021

Podobně vehementně jako se ujal kresby v předchozí knize, opanoval pole i ve Zvláštním vydání chorvatský umělec Goran Sudžuka. Nakreslil tři vedlejší kapitoly - Hodina naší smrti, Knoflíky, 1000 psacích strojů - a část titulního příběhu. Po dobrodružství na moři tu nyní máme australskou odyseu, která je však spíše jen mezihrou, než že by nějak výrazně posouvala děj. Konečně stejně jsou na tom i tři zbývající příběhy, které rozvíjejí vedlejší motivy nebo nás vrací zpátky v čase, aby nám doplnily informace. Brian K. Vaughan si prostě vybírá oddechový čas a asi nikdo mu to nebude mít za zlé. Ostatně zbraní a frustrace je mezi holkama stále dost na to, aby pro jednou utáhly plytší obsah. Obálky k původním sešitům kreslí už nějaký čas Massimo Carnevale a já s pietou vzpomínám na nedostižné mistrovství J. G. Jonese z prvních knih série. Carnevale je prostě někde trochu jinde. Uvidíme, k jakým metám nás tvůrci zavedou v příštích dílech.

16.11.2020

„Jen co ta pohroma udeřila,
začaly jste si syslit všechny šampóny.
Byl jsem v supermarketu kde ženský nechaly
celý řady konzerv netknutý, ale kompletně
vybílily oddělení „péče o vlasy“.

Zvláštní vydání sice tak trochu zavání novinovým článkem, který v tomto příběhu vydá jeden bulvární plátek, ale název tohoto svazku má dvojsmysl. Jedná se tu totiž o spousty flashbacků, vraceček do minulosti. A všechny ty návraty nám vlastně základní děj nějak moc dál neposouvají. Vlastně, loď na které se Yorick plaví, přistála v Sydney a zůstane tam všech šest sešitů. Tedy „zůstala“ v uvozovkách. Jak jsem řekl, dost se tu opět zaobíráme minulostí. Ale zase se tu dozvíme dost důležitých věcí, a některé jsou docela zásadní.....

Malá ochutnávka:
Jak to, že kluci mají knoflíky ne jedný straně a holky je mají na tý druhý?
„No, dámy mívaly na oblíkání služebnictvo, takže když byly knoflíky nalevo, šlo to služce, která byla pravák, snadněji. Kdežto páni tenkrát nosili kordy, tak že levá strana kabátu musela jít přes pravou, aby se jim, když tasili, zbraň o nic nezachytila“.

Kresba opět neurazí a i když se tu střídají tři tvůrci, jejich styl není tak moc rozdílný, že by to kazilo celkový pohled. Jenže nic významného nikdo z nich nenakreslí. Malba je nevýrazná, jednorázová a ničím nevyniká. Je to prostě styl na který si zvyknete a moc vás nevyvede z míry, pokud se někde změní barva nebo se víc zaplní nějaké to komiksové okno. Jak jsem však už někde psal, tento příběh ani není tak o kresbě, jako spíše o obsahu a dobrodružství.......

Citát: Na každým vyhynutí je něco dobrýho, co?

29.12.2019

Yorickovo dobrodružství se pomalu chýlí ke konci, ale neztrácí na tempu a kvalitě. Zběsilá novinářka přinesla do děje zase něco nového a zábavného. Sedmý díl patří k těm slabším, ale i přesto dává čtenáři o postavách mnoho zajímavých informací. Zvláště minulost agentky 355 byla super.

10.03.2019

Po minulém akčním díle dochází ke zklidnění - je zde několik retrospektiv, které dávají pár odpovědí či alespoň náznaků odpovědí. A na významu ještě více roste úloha Héró, Alter, obou Beth, dr. M, Rose. No blížíme se pomalu k cíli a těch strategicky rozestavěných figurek je tam poměrně dost.

30.10.2018

Už se nám ten postapokalyptický svět pomalu zalidňuje. Čím více roky ubíhají tím více se svět vrací do starých kolejí. Už by mohli ovšem začít odpovídat na otázky.

03.04.2018

Děj tu jede v podstatě tak nějak samospádem, ale funguje to.

13.02.2018

Být poslední chlap na světě je makačka. Hledáte svojí holku, bojujete proti šíleným ženským, hráblým ženským, nadrženým ženským, jste brán jako možná zachrána na zachování lidstva, kdyby se o vás ostatní dozvěděli. A do toho přijde reportérka, která si vyfotí vaše nádobíčko v ne příliš lichotivém rozpoložení, že v seznamce by to dojem neudělalo.

("Ani...ani jsem neměl čas si ho protáhnout. Měl jsem ho zcela neobvykle schlíplýho...")

Takže nezačne hledání jenom Beth, protože jsme konečně v Austrálii, ale zároveň i paní reportérky, co sice není pornografka, ale to s tou šlupkou a vyfocením vercajku, o ní platí. Zbytek děje je dovysvětlují a dovyplňující. Beth 2 asi bude mít ještě nějaké eso v rukávu a taky 355, kterou mám stále raději. Jo a málem bych zapomněla, konečně se dostaneme do cílové destinace. Konnichiwa, bitches! Jenom něco mi chybělo. LSD laděný sny o Beth 1. Tak snad příště...

05.02.2018

Zvláštní vydání není špatný díl, jen v něm Vaughan zbytečně přešlapuje na místně, než tne do živého. Toho opravdu zásadního v tomto díle moc není, nicméně to beru jako takový menší oddechový čas. Na scénu se dostává Héró, druhá Beth, Alter, dozvíme se něco málo o jednooké Rose. Ale pokud bych měl vyzdvihnout jednu věc z komiksu, tak je to flashback o 355, který je vážně povedený a prozradí, tak akorát. Linka s novinářkou je celkem fajn a poslední stránky příjemně překvapí zajímavý zvratem. Je to slabší díl, ale pořád velmi kvalitní čtení.