Všechny stránky Amelie
Ashley Schumacher
https://www.databazeknih.cz/img/books/47_/478172/bmid_vsechny-stranky-amelie-wqs-478172.png
4
293
293
Osmnáctiletá Amelia Griffinová je posedlá slavnými Kronikami Ormanu, které napsal mladý, velmi uzavřený a záhadný autor N. E. Endsley. Jsou to knihy, které ji svedly dohromady s nejlepší kamarádkou Jennou poté, co Ameliinu rodinu opustil otec a všechno se rozpadlo. Takže když mají kamarádky šanci navštívit knižní veletrh, kde má Endsley vystoupit, Amelia nemůže radostí dospat. Tohle je dokonalý způsob, jak odstartovat léto před nástupem na vysokou. V jednom okamžiku se však všechno pokazí. Jenna se setká se slavným autorem - a Amelia ne. Pohádají se jako nikdy předtím, a než se Amelia může omluvit a všechno urovnat, Jenna náhle zemře při autonehodě. Amelia je najednou zmítána žalem a bez rady a přítomnosti nejlepší přítelkyně netuší, co se svou budoucností. Když jí přijde záhadné a velmi vzácné limitované vydání Kronik Ormanu, je přesvědčená, že knihu nějak poslala Jenna. Vystopuje ji až do obskurního, ale kouzelného knihkupectví, kde se šokovaná Amelia setká tváří v tvář se samotným záhadným (a moc hezkým!) autorem N. E. Endsleym. On byl důvodem hádky obou přítelkyň a on je možná také vodítkem k tomu, co Jenna chtěla Amelii celou dobu sdělit...... celý text
Literatura světová Romány Pro děti a mládež
Vydáno: 2021 , CooBooOriginální název:
Amelia Unabridged , 2021
více info...
Přidat komentář
Všechny stránky Amelie jsem četla v rámci společného čtení, jinak bych po ní v nejbližší době nesáhla.
Amelie miluje knihy, zejména pak sérii Kroniky Ormanu. Po smrti její nejlepší kamarádky jí přijde limitovaná edice právě této knihy. Stojí za tím poselství z druhé strany?
U Všech stránek se hodně vyzdvihuje jazyk a já musím částečně souhlasit: je krásný, ale předpokládám, že jde o dílo zdatné překladatelky (originál jsem nečetla, ale jednou možná?). Knížka je čtivá téměř od začátku do konce, i když děj někdy ubíhá šnečím tempem. Postava Amelie mi byla ze začátku hodně nesympatická, protože se chovala jako spratek, ale smrt Jenny ji změní. Naštěstí k lepšímu. Jak tak nad tím teď přemýšlím, téměř všechny hlavní postavy (s výjimkou Val a Jenny) procházejí vývojem od ošklivého chování k lepšímu.
Knížka se řadí mezi heavy contemporary a řeší se v ní i téma smrti a psychického zdraví. Každý se se ztrátou vyrovnává jinak, Nolan píše, zatímco Amelie si hraje na dobrodruha. Co mě trochu zarazilo bylo, jak lehce Val k sobě přijala Amelii na nocleh. Cizího člověka si přece po minutovém rozhovoru nevezmete do baráku? I kdyby ano, já osobně bych Amelii vyhodila už po té první noci (nechci psát spoiler, takže nevysvětlím proč).
Měla jsem celkem vysoká očekávání a musím říct, že jsem na začátku byla trochu otrávená, protože se mi to zdálo hrozně předvídatelné a nepřišlo mi, že by se má očekávání naplňovala. Ale zhruba od poloviny jsem se začala zamilovávat a asi třikrát jsem propukla v pláč - jednou ale štěstím! Můžu rozhodně doporučit a i když se občas dalo předvídat, co se stane, je tam samozřejmě dost zvratů, které čtenář nečeká.
Tuto knihu jsem si vybrala kvůli tomu, že jsem si myslela, že zažene mou čtecí krizi a úkol splnila. Není to tak depresivní a smutné, jak jsem si myslela, že to bude. Přeci jen nic horšího, než Malý život být nemůže ;) určitě doporučuji.
Co očekáváte od heavy contemporary? Já si slibuji příběh, který mě zasáhne a donutí mě vážit si toho, co mám. Čekám, že uroním slzu a podtrhnu si několik hlubokých citátů, které mě chytí za srdce. A taky čekám autentičnost...
.
...kterou jsem zde postrádala. Knize jsem nedala pět hvězdiček, protože mi příběh zkrátka nepřišel tak reálný, jak bych si od contemporary přála. Máme tu holku, která jednoho dne přijde do knihkupectví, jehož neznámí majitelé ji ubytují u sebe doma. Aniž by se jí na cokoli ptali. Jídlo, pití i ubytování má zdarma. Aby toho nebylo málo, setká se s autorem své nejoblíbenější knihy a... dokážete si domyslet, co se stane. Co dělám špatně? :D
.
Tohle je však to jediné, co bych knize vytkla. Vyzdvihnout bych chtěla krásnou knihomolskou atmosféru, příběh v příběhu, fantazii, létající velryby, poetický jazyk a skvělé vedlejší postavy - Jenna a Alex jsou the best!
Ve spolupráci s Albatros Media.
Ten poetický jazyk tady, to je velká nádhera. Tohle je jedna z těch knih, kde si minimálně v každé kapitole můžete poznačit aspoň jeden citát. Autorce se s neskutečnou lehkostí daří zachytit ty nejsurovější emoce. Minimálně kvůli tomuhle stojí za to knihu zkusit.
Ovšem velkou předností je i ten příběh. Hlavním tématem je tu zármutek, ten proces vyrovnání se se smrtí blízkého člověka, cesta za odpuštěním sobě samému, ale také hledání sebe sama, když máte pocit, že bez toho milovaného člověka nejste už úplní.
Jenže když se všechna tahle témata nakumulují, je z toho pořádný nápor na emoce. Jasně, autorka končí na pozitivní notu, ale ta její schopnost zachytit ten pocit beznaděje je tak silná, že mi u čtení nebylo moc dobře. Musím vás proto varovat - dejte si na tuhle knihu pozor, pokud jste zrovna ve zranitelném stavu, nejsem si úplně jistá, jestli by vám její čtení pomohlo, spíš by vám to mohlo přihoršit. Mně z ní bylo dost mizerně, no.
Nepopírám, že je jinak Amelie kvalitní YA knížka. Ta láska ke čtení a příběhům je tu zachycená moc pěkně. Ovšem jestli i další tvorba od autorky bude v podobném duchu, tak ji asi vynechám, no, protože očividně snáším takhle depresivní čtení špatně.
Všechny stránky Amélie byla krásná kniha. Vyprávěla svůj příběh překrásným jazykem a byla zkrátka jiná. Na rozdíl od jiným contemporary se soustředila i na vytvoření atmosféry. Autorce se povedlo vymyslet a napsat vysněné knihkupectví každého čtenáře. Nevím, jestli si knihu budu za rok pamatovat, ale zážitek u ní byl skvělý.
Musím říct, že to byla teda pořádná jízda. Hlavně druhá půlka knihy.
Přiznám se, že jsem měla problém se začíst. Ze začátku mi hlavní hrdinka přišla strašně nesympatická, později jsem jí však trochu přišla na chuť. Pak si to u mě zase pokazila ke konci knihy svým rozhodnutím. (Kdo četl asi ví, co mám na mysli).
Nolan mi přišel sympatický. Originální. Se spoustou dobrých nápadů.
Vedlejší postavy jsem si oblíbila.
Příběh byl dobrý, ale na mě trochu moc nereálný. Některým scénám jsem prostě nemohla uvěřit.
Jinak knihu hodnotím vesměs pozitivně a pokud váháte jestli si ji přečíst, tak můžu jedině doporučit.
Moje knížka je po přečtení plná lepíků. :D Objevilo se tady mnoho myšlenek, které jsem si prostě potřebovala nějak zaznamenat, abych je případně mohla znovu najít. Čtení jsem si dávkovala po malých kouscích, protože mi to jinak nedovolovala škola, ale jsem za to ráda, protože jsem si knihu o to více vychutnala. Při čtení mnou hodně cloumali emoce a v některých částech jsem se prostě neubránila slzám. Někdo tady poznamenal, že Amélie si velice snadno a rychle získává lidi kolem sebe. Je to pravda a díky tomu mi připomněla postavu Komi z anime Komi Can't Communicate, které je teď právě na Netflixu. Akorát na rozdíl od ní, Amelie s lidmi dokáže komunikovat. :D Velice jsem hlavně podlehla celému příběhu hlavně díky tomu, že je Amelie takový knihomol jako já a další. Hodně jsem si oblíbila Valino knihkupectví a strašně ráda bych viděla oddělení Ormanu. Nemůžu si pomoct, ale tahle kniha se mi prostě hodně líbila a neměním na ni názor ani po několika dnech, co jsem ji dočetla. Člověk někdy potřebuje takovou knížku, aby si trochu ulevil od toho stresu reálného světa. Kéž bych viděla kolem sebe ty velryby, jako to umí samotná Amelie. :)
Žánrově heavy contemporary moc nečtu, ani nevyhledávám, takže si netroufám moc porovnávat s ostatními tituly v tomhle žánru. Motiv přátelství jsem si v poslední době v příbězích (ať už těch psaných nebo zfilmovaných) hodně oblíbila. Tady přátelství dvou dívek zpřetrhá tragická nehoda. Amelie se pak vydává na cestu do neznáma pro odpovědi. Věřím, že pokud jste citlivější, určitě vám při čtení nějaká ta slza ukápne. Příběh je čtiví a já si poznamenala pár myšlenek/citátů. Něco mě v dějí překvapilo - hlavně ohledně Endsleyho minulosti, ale něco jsem celkem snadno odhadla dopředu - kdo má na triku poslání limitovaného výtisku. Co bych mohla vytknout, a za co šla hvězda v mém hodnocení dolu, je určitá instantnost. Endsley i Amélie například v knize po psychické stránce udělají opravdu velký pokrok, ale nějak nevěřím, že by to v reálu šlo tak rychle a snadno - týden, vlastně ani ne, když vezmeme v potaz, že na začátku se dost dlouho oťukávali… Bezprostředně po dočtení jsem byla nadšená a viděla to na 4hvězdy, ale s menším odstupem to vidím spíš na 3hvězdy. Je pravda, že do druhé půlky knihy jsem se musela trochu nutit. Nicméně chápu, proč to lidi milujou a vychvalujou- Amélie je na začátku knihomolka srdcem a duší. Má oblíbené knihkupectví, milovanou sérii, jede na knižní veletrh,… a je velký snílek - často si tak říká, jak by daná situace vypadala v knize. Troufám si říct, že tenhle popis sedí na většinu z nás :D Při čtení Všech stránek Amelie se mi vybavil příběh Most do země Terabithia, takže teoreticky pokud ten máte rádi, tohle by vám mohlo sednout :)
Tohle je tak krásná, milá, příjemná, přátelská a čtivá oddechová knížka, ve které naleznete nespočet dojmů, pocitů a skvělých myšlenek a citátů. Knížky s knižním prostředím miluji. Do takového knihkupectví, do kterého zavítala hlavní hrdinka bych se rozhodně chtěla jednou alespoň podívat. S Ameliinou povahou jsem se dokázala hodně ztotožnit a vlastně jsem si zamilovala úplně všechny postavy. Po dočtení jsem pocítila harmonii a klid a knížka se mi moc líbila.
Čekala jsem něco trochu jiného a úplně mě to nechytlo. Autorka umí krásně pracovat se slovy, spřádá nádherné metafory, ale samotný děj a postavy toho zase tolik nenabídly. Je to krásný příběh a jeho poselství je důležité, akorát to zpracování mě tolik neoslovilo. Amelii jsem si nedokázala představit jako osmnáctiletou, čerstvou vysokoškolačku, spíše jsem pořád viděla dvanáctileté dítě, takže mi některé její hlubší myšlenky prostě k takovému předobrazu neseděly. Postavu Nolana bych si dokázala představit v nějakém delším, propracovanějším příběhu, tady se pořád zdráhám si ho...tak nějak opravdu zamilovat. Vlastně jeho příběh i postava pro mě byly naprosto super, jen mě mrzelo, že došel k takovému skokovému vývoji, porazil svoje démony a to...během asi šesti dnů, které strávil s holkou, kterou jsem pro změnu chtěla občas plácnout po hlavě? Tohle mě na tom trochu mrzelo, ale na druhou stranu, špatná kniha to určitě není a nabízí mladším čtenářům vážnější téma, což je určitě ku prospěchu. Kroniky Ormanu bych si s chutí přečetla. A klidně se tam i podívala.
Všechny stránky Amelie byla další knihou, kde se hlavní hrdinka vyrovnává se ztrátou milované osoby, kterou jsem v poslední době četla. Někomu by to mohlo vadit, ale já musím přiznat, že jsem byla z téhle knihy nadšená. Ano, konec asi dokážete odhadnout celkem brzy, ale co mě úplně pohltilo, tak byl knižní svět, ve kterém se děj knihy téměř celý odehrával. To se snad musí líbit každému knihomolovi.
Samotná postava Amelie byla taky sympatická a líbala se mi její zasněná povaha.
Co se týče romantické linky, tak za mě nic nečekaného a převratného, ale celou knihu to hezky dotvářelo.
Všechny stránky Amelie jsou za mě knihou o ztrátě blízké osoby a o tom, jak se s těmito věcmi každý vyrovnáváme nějak jinak.
Díky tomu, že to bylo YA to pro mě nebylo nijak extra psychicky náročné, ale kvůli tomu, že v knize bylo moc hezkých myšlenek, tak si dokážu představit, že se k ní někdy vrátím.
Všechny stránky Amelie jsou novou young adult heavy contemporary, která jistě hodně čtenářů zaujme svou obálkou... Příběh se věnuje přátelství, ztrátě a lásce ke knihám! Pokud milujete knihy z knižního prostředí, tak si tuto novinku zamilujete! Navíc v ní najdete spoustu krásných myšlenek… Jelikož jsem před Amelii četla knihu s podobnou tematikou, tak na mě příběh asi nezapůsobil tolik, kolik mohl… Navíc mi nesedla jedna dějová linka... Pro cílovou skupinu si ale myslím, že je to paráda!
Všechny stránky Amelie je průměrná young adult kniha, která zaujme svojí poetičností a krásným stylem autorčina psaní. Bohužel má několik děr v zápletce.
Anotace vyvolá očekávání na romantickou linku mezi spisovatelem a jeho fanynkou. Kniha je ale hlavně o smiřování se se smrtí blízkých. Romantické linky se sice dočkáme, ta je však vážně slabá.
Mínusy
Kvůli čemu jsem knížku nazvala ,,průměrnou"? -
Po rozvodu rodičů hlavní postavy, si Amelii berou pod křídla Jenniny rodiče, které ji financují a živí.
Říkala jsem si že prostě potkala extrémně hodnou a bohatou rodinu, vždyť to se může stát i v reálném životě. Problém je když takovou hodnou rodinu potkala po druhé, a to když vejde do knihkupectví kde se setká s majitelkou Valerií. Valerie aniž by byť znala jen Ameliino jméno, ji nabídne přespání u ní doma aby nemusela do hotelu.
Celkově jsem nechápala vztahy mezi postavami, které se vybudovali až moc rychle.
Valerie se k Amelii chovala přehnaně mile jakoby to snad nebyla cizí holka, ale jenom její neteř či jiná příbuzná co přijela na návštěvu. Alex (Valeriin syn) se okamžitě ujmul role Ameliinyho staršího bráchy, kterej ji vždy ochrání. A Nolan (autor Ormanu) se po prvnim dni do Amelie zamiloval. (Aspoň podle toho co Alex Amelii říkal)
Plusy
Sem bych zařadila již zmiňovaný styl autorčina psaní.
Dále by to pak byli samotné knihy Kronik Ormanu, které jsou tam vylíčeny tak skvěle, že si budete přát aby kniha opravdu existovala.
Postavy
Nolan -
V první polovině knihy působil zvláštně. Vím kam tím bylo mířeno, měl působit tajemně a nedostupně, mezitím co Amelia ho měla pomalu změkčovat a odlupovat jeho slupky. Ale nepovedlo se. Nolan byl jenom tichý kluk, zřejmě trpějící sociální fóbií, který každého odpálkoval a bylo mu jedno že se chová drze. V druhé polovině knihy je vysvětleno proč tomu tak je, a tam najednou Nolan obrátí o 180 stupňů.
Měl tímto získat čtenářovo srdce?
Asi.
A získal si ho?
V mém případě určitě ne.
Amelie -
Společně s dalšími postavami se chovala na 13 i přesto že jsou o mnohem starší. V hlavě jsem ji kvůli tomu viděla jako malou holčičku o kterou se musí všichni starat. (A taky že starali) Takže když přišla na řadu scéna kde řídí auto, tak moje fantazie zkratovala. Nešlo přece dohromady aby takové dítě řídilo auto.
Hodnocení
Kniha mě číst bohužel nebavila, neměla jsem totiž žádnej důvod číst dál. Někdy ty důvody jsou takový, že chci vědět jak to dopadne, nebo si mě příběh chytí natolik, že se nedokážu od něj odpoutat. Ale tady nic z toho nebylo, příběh je vám tak nějak putna, do knihy se nezažerete. Prostě čtete jen ze zvyku abyste to dočetli.
3/5
Knížka Všechny stránky Amelie je moc krásná pro milovníky příběhů s nádechem knihomolství.
Přijde mi podobná svým stylem Kronikám prachu nejen tím, ale i svou slow burn linkou.
Mě ale bohužel trochu zklamala, protože mi přišla až moc pomalá. V některých částech jsem se trošku nudila a nějaké scénky mi přišly až nereálné.
Autorka sice píše fakt krásně, ale její kniha mi sedla tak nějak průměrně :).
Všechny stránky Amelie pro mě rozbouraly můj hodnotící systém. Jsem čtenář, který holduje spíše fantasy a thrilerům, takže heavy contemporary je víceméně trochu stranou od mého obvyklého čtecího směru, ALE...
tato kniha mě naprosto okouzlila, romantická linka mi přišla úměrná tempu knihy, těžká témata a věci se kterými se hlavní hrdinové potýkaly byly psány uvěřitelně, nenásilně a pro čtenáře stravitelně.
Spojení reálného života, s knihami, troškou fantasy a hrdiny, kteří jsou mladí, ale už si toho zažili spoustu se mi moc líbilo.
Nemůžu jinak než hodnotit 5/5 a jsem si jistá, že to není naposledy co si tuto knihu čtu.
"There's nothing in the world a good book can't cure"
Na tuto knihu, která vychází 25.října, jsem se opravdu moc těšila. Moc díky za možnost si ji přečíst dříve! Okamžitě mě zaujala námětem - úmrtí, příběhy, tajemství, láska. Kniha řeší osobní problémy, démony, vyrovnávání se se ztrátou, nátlak společnosti i blízkých a silná pouta. Během čtení mě nejvíce bavil styl vyprávění, myšlenky, co se v knize promítaly, popisy míst a osobností. Snadno se četla a člověk si z toho něco dokáže odnést. Co se týče romantické linky a všechno kolem toho, řekla bych, že mi tam něco chybělo. Možná byla romantika v jistých ohledech rychlá a postavy i jejich trápení spojené s jistými událostmi by zasloužily jít ještě více do hloubky. Přesto ve mně kniha vyvolala spoustu pocitů a budu na ni vzpomínat dobře.
Všechny stránky Amelie je svižná a čtivá knížka plná myšlenek a pocitů, která má svoje chyby, ale určitě čtení nebudete litovat. Já mohu doporučit, věřím, že si najde ještě mnohem nadšenější čtenáře, než jsem já.
P.S. - napište někdo Kroniky Ormanu, děkuji.
4/5 hvězd
#spoluprace s @humbook.
„Všichni alespoň jednou v životě padneme za oběť nepravděpodobným statistikám.“
Všechny stránky Amelie můžou na první dobrou působit trochu nenápadně, jako další heavy contemporary v řadě. Příběh, který skrývají, je ale všechno jen ne nenápadný.
Autorka píše neskutečně citlivě, stačí pár vět a víte, že tohle je kniha, jejíž jazyk si budete užívat. Se slovy zachází velmi obratně (v tomto ohledu určitě patří velký potlesk i překladatelce) a ať už jde o ztrátu nebo o lásku, dokáže Ashley Schumacherová perfektně vykreslit všechny pocity, myšlenky i celkovou atmosféru.
Příběh se točí především kolem hlavních dvou protagonistů – Amelie a Nolana (neboli N. E. Endsleyho), kterým autorka viditelně věnovala spoustu času a péče. Celá kniha je vyprávěna z pohledu Amelie, jejíž osoba je velmi důkladně propracovaná a skvěle zachycuje Ameliiny pocity a snahu vypořádat se se ztrátou nejlepší kamarádky i pochyby nad budoucností. Podobně je to i s Nolanem, který je na první pohled nepřístupný a hrubý, ale Amelii postupně odhaluje jednotlivé vrstvy a bolest, kterou si nese.
Amelií a Nolanem to ovšem nekončí, i vedlejší postavy jsou skvělé. Ať už jde o Val, která trochu připomíná vílu kmotřičku, o Alexe, který se ze všech sil snaží ochránit nejlepšího kamaráda nebo o rodiče Jenny, jež se snaží po svém vyrovnat se ztrátou jediné dcery.
„Chci věřit, že všechno má svůj smysl, jakkoliv strašlivý. Že pohádky mluvily pravdu, příběhy jsou pravdivé a až se přebrodím vším tím sajrajtem a zoufalstvím, zase spatřím světlo.“
Je pravda, že romantická linka je předvídatelná a poměrně rychlá, ale to je ta moc knih – ohnout si realitu tak, aby představily příběh, který čtenáře chytí za srdce bez ohledu na okolnosti. Amelie vás dějem nejspíš nijak zvlášť nepřekvapí a najdete v ní i nějaké to klišé, ale i přesto vám mohu slíbit, že si ji užijete od začátku do konce. Její kouzlo totiž spočívá v jazyku, atmosféře, pocitech a knihomolství, které je silným tématem celé knihy a dotváří prostředí, které vám bude povědomé i nové zároveň.
Celý příběh se navíc točí kolem fiktivní knižní série Kroniky Ormanu a autorce se povedlo neskutečně dobře vylíčit lásku, kterou Amelie k téhle sérii cítí a probudit i ve vás touhu ponořit se do jejího příběhu. Až člověka zamrzí, že ty knihy ve skutečnosti neexistují.
Kniha nemá ani tři sta stran a díky krásné práci s jazykem i citlivému příběhu utíká velmi rychle. Na jednu stranu jsem měla chuť si k Amelii sednout a přečíst ji na posezení, na tu druhou jsem si ji ale chtěla dávkovat kousek po kousku, aby mi vydržela co možná nejdéle, tak skvělé čtení to bylo.
„Ve tváři se mi usadí takový ten posmutnělý úsměv, který by spisovatel popsal třeba jako unavený nebo tklivý. Protože občas něco vnímáte nostalgicky už ve chvíli, kdy to prožíváte, jako by to bylo příliš nepravé nebo dokonalé nebo vzdálené, než abyste to dokázali prožít naplno, a tenhle okamžik je jedním z nich.“
Všechny stránky Amelie přináší příběh, který ve vás zůstane ještě dlouho po dočtení poslední strany. Je to příběh, který ve vás probudí naději, přiměje vás k úsměvu i k slzám a dotkne se té části vašeho srdce, která miluje knihy podobně jako hlavní hrdinové. Je citlivý a nádherný a věřte mi, když vám říkám, že ho rozhodně nechcete vynechat.
----
Kniha mi byla poskytnuta na recenzi společností Albatros Media.
Všechny stránky Amélie je kniha, která je psána nádherným poetickým jazykem, je zahalena tajemnem a nese v sobě obrovské množství silných myšlenek. Některé jsou bolestivé, jiné povzbuzující... ale hlavně jsou všechny opravdu ze života a přinutí vás se zamyslet.
Je to příběh o bolesti ze ztráty blízkého člověka, o (ne)schopnosti se s takovou událostí vyrovnat, ale taky o lásce, knihách a příbězích. Prostředí knihkupectví, knižního festivalu a hlavní hrdinka, která je vášnivá knihomolka bylo něco, díky čemu jsem se během čtení cítila jako doma. Krom tématu ztráty blízkého člověka a příběhů je krásně poukázáno na strach z nejisté budoucnosti a cestu za vlastními sny.
Ještě jsem si v žádné knížce neoznačila tak velké množství myšlenek, celou jsem ji zaplnila lepíky. A podtrhla jsem si hromadu citátu, ke kterým se chci dokola vracet a vracet.
Asi to není knížka úplně pro každého, ale pokud vám sedne, tak vám zamotá hlavu, zlomí srdce a možná i změní život! Rozhodně vám ji všem doporučuji a přála bych vám, abyte si v ní našli tolik..., jako já.
Všechny stránky Amelie
Na Všechny stránky Amélie jsem četla samé pozitivní recenze, všichni tvrdili, jak je knížka úžasná. Měla jsem tedy jistá očekávání a nejsem si jistá, jestli byla naplněna. Začnu plusy. Nejde popřít, že je kniha krásně napsaná, a že obsahuje nespočet skvělých myšlenek. Nešlo zde o příběh jako takový, byla to spíš cesta vyrovnávání a uvědomování, což mi nevadilo, takové knížky mám taky ráda. S Amélií jsem se velmi rychle ztotožnila, s Nolanem trochu míň, ale pořád to byla sympatická postava. Co mě trochu mrzelo bylo to, že Jenna umřela tak rychle. Nestihla jsem si s ní vytvořit pouto, a proto mě její smrt nezasáhla tolik, jak by si knížka zasloužila. To šlo možná vymyslet lépe. Ovšem největším mínusem bylo to, že byla moc krátká!