Vesmír v tweetech
Marcus Chown , Govert Schilling
https://www.databazeknih.cz/img/books/13_/134731/vesmir-v-tweetech-134731.png
4
25
6
Dva zkušení autoři vědeckých publikací odpovídají na 140 největších otázek z oblasti fyziky, přičemž podstatu každé z nich shrnují do tweetů o 140 znacích. Marcus Chown a Govert Schilling nás vezmou na jedinečnou exkurzi po vesmíru. Mají odpovědi na všechno, počínaje základními úvahami – Proč je obloha v noci temná? Proč se hvězdy na noční obloze chvějí? – až po ty nejzáludnější – Co jsou kvasary? či Co předcházelo Velkému třesku? Některé otázky v této geniálně informativní publikaci se ukazují být stejně překvapivé jako odpovědi na ně. Je možné, že veškeré galaxie, které jsme pomocí dalekohledů schopni spatřit, nejsou ničím jiným než optickým klamem? Dalo by se na Saturnově měsíci Titanu plavat? Jak je možné, že se Měsíc nezřítí na Zemi? (Což, jak se ukáže, mimochodem není vůbec hloupá otázka.) A plaval by Saturn, kdybychom měli dost velkou nádrž s vodou?... celý text
Literatura světová Literatura naučná Věda
Vydáno: 2012 , Kniha ZlínOriginální název:
Tweeting the Universe: Tiny Explanations of Very Big Ideas , 2010
více info...
Přidat komentář
Zhustit náročné téma fungování vesmíru a jeho fyzikálních zákonů do tweetového textu mi připadalo jako vynikající nápad. Jenže by se to muselo umět napsat, že? Bohužel nejsem po přečtení o nic chytřejší než před tím. Informace byly tak povrchní, že mi v hlavě žádné nezůstaly.
Pokud se budete o knihu přecejen pokoušet, nedoporučuji ji číst na jeden zátah. Hrozně rychle vás tak přestane bavit.
Knihu jsem zacal cist, ale jeji format me vubec nezaujal. Nedocetl jsem a ani se nebudu vracet.
Kdysi jsem viděl pořad, kde jeden odborník vysvětloval rozdíl mezi Facebookem a Twitterem. Zatímco Twitter je něco jako banket, kde jsou obložené stoly plné japonského jídla a spousta lidí. Vy pak ochutnáváte jednotlivé chody, kterých je opravdu hodně a s každým prohodíte pár vět, aby se nikdo neurazil. Facebook je pak jedna veliká skupinová žranice, kde je sice jen pár chodů, ale jídlo je vydatné a stihnete s téměř každým probrat vše od vašich koníčků až po ideje, zdali opravdu existují mimozemšťani. Já nevím jak vy, ale já radši informace pěkně pohromadě v jedné veliké skrumáži, než jen číst roztroušené drobky.
Velké zklamání. Od Chowna jsem četl tři knihy, které za poslední dobu vyšly. Tuto, Musíme si promluvit o Kelvinovi a Kvantová teorie nikoho nezabije.
Druhá a třetí zmíněná jsou super. I když se v některých tématech kryjí a autor trochu brakuje sám sebe, obsahují dostatek informací, aby to uspokojilo čtenáře, jako jsem já. Ovšem tahle kniha... čekal jsem prostě něco víc.
Popisky hovořili o tom, že díky novému konceptu, tedy psaní v tweetech, jsou informace koncentrovanější, vynechává omáčku, jde přímo k věci a k tomu, co chce sdělit. Výsledný stav je ale takový, že díky omezení tweetů většinou řekne jenom tu omáčku, respektive nějaký v celku obecně známý nebo ne příliš zajímavý fakt a tím to skončí.
Měl jsem pocit, jako bych sledoval hrůzný pořad Koření, který vysílá tv Nova: kopec keců, kopec obrázků, kopec střihů a odporná hudba v podkresu po celý pořad, ale po shlédnutí nejste o nic víc chytřejší. Všechno jen tak po povrchu a bez souvislostí a jedeme dál.
Pokud vás zajímá problematika, o které Chown píše a nic jste od něj nečetli, začněte tímhle. Zjistíte, jestli je to literatura pro vás nebo ne. Pokud ano, pak hurá na další. Pokud jste již naopak četli něco z jeho předchozích zmíněných děl, tomuhle se obloukem vyhněte.
Jo, proč ne, je to možnost, jak se rychle dozvědět spoustu věcí o podstatě vesmíru.