Vox
Christina Dalcher
https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/403726/bmid_vox-u5i-403726.jpg
3
291
291
Doktorka Jean McClellanová, uznávaná vedkyňa, sa o politiku nikdy nezaujímala, preto prichádzajúcu zmenu nepostrehla. Keď vláda vyhlásila, že ženy smú vysloviť najviac sto slov denne, neverila tomu. To sa predsa nemôže stať, hovorila si. Nie v Amerike. Nie jej. Všetkým ženám a dievčatám bez rozdielu veku postupne nasadili na ruku náramok, slovomer. Ak prekročia povolený limit, zasiahne ich neznesiteľný elektrický výboj. Ženám zakázali pracovať, vzdelávať sa, združovať. Presadzuje sa patriarchálny systém, kde každý pozná svoje miesto. Od žien sa očakáva, že povedú domácnosť a budú oddanými, poslušnými manželkami. A na to je potrebná nanajvýš matematika. Nie hláskovanie, literatúra či reč. Predtým priemerná osoba hovorila šestnásť tisíc slov denne, teraz majú ženy nárok iba na pár desiatok. Umlčali ich. Tým sa to však neskončilo.... celý text
Přidat komentář
Vox se dost inspiroval Příběhem sluzebnice, ale pro mě osobně je Vox daleko děsivější.
Přijít o hlas, žít jako hospodyňka, nasadit své dceři náramek a modlit se,aby jí těch 100 slov stačilo...
Kniha se mi celkově líbila, bohužel ten konec by potřeboval více propracovat.
Hlas. Pro většinu populace něco zcela samozřejmého, dostupného, běžného. Ale jaké to je, o tento dar přijít, dodržovat denní kvótu 100 slov nebo si nechat za každé další slovo udělit elektrickou ránu?
*
O tom a víc pojednává tahle dystopie. Skvěle se čte, děj odsípá, radost číst tuhle knihu! Kniha celým obsahem skvělá, ale ke konci se odehraje nepochopitelný twist v ději, který jsem teda moc nepochopila a trošku mi pokazil dojem z celé knihy (při odchodu z budovy, doběhnutí osob na parkovišti a zvláštní a rychlý odchod zpátky). Od tohoto okamžiku mi kniha přijde nedopracovana a odflaknuta, snad jakoby ji dopsal někdo jiný.
*
Není to obyčejná thrillerova dystopie, tahle kniha otevírá daleko víc témat, ať už je to feminismus, rovnoprávnost žen a mužů, fanatismus, politika, nálada ve společnosti... Protože... "Aby zvítězilo zlo, tak stačí, aby většina lidí nic nedělala."
Na knížku jsem narazila jako typ od jedné youtubery. Knihu jsem si vybrala z důvodu téma podobné jako seriálu příběhu služebnice, které jsem propadla.
Kniha byla napsaná opravu na podobný, řekla bych v nějakých momentech, až stejný jako příběh služebnice. Občas jsem si myselala, že autorka kopíruje. První polovina byla super v druhé částy jsem dočetla jen ze zvědavosti a bylo to takové divné.
Každopadně koho baví tento styl, uričtě zařadtě do svého seznamku ke čtení.
Zajímavé tema, jen není úplně dotažené a v polovině knihy jde spíše o laboratorní sci-fi. Konec dost uspechany..docteno spíše ze zajímavosti. Kniha se dobre čte..
Kniha velice podobná Příběhu služebnice, ale taková nedotažená... A přitom ten nápad s náramky je skvělý!!!
Téma mě zaujalo a musím přiznat, že se to nečetlo až tak špatně, ale zkrátka nemám po dočtení žádné pocity. Prostě další kniha v řadě. Stále si budu pamatovat, že VOX je o utlačování žen v podobě 100 slov denně ( pro ženy peklo). A ve finále ani tato skutečnost není tím hlavním tahem děje. Zpracování mě absolutně nenadchlo.
Kniha se zpočátku tváří jako feministická anti utopie pravicového fundamentalismu. Dále se mění v naivní laboratorní science fiction s hrozbou apokalipsy. Konec korunuje zběsilá parodie na špatný thriller. Postavy nebyly dobře literárně vykresleny, témata byla povrchně zpracována, děj byl popsán zkratkovitě a dobré nápady byly zahozeny.
Vcelku děsivá dystopie. Jen mě mrzelo, že konec byl takový uspěchaný. Ráda bych si o Patrickově závěrečné akci přečetla více. @klaryctena
Cekala jsem od knihy daleko vice. Ale i tak me neurazila. Kniha se dobre cetla,oddechovka takova. :)
Zklamání. Pokud se nepletu, jde o autorčinu prvotinu ( v případě mýlky prosím o upozornění). Musím přiznat, že byl příběh svižně a čtivě napsaný, vyhovovaly mi krátké kapitoly a nevadila mi ani hlavní hrdinka. Nicméně mám pocit, že kniha postrádá vyšší smysl a vzkaz, který měla předat vyznívá do prázdna. Navíc se zhruba od poloviny příběhu objevuje mnoho do očí bijících nahodilostí, které sklouznou ke klasickému klišé závěru. A to mě fakt nebavilo.
Bohužel musím konstatovat, že mě tato kniha velmi zklamala. Podle recenzí a různých dalších hodnocení jsem čekala skvělou dystopii, ze které se posadím na zadek a budu nad tématem přemýšlet ještě další měsíc. Opak byl bohužel realitou. Nechci opakovat všechny "faktické" nedostatky, které mi vadily, plně se ztotožňuji s komentářem terka6725. Zároveň byl celý děj překombinovaný, během velmi krátkého časového úseku se dělo až příliš mnoho událostí. To, že by většina z nich byla prakticky neproveditelná, ponechám stranou. Plytký závěr bohužel celé knize dodává pomyslnou korunu - takové zakončení bych čekala od přeslazeného romantického románu třetí kategorie. Zároveň mi celý děj až nepříjemně připomíná Příběh služebnice. V závěrečném hodnocení dávám jednu hvězdu za námět, který by byl v lepším zpracování nepřekonatelný, obzvláště myšlenka s počítadlem slov je velmi dobrá.
Kniha je velice čtivá, text je rozdělen do krátkých kapitol, což my, rozjetý jedinci, oceníme. Nápad je taky velmi dobrý, ale bohužel to zpracování mi přišlo příliš povrchní. A závěr je opravdu jak z jinýho žánru.
Naprosto úžasná kniha! Jsem ráda, že jsem se nenechala odradit nižším zhodnocením. Tohle byla parádní jízda.
Pokud mám parafrázovat Cimrmany, knížku jsem dočetla ze zvědavosti, jestli příští kapitola bude tak špatná, jako předchozí. Srovnání s Příběhem služebnice je nesmysl. To, že jsou obě knížky dystopie, ještě neznamená, že si jsou podobné. Hlavní hrdina mi už od začátku byla dost nesympatická. Ufňukaná, ublížená, protivná. Autorčin styl byl pro mě špatně čtivý. Nezáživný, v textu pletla páté přes deváté. Některé věci neustále opakovala, někde odbíhala do zbytečných odboček. Když si odmyslíme fakt s náramkem a 100 slovy na den (který se u hlavní hrdiny stejně odehrává jen na pozadí), pak jde jen o velmi nudný společenský román. Postavy nebyly nijak rozpracované a popsané. A konec? To měla být červen knihovna? Jako by to napsalo dítě.
Takto stanovený limit pronesených slov se mi zdál tak nereálný, že jsem ze začátku vnitřně bojovala s tím, že to takhle přeci vůbec nejde. Nicméně zajímalo mě, zda Jean lék spolu s dalšími lidmi vyvine a co se vlastně stane potom - znovu ji nasadí náramek? Nebo už dostala celoživotní výjimku? ???? Závěr knihy byl celkem akční, takže tím se stala kniha zajímavou.
Za mě zklamání. Velmi se to podobá služebnici, kterou sledujeme. V některých momentech je děj nesouvislý a uspěchaný. Dočetla jsem to jen proto, že nemám ráda nedočtené knihy. Po této zkušenosti nebudu číst ani Příběh služebnice ale zůstanu u seriálu.
Tak me to bavilo. Prvnich 300 stran jsem zhltla na jeden zatah :) Souhlasim i s negativnimi komentari zde, ale proste to bylo ctive. Spousta veci nedotazenych, uspechany konec atd. Co mi dale vadilo, tak ty odborne lingvisticke vyrazy, ty si mohla autorka odpustit, neb ctenari nic nereknou. Pokud nestudoval lingvistiku. No a testovani latky, ovlivnujici recove centra v mozku, na mysich, je ponekud zvlastni. Jinak predstava, ze by se neco takoveho mohlo dit, je desiva.
Doporucuji, nudit se nebudete.
Příběh jsem hltala, ač mi z něho bylo chvílemi špatně. Silné, strašlivé a perfektní! Jen konec se mi zdál moc zrychlený a růžový...