Virtuální smrt
Aaron Shale (p)
Pozítří v Americe, kde silnice křižují chevrolety (aniž by je kdo řídil), po kterých se volně prohánějí psi (mající za úkol z ulic zahnat bezdomovce), kde je legalizován kanibalismus (v Coloradu) a kde Lýdie Melmothová je celebritou. Lýdie je slavná zvláštním způsobem. Je umělkyní umírání, kterou provází sláva a štěstí při jejích vystoupeních v rozlehlých arénách a undergroundových klubech. Zemřela vícekrát, než kterýkoliv jiný smrtelník. Před tím, než umírání začalo ovlivňovat její mozek a než se začala zahalovat šedočervenou mlhou, přestala se svému umění věnovat. Ale Lýdie se stala legendou a život legend (i jejich smrt) nepatří pouze jim. Její fanoušci ji stále uctívají. Její matka potřebuje peníze na vysílací práva - proto Lýdie souhlasila rozloučit se s svou profesí při svém posledním grandiózním vystoupení.... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 1997 , NávratOriginální název:
Virtual death , 1993
více info...
Přidat komentář
Virtuální smrt je možno označit jako post-cyberpunk ( přesněji Sturm-und-Drang), obsahuje ale to nejhorší, co může cyberpunk nabídnout. Je zde požehnaně nesrovnalostí, řada pasáží prakticky nelogických, prakticky nepochopitelných, prakticky nečitelných a vlastně úplně strašných. Skutečnost, že se knize v roce 1995 podařilo dostat se do užšího výběru pro Philip K. Dick Award, vede k závěru, že v tom roce posuzovatelé hromadně zešíleli. Robert Boswell napsal v předchozím období pod svým jménem řadu knih jiných žánrů, které byly dobře přijaty. Virtuální smrt je dalším příkladem toho, co se stane, když jinak talentovaný spisovatel přejde do režimu diletant a napíše SF bez reálné znalosti toho, co SF obnáší a vyžaduje. Může se mu podařit oklamat různá „zvláštní ocenění“, čtenáře ale neoklame – ti a žánr jako celek, si zaslouží mnohem, mnohem víc. Poznámka - v podstatě kompilace z různých amerických "recenzí".
Virtuální smrt
Nemá to hlavu ani patu.... Otázky "proč to tak je", "jak k tomu došlo ", "jaký to má vyznam" odpovědi jsem se nedočkala. Sama se divim, že jsem tuto knihu dočetla do konce.