Voynichův rukopis

Voynichův rukopis https://www.databazeknih.cz/img/books/39_/399639/bmid_voynichuv-rukopis-H18-399639.jpg 5 8 5

... aneb Nejzáhadnější kniha světa: Faksimile Voynichova rukopisu vycházející při příležitosti 100. výročí jeho objevení W. M. Voynichem s úvodní studií Jitky Lenkové. První faksimilní vydání nejtajemnější knihy světa, Voynichova rukopisu, jenž mnozí odborníci považují za „Svatý grál historické kryptografie. Tajemný rukopis, nad nímž si lámou hlavu filologové, kryptografologové i amatérští luštitelé celého světa už přinejmenším 100 let (od r. 1912, kdy jej nalezl americký sběratel Wilifrid M. Voynich v jezuitském klášteře v italském Frascati). Zatím neúspěšně. Nikdo nebyl dosud schopen jednoznačně dešifrovat jedinou stránku, vysvětlit jediné vyobrazení ...... celý text

Přidat komentář

josefVCjR
04.03.2024 5 z 5

Přátelé a kamarádi. Rád bych uvedl určité věci do správné podoby a proto vám zde i píši, že tento rukopis, kterému se říká Voynichův, není tak velká záhada, jak se vám různí lidé snaží nalhat. Snaží se vás přesvědčit, že se jedná o záhadu. Přátelé to ale není pravda a je to jen bohapustá lež, která je jistě zapříčiněna tím ,že různí vědci a i spisovatelé, kteří nemají potřebné znalosti , tak se vám snaží nalhat určité své domněnky, které jsou velice chybné. To že paní Lenková vydala tuto knihu je samozřejmě dobrý počin, protože se alespoň nějaký občan dozvěděl o co jde a jaký je problém, který se snaží vyřešit spousta různých odborníků z celého světa. Ale je zde jedno velké ale. Nejedná se o rukopis, který je nerozluštěný, ale jedná se o rukopis, který je už hodně dávno rozluštěn. A ten komu se to povedlo a už je to tedy dost dávno, jsem Já. Každý kdo by se chtěl tedy dozvědět o čem je v textu rukopisu psáno, tak má možnost se podívat na mé stránky, Twiter ( X ), Facebook a nebo na můj Blog, kde všem jasně a zřetelně všem popisuji co rukopis znamená a jaký je i jeho význam. Josef Zlatoděj.

Rade
12.02.2024 5 z 5

Právě čtu... Tak to je vlastně docela humorné, ono se to číst nedá, a přesto mě to moc baví; večer před spaním zalézám s touto knihou s lupou v ruce do postele a těším se na další chvíle s Voynichovým rukopisem a na další prohlížení neuvěřitelných ilustrací jako z jiného světa. Z toho paralelního světa, jak naznačuje fantasy Arnošta Vašíčka? Nebo je to středověká sci-fi? Mystifikace? Anebo zašifrovaný vzkaz, ale koho a o čem? Nebo je to opis spisu pocházejícího z doby mnohem starší? Nebo dokonce spis zprostředkující informace od mimozemšťanů?
Fantazii se tady meze nekladou, nahaté ženy, prolézající tajemná potrubí a zařízení, z nichž vytéká voda nebo tryskají neznámé substance, či z nich vedou kabely, houfy žen, koupající se nebo sprchující se v bazéncích všech možných tvarů se zelenou nebo modrou vodou, nebo neznámá zvířata, a hlavně rostliny, které na naší Zemi v žádném případě nejsou k vidění, a přesto jsou vykresleny a popsány do nejmenších podrobností – to je panečku důvod k popuštění představivosti a k vlastním úvahám...
A co teprve popisky k obrázkům a stránky dlouhého nesrozumitelného textu, jehož písmo ani obsah dosud nikdo nerozluštil...
Snad jediné, co je prokázáno je, že pergamen je opravdu z 15. století a že byl popsán brzy poté, co byl vyroben, že tedy nejde o pozdější podvrh.

I já jsem při prohlížení fascinujících obrázků zapojila fantazii a říkám si třeba, oproti vysvětlujícímu textu ve fundovaném úvodu Dr. Jitky Lenkové, že v ženě, která má být koupající se mořskou pannou, já vidím ženu, která vylézá z jakéhosi předmětu ve tvaru rybího ocasu, nebo v horším případě je požírána jakousi vodní obludou (str. 79v), spojena s rybím ocasem rozhodně není.
A na rostlinách podrobně vymalovaných v herbářové části ani tak nezkoumám, jak se podobají jednotlivým druhům rostlin na Zemi, ale vidím podle mě to nejzajímavější, čím se liší od pozemských rostlin, že totiž i rostliny, zejména jejich kořeny, mají charakter jakýchsi potrubí; ze základny, rovně ukončené, vyrůstají často další užší šlahouny jako nějaké kabely...

Dávám pět hvězdiček, i když chápu, že mohou být výhrady ke grafickému uspořádání, k úpravě a zmenšování fotografií; mně třeba vadí nepřesnosti právě v úvodních odkazech na text vlastního rukopisu (shora uvedená „mořská panna“ není na straně 79r, ale 79v, slunečnice není na straně 33r, ale 33v a rostlina připomínající chrpu není na straně 2v, ale 2r., atd.).
Ale to jsou jen detaily, Voynichův rukopis zaslouží pro svou tajemnost a neuchopitelnost zároveň tu nejvyšší pozornost, hloubat nebo snít nad záhadnými obrázky může teď úplně každý a věřte, je to dobrá zábava a relax. V poslední době jsem shodou okolností četla pár depresivních knih, které člověku optimismu nepřidají, moje večerní chvilky s Voynichových rukopisem patří teď k těm milým setkáním, která mě naladí pozitivně.


Cimeřan
14.05.2023 3 z 5

Bohužel jsem knihou spíš zklamaný než nadšený. Hlavním důvodem je grafické zpracování knihy a hlavně neuvěřitelně diletantská práce s fotografiemi a jejich roztahováním/zužováním do nepřirozeného měřítka. Opravdu by byl takový problém zařadit do knihy několik rozkládacích listů? Je mi líto, 60/100

iceVS
07.07.2021 5 z 5

Mně se zdá kniha nádherná. Ať už jde o odborný text, tak i o grafické ztvárnění. Je skvělé, že je tak přístupná široké veřejnosti. Přece jen - většina z nás se pouze pokochá, těžko kdo bude bádat :-)

M-arta
13.01.2019

Musím přiznat, že toto vydání knihy s naprosto magickým obsahem je u mne stejně rozporuplné, jako v tom klasickém drsném vtipu o dvojznačných pocitech při smrtelné nehodě tchýně v novém autě.... Moci doma kdykoli nahlédnout do TAKOVÉHO pokladu! Který milovník knížek, záhad, historie a kultivovaného výtvarna starých rukopisů by neplesal? Možnost vlastnit dostupné faksimile mne naplnila opravdu velkým nadšením - bohužel jen do doby, než se mi dostalo fyzicky do rukou a natvrdo mne konfrontovalo s dopadem nepochopitelně hrubé až diletantské práce redakčního grafika, kterou shledávám vůči středověkému pokladu ... opravdu extrémně necitlivou až brutální.
Úvodní studie Jitky Lenkové je zajímavá a obsáhlá, s inspirativním množstvím ukázek, nákresů, historických pramenů, tabulek a starých rytin a klidně by mohla tvořit úplně samostatné (a na vydaném faksimile nezávislé) dílo. Samotný Voynichův rukopis je samozřejmě i v přetištěném stavu stále dechberoucí záležitost s ohromným espritem... Obě části ve výsledku už vnímám hodně nespojitě - což se možná bude těm, kteří nepohlížejí na knihy jako na kompaktní celek i špatně vysvětlovat... Přesto vnímavějším milovníkům rukopisů a středověké ilustrace rovnou doporučuji dát si před prvním prolistováním toho nepochopitelného barbarství, ze kterým stojí redakční grafik (zřejmě pan Jakub "Sysel" Hrabal), raději panáka...

Teď ale vlastně ani nevím, jak knížku jako takovou nakonec zhodnotit - sám středověký rukopis si samozřejmě zaslouží hvězdiček aspoň 50..., paní Lenková také plný počet... Přesto je pro mne konečný "výstup" z CAD Press opravdu těžké nějak přijmout...