Vracím se z Babylónu

Román o podivném dobrodružství na Východě, balada o nádheře a hrůze Velké irácké pouště a slabém člověku, který v ní hledá klid a svou vysněnou zemi štěstí. V pouštích, které se dnes rozkládají na místě biblického ráje, v prastaré kolébce lidstva nad Eufratem a Tigridem, žije málo lidí. Ale všichni jsou znamenaní a všichni jsou tvrdí a silní. Neboť tam, kde se v mystickém tichu rozpadají trosky Babylonu, kde z mrtvého písku vyrůstají svatá města šiitů, pokrytá zlatem, kde se v jasných dnech i nocích zjevují vidiny – v oné fantastické, nemilosrdné zemi obstojí jen praví muži. Co tam však prožije měkký, citlivý snílek, který i doma ztroskotal? Velká otázka. Snad zahyne uprostřed písečných přesypů, které se sesouvají a znějí jako vzdálený tón varhan. Anebo zapomene na vlast i matku a zůstane navždy vězněm přeludů. A snad získá v poušti sílu a uprchne a půjde napříč světem až tam, kde najde živý, lidský ráj. Avšak věčně ponese v sobě stopy nevšedních dějů, stopy Babylonu, v němž žil a spatřil zázraky a užasl nad tím, co nechápal. To je asi v krátkém nástinu obsah této knihy, obsah křehký, který si žádá citlivou ruku a citlivou duši. Ale obsah nevšední a zajímavý.... celý text