Výlet na Rheinsberg / Zámek Gripsholm
Kurt Tucholsky
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/111043/vylet-na-rheinsberg-zamek-gripsholm-111043.jpg
4
6
2
Dvě novely s milostnou tématikou. Výlet na Rheinsberg je kouzelný milostný příběh, lyrický, vtipný a humorný, dílko jedinečné svou procítěností a přitom nesentimentální. Protagonista první novely je znovu uveden na scénu i v druhé novele, která je, pokud jde o fabuli, s první velmi příbuzná.
Literatura světová Novely
Vydáno: 1980 , OdeonOriginální název:
Rheinsberg / Schloß Gripsholm
více info...
Přidat komentář
To se tak člověk zaraduje, že si odklikne další položku Čtenářské výzvy (ne, nečetl jsem to kvůli ní, jen mě to napadlo během čtení), páč všechno ukazuje k tomu, že Zámek Grisholm by mohl být Tucholského posledním dílem, jenže pak zapne ty internety a zjistí, že o rok později napsal ještě cosi o Kolumbovi. No nic, alespoň důvod přečíst si nějakou další knihu. Obě novely/oba romány (asi úhel pohledu, i když Výlet na Rheinsberg je dost krátký) mě velmi mile překvapily. Dělí je od sebe dvě desetiletí, je to na nich poznat, ale obě jsou napsány fakt skvělým způsobem. Zaujala mě hlavně Tucholského hravost se slovy, jejich tvary a nářečními podobami (v tomhle ohledu rozhodně velké díky za skvělý překlad). Člověku ani nedojde, že čte vlastně "pouhé" milostné příběhy, romantické výjevy o dvou až třech lidech a jejich vzájemných vztazích a společných zážitcích a událostech. Příběhy bez pointy (ve smyslu nějakého yvvrcholení, oba pointu, respektive náplň, smysl i obsah mají), bez výraznějšího závěru. O nich ale ani jeden z nich není. Ohledně toho dvoudekádového rozdílu - je zajímavé sledovat, jak se v pdostatě v jednom a tom samém žánru u jednoho a toho samého autora za dvě desítky let změní styl, nebo lépe řečeno obsažnost, otevřenost. Až erotická škádlivost a v jednom případě dokonce provokativní šťouchavost v Zámku Gripsholm mě mile překvapila (a potěšila). Jsem rád, že jsem ani o autorovi, ani o jeho příbězích, než jsem do ruky vzal tuto knihu nic nevěděl. Kdyby mi někdo řekl, že jde o milostné příběhy, možná bych to ani nečetl. Což by byla ale chyba, obrovská chyba. Další ukázka, jak žánrové označování ne vždy dílu prospívá. Ano, tohle jsou romantické příběhy, milostné příběhy, ale kromě toho je to skvěle napsaná literatura, zajímavá, humorná, s myšlenkou.
Část díla
- Výlet na Rheinsberg 1912
- Zámek Gripsholm 1931
Autorovy další knížky
| 1967 |  Zámek Gripsholm |
| 1980 |  Výlet na Rheinsberg / Zámek Gripsholm |
| 1963 |  Panoptikum |
| 1968 | Zámok Gripsholm |
Čekala mě cesta vlakem do Veselí nad Lužnicí a následné bakchanálie v pivovaru Kamenice, tak jsem si balil do báglu pár svejch švestek, koukal jak venku padaj vločky, pak mi škytlo ve vafkách a já si řek ty vole, co budeš dělat ve vlaku? Budeš se snad bavit s lidma ty troubo? Nebudeš, co? Tak začni myslet a vezmi si na cestu nějakou knížku, co se vejde do kapsy. Zalovil jsem teda ve svejch oblíbenejch barevnejch brožurkách a jednu vylosoval. Když jsem to hned za Vršovicama otevřel, ocitnul jsem se v úplně jiným světě.
Byl to svět, kterýmu nerozumím ani po silné fermentaci mozkových buněk kdejakým sajrajtem. V první části jede jeden vometák se svojí...ať už je to kdokoli, na dovolenou a ona je myslím dost mešuge. Mnohem víc, než já po kloko, a to ona je střízlivá, Vážení. Docela se tam jedou slušný nesmysly. Chodí se tam furt někam na hrad, přijde tajnej balíček a ti trumpeti ho tam zapomenou. Pak odtáhnou zpět do velkoměsta a já fakt netuším, o čem to bylo. Za oknem je cedule Tábor, a já načínám druhej příběh.
Seznámil jsem se s dalšíma lidma, co si to zase štrádujou někam na dovolenou a ta pani bude asi zase mešuge. Vystoupil jsem z vlaku, a tak to budu muset dorazit asi jindy.
Tak, to doražení bylo nakonec docela rychlý i když jsem doufal, že se mnou něco šlehne o zem, proberu se až na konci knížky a budu vědět, co se tam dělo. To se bohužel nestalo, tak jsem to přetrpěl. Kdybych měl napsat něco, co mi dávalo smysl, byla by to moje cesta do Kamenickýho pivovaru. Z knihy mi nedávalo smysl nic. Jediný, co vím o druhý části bylo, že dva pošahanci jedou kamsi na dovolenou, a teď bacha, je tam hrad, nebo aspoň zámek. Všichni si tam cosi žvatlají a já místo posledních stránek začínám vidět bílé světlo na konci tunelu. Najednou se přiblíží poslední stránky a hádej co. Vím snad co se tam semlelo? Zabalili si kufr? Ztropili tam nějakou výtržnost? Spadnul na Sibiř meteorit? Spousta otázek na závěr. A moje odpověď? Samozřejmě nemám tušení a uvěřím úplně každýmu.