Rouhání
Douglas Preston
https://www.databazeknih.cz/img/books/23_/23483/bmid_rouhani-OuB-23483.jpg
4
150
34
Wyman Ford série
< 2. díl >
Největší urychlovač částic na světě ukrytý v arizonských horách byl postaven, aby odhalil tajemství vlastního okamžiku stvoření – samotného Velkého třesku. Je to nejnákladnější stroj, jaký kdy lidstvo postavilo, a je řízen nejvýkonnějším superpočítačem světa. Jeho duchovním otcem je laureát Nobelovy ceny Gregory North Hazelius. Odhalí stroj tajemství stvoření vesmíru? Nebo – jak někteří předpovídají – vtáhne Zemi do miniaturní černé díry? Nebo je pokušením Satanovým určením ke svržení Boha Všemohoucího z nebeského trůnu, jak brojí vlivný televizní kazatel? Do dalekých hor je vysláno dvanáct vědců, kteří mají pod Hazeliovým vedením superurychlovač spustit. To, co zjistí, musí být před světem utajeno za každou cenu. Bývalý duchovní a operativec CIA Wyman Ford je odhodlán odhalit jejich tajemství – tajemství, které svět zničí… nebo ho zachrání. A čas běží…... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2009 , BB artOriginální název:
Blasphemy , 2007
více info...
Přidat komentář
Tato kniha mě tolik nebavila. Víra, náboženství, scvoknuti lidi nebylo nic pro mě.
Zajímavý námět, hrozné zpracování.
Dialogy, nuda, popisy, velikášství, nuda, domněnky, nuda, zase dialogy a trochu dumání o konci a stvoření, nějaká akce, trochu hrdinství a hromada keců.
Připomíná to hrozně stará sci-fi filmová béčka - průběhem. V nich všechno dává smysl a nakonec to vyřeší jeden člověk, který se tam třeba mihne náhodou. Takové patetické.
Nebavilo.
První okamžiky spuštění Isabelly byly vzrušující jako při podobné činnosti v knize Gravitace, jež jsem četl před časem. Možná vzduchem nelétalo tolik vědeckých termínů, jako u zmíněné knihy, ale nechybělo tomu vzrušení, když tým Isabella překročil hranice neznámá a obdržel vzkaz zpoza sfér. Potom to vzrušujícím úvodu mě čekal příjezd do výzkumného centra ministerstva energetiky. Znalci prvního dílu hry Half-Life při první zmínce názvu stolové hory (Red Mesa) museli vrnět blahem, jelikož název i účel připomínal nepodobné vědecké zařízení v této hře (Black Mesa). Bunkr v Red Mesa byl možná menší, nicméně svou důležitosti se dokázal vyrovnat tomu hernímu.
První zprávy vzešlé z SNula, ze středu samotného urychlovače, zněly jako slova hnutí NewAge a bylo k nim přistupováno s nedůvěrou. Koho by napadlo přirovnat uvědomělou činnost člověka k nahodilému procesu bouřky, a ještě je stavět do stejné roviny (na obranu těchto slov musím říci, že dané přirovnání mělo z filosofického hlediska něco do sebe)? Pozornost celého vědeckého týmu si entita, jež se honorovala označením "bůh", získala, když podala důkaz o své vševědoucnosti. Tu mou získala vyjevením cesty člověka k něčemu, co bych pojal jako nanebevzetí či povznesení, formou vědeckého vývoje namísto očištěním ducha jako stávající věrouky. Tento samozvaný bůh pasoval vědu za nové náboženství, které vynese lidstvo k všudypřítomnému vědomí, dosáhne jednoty s vesmírem a přispěje k jeho záchraně. Boží zvěstování se shodovalo s mým viděním světa, že bych snad byl i ochoten nastoupit pouť Hledání (takto je v knize víra ve vědu označena) za osvětou lidstva, tedy až do momentu, než změnil hlas vycházející z SNula svůj tón...
Kdyby byla kniha jen o odhalování pravdy skrytou za zprávou, zřejmě by to nebylo o nic méně zajímavé, ale ne už tolik žhavé, když do toho zapletete náboženství, provolávání soudného dne a hrozba exploze celého zařízení. Rozpor věda vs bůh je nedílnou součástí americké svébytnosti. Možná se mi pak nelze divit, když povím, že konečné vyústění bylo opravdu překvapující, ale vcelku i zklamáním. Kniha slibovala velké věci a možná se i velké věci děly, ale šlo spíše o takový politický manifest. Ze slibného téma zůstalo jen u slov okořeněné výbuchy a masakrem. Možná jsem byl obětí svých předsudků, ale uvěřitelnost konce knihy bylo dle mého na hranici možného a spíše přáním autora.
PS: Kdo by chtěl z knihy to nejlepší, nechť si otočí na posledních několik stran, kde autor neznámo proč uvedl opětovně dialog vědců a "boha". Jde o inspirativní čtení k zamyšlení a podáno takto vcelku působí zajímavě.
Poslouchal jsem jako audioknihu.
Ze začátku jsme měl pocit že se Preston snaží ze sebe udělat druhého Dana Browna. Závěr na celý příběh ale vrhl jiné světlo a pak zase ještě jiné...
Víc než hlavní příběh mně zajímal Wymanův osobních život, celou dobu jsem mu neuvěřitelně fandil a i když to vypadalo nadějně dopadlo to jako vždycky.
Trochu mi nešlo na rozum jak je možné odpojit veškeré zabezpečení a v útoku na základnu bylo tuze moc náhod a nějak moc odborníků. Stejně tak Bia jako jediný inteligentní policajt udělal řadu značně neinteligentních rozhodnutí.
Asi zkusím ještě další díl, ale tento mně celkem zklamal. Rozhodně je to slabší než Údolí tyranosaura.
Zajímavé téma, ale nějak zdlouhavě zpracované.
Údolí tyrannosaura mě bavilo víc.
Nevím, nějak se nemohu rozhodnout pro hvězdičky. Pana autora mám nesmírně ráda. Myslím, že je kniha napsaná dobře a je napínavá. Tohle téma je mi ale velmi vzdálené. Rozhovorům s "Isabellou" jsem prakticky vůbec nerozuměla. V podstatě se mi ani nechtěly chápat, abych tak řekla... Děj i příběh knihy - v pořádku, ale opravdu nebyla pro mě..
Zajímavá kniha, to nemohu říct…
Preston zvedl téma a opět jej zahodil. Tím bych asi hodnocení knihy mohl ukončit, ale zkusím přidat pár slov navíc.
Dostala se mi do rukou v podobě audioknihy, a poněvadž jsem před časem četl Prestonova „Tyranosaura“, věděl jsem, že to nebude žádné velké překvapení. Nicméně témata jako částicová fyzika a kosmologie jsou moje mými oblíbenými, a tak jsem „sluchátka nasazoval“ s jistým napětím.
To překvapení se opravdu nekonalo. Autor přistoupil k tomu tématu velmi povrchně a zpackal téměř vše, co se dalo. Někdo z předchozích hodnotitelů napsal, že je tam hodně vědy. Nikoliv, vědy je tam ve skutečnosti poskrovnu.
Konflikt vědy s vírou, přeceňování vědy, osobní ambice vědců a nadřazenost některých z nich, teoretická fyzika vs. filosofie… Co téma, to surový drahokam, jenž by spisovatel s nadáním amsterdamských brusičů diamantů mohl vybrousit a vyleštit ve skvost.
Ne, částicová fyzika se nedělá tak, jak to Preston vyfabuloval. Dokonce ani v USA ne. Vědci takto nepracují. Věda takto nefunguje a zaštítit se tím, že je to beletrie, a tudíž je v ní vše povoleno, je cesta do pekla.
Snaha ustavit vědu jako nové náboženství je poněkud karikována, ale budiž. Co je jakžtakž uvěřitelné, je náboženský fundamentalismus přerůstající ve fanatismus. Ten je na vzestupu právě ve Spojených státech a Preston jej na pozadí příběhu zdařile dokumentuje.
Pokud to zredukuji, dostávám se k obrazu céčkového thrilleru typického pro 80. léta minulého století. Mrzí mne to, protože si uvědomuji, jakého vzdělání se Prestonovi dostalo a jaké texty také umí napsat.
Nedobrý dojem umocnil interpret audioverze. Spolu s produkcí si mohl alespoň zjistit, co znamenají některé fyzikální symboly a jak se vyslovují.
(SPOILER)
První třetina super, pak jsem byla zklamaná, že to není Bůh:). Ano, taky jsem si všimla, co Hazelius (to jméno:P, ještě Gregory North, vůbec všichni tam měli jména, Stranton? Wymen? Či co) ke konci řekl, že sám byl překvapený, co ten program řekl… já vím, mám mít otevřenou mysl, ale tohle nedává smysl, Bůh by ti nikdy neřekl, co máš dělat a už vůbec, že něco neví:), čas neexistuje, všechno se děje nyní a Bůh ví všechno, že ti to nevyjeví, je věc druhá a ano, všimla jsem si té věty, v čem by byla sranda, kdybych znala odpovědi na všechny otázky a znala všechno:P. Vnímám to:).
A jinak, ano, tohle je možný jenom v Americe. Opravdu bych věřila, že lidi tam jsou schopný takových hovadin, viz dnešní doba. Je to smutný, ale je to tak.
Klidně tam toho mohlo být víc, ale byla to taková jednohubka. Asi by mě víc bavilo o těch indiánech, jak zabil Lorenza, škoda.
No a ten Ford s Kate, tak to bylo jasný, vůbec to tam nemuselo být, tak nějak mě to nezajímalo, jakoby o těch lidech jsem se toho tolik nedozvěděla a ten Hazelius snad nebyl ani člověk.
Plus za to, že zatkli toho sermona či co a Crowleyho, ale to nový náboženství… jsme tak hloupí, všemu uvěříme, že… ať si každý věří, čemu chce, ale ať k tomu dojde sám, vlastním myšlením, vlastními otázky a odpovědi… jinak je to fakt smutný, i ten prezident byl docela sympaťák.
Jedna ze slabších knih spisovatele. Přišlo mi, že všichni měli zpomalené a neadekvátní reakce na situaci. Ford lhal kudy chodil a prezident USA nebyl schopen zajistit ochranu vládního zařízení. Zásahovou jednotku FBI zlikviduje banda civilistů s klacky. A kvůli čemu? No to mi taky nepřišlo úplně reálné. Ale tak Amerika je země neomezených možností a když se to vezme kolem a kolem tak my vlastně taky máme guru Járu :-))
Když jsem tuhle knihu dočetl, byl jsem naprosto konsternovaný. Je to moje druhá sci-fi knížka za celý život a nečekal jsem, že mě tolik chytne. Je čtivá a poměrně napínavá. Příběh konfrontace náboženství a vedy, který zároveň zobrazuje zvěrstva náboženských fanatiků (smrt min. 2000 lidí). A zároveň pojednání o tom, že náboženství může založit úplně kdokoliv, kdo bude mít dostatečné množství posluchačů, jelikož je každá víra založená na důvěře, nikoliv na podložených faktech. Je tan sposta zajímavých postav. Mně se nejvíce zamlouval Wyman a Volkonski - hlavně díky jejich skepsi a použití chladné logiky, namísto poskytnutí slepé důvěry.
1,7
Za skvělým Mayským kodexem tato další Prestonova sólovka značně pokulhává. Nebavily mě zdlouhavé, nudné a pro mě naprosto nepochopitelné technické popisy, nebo nekonečné rozpravy s Isabellou, jejichž smysl jsem nepochopila. Nedoporučuji.
Souhlasím s komentářem od čef. Jen dodám, že mě v knize zaujalo i téma manipulace. Pro mě je děsivé a smutné, jak snadno se dá manipulovat s davem. Napadá mě citát: "Svět chce být klamán, tedy jej klamejme".
Co na to říci. Natěšen, poté zklamán a nakonec unuděn. Autora mám rád, ale toto není dle mého gusta. Námět je zajímavý, provedení nijaké. Odškrtávám, ale zapomínám.
Bylo tam všechno, co tam má bejt, filozofování o vesmíru o Bohu-nebohu, zfanatizovaný náboženský nemyslící dav, který se ve jménu božím neštítí vraždit.Pastoři neskutečný hajzlíci, který bych nejradši proplesknul.Škoda jen že nebylo tolik pozornosti věnováno urychlovači, ale na druhou stranu by asi děje a technické info nudilo.Za mě dobré odpočinkové čtení, kde je i prostor k zamyšlení, pokračuji další knihou v sérii.
Na začiatku som sa tetelil šťastím nad témou a nábojom akým to bolo podané, ten potenciál som si hovoril, no a potom sa to sprasilo..... nejde tak o pointu ta nakoniec bola fajn, ako o to náboženské klišé a nedotiahnuté dejové línie .
Výborný thriller, čtivě napsaný. Nic víc, nic míň.
Pokud však čekáte od literatury nějakou katarzi, vyhněte se knize obloukem, protože jde opravdu o klišoidní děj hollywoodského zrna, který přestože je znamenitě zvládnutý, nepřinese nic než odpočinkovou zábavu. Ovšem kvalitní. A to někdy stačí.
Kritizovať je jednoduché, na každú knihu sa dá hľadieť z niekoľkých uhlov. Mňa tento príbeh zaujal, nie je podstatné do akej miery je pritiahnutý za vlasy. Poslaním spisovateľov je približovať situácie, ktoré by sa nemali stať. Ale môžu baviť. Aj v podobe zmesi vedy, úvah o stvorení, indiánskych rituálov, kresťanských dogmatikov, magorov, armády, lobistu, uhoľnej bane... a novo sa tvoriaceho náboženstva.
Kniha na kterou mám ,jak kladný ,tak záporný názor. Kladná část se týká dobrého nápadu na téma knihy ,úvah o člověku a jeho žití ve vesmíru a hledání na různé otázky ,a na existenci boha. Zato ta záporná se týká děje, který je až chvílemi na úrovní béčkového thrilleru. Některé konverzace a činy postav mi přišly někdy až nereálné a směšné. Často jsem se musel nutit ,abych knihu vůbec dočetl. Za mě velké zklamání ,a ke knize se už nevrátím.
Autorovy další knížky
| 2007 |  Relikvie |
| 2004 | Zátiší s vránami |
| 2003 | Kabinet kuriozit |
| 2007 | Kniha mrtvých |
| 2007 | Relikviář |
Mně se kniha teda líbila, o poznání více než Údolí Tyranosaura. Poslední čtvrtina knihy gradovala a totálně mě vtáhla. Chápu připomínky recenzentů níže, ale mě to bavilo.