Moc
John Gwynne
Věrní a padlí série
1. díl >
První kniha z kultovní série Věrní a padlí od uznávaného autora fantasy Johna Gwynna. Mladý Corban se závistivě dívá, jak se z chlapců stávají muži, a učí se umění války. Sám už touží držet meč a kopí, aby chránil říši svého krále. Ten den však nastane dřív, než čekal. Teprve ve chvíli, kdy ztratí ty, které miloval, zjistí, jaká je skutečná cena odvahy. Kontinent Vyhnanců má krvavé dějiny plné střetů mezi armádami lidí a obrů, kde zem zčernala jejich prolitou krví. I když byly kmeny obrů před dávnými věky poraženy, jejich dobyté pevnosti dosud chátrají po celé zemi. Nyní se však obři znovu probouzejí, kameny roní krev, a dokonce se objevili i obrovští plazi. Ti, kdo ještě dovedou číst znamení, vidí přicházet hrozbu mnohem větší, než byly dávné války. Svět zahalí žal, andělé a démoni se chystají na bitevní pole. Pak propukne válka, která ukončí všechny války. Král Aquilus svolává ostatní krále na sněm, aby v naléhavé době vytvořil alianci. Proroctví praví, že temnota i světlo budou mít každý svého šampiona — Černé slunce a Jasnou hvězdu. Bylo by moudré je oba najít, neboť pokud se Černému slunci podaří vystoupat na trůn, veškeré naděje a sny lidstva se promění v prach.... celý text
Přidat komentář
Chtěl jsem napsat, že Moc byla překvapivě dobrá. Ale nebyla, jelikož jsem přesně tohle od Gwynna čekal. Samozřejmě není perfektní, ale zatraceně dobrá ano. Jde o poměrně tradiční fantasy, které stojí hodně na postavách (přestože děj není zanedbán). Hodně mi to připomínalo takový mix mezi Ryanem, Abercrombiem a Martinem, což je bez debat perfektní kombinace.
Začnu asi těmi několika body, které bych chtěl knize vytknout. Za prvé název, tedy jeho překlad, abychom si rozuměli. Anglický název "Malice" vnímám jako něco trochu jiného, co se i k ději v knize velmi hodí. Moc podle mě o něco méně.
Další výhradu mám k velmi krátkým kapitolám a častému střídání POV postav a k možná až příliš otevřenému konci. Ano, jde o první díl série a bylo odhaleno docela dost, aby si čtenář různé příčiny a souvislosti dal dohromady, přesto bych preferoval méně cliffhangerů.
Klady v této knize ovšem drtivě převažují. Dvorní intriky, bojové scény, mýtičtí tvorové, světitvorba. Všechny tyhle věci má autor parádně zvládnuté a umí je dávkovat v přesně tom správném množství. Postav je v knize opravdu hodně, což uznávám, může být pro někoho překážkou. Já jsem z toho nadšený, protože každá postava má svůj smysl a všechny hlavní postavy jsou parádně propracované, vyvíjející se a plné života. Děj je sice v této knize o něco pomalejší, ale o to více umožňuje vyniknout právě mistrné práci s hlavními hrdiny. Čtenář hlavní zápletku odhaluje postupně z různých narážek a z jednání postav, nejde o nic přímočarého a pro širší souvislosti je třeba se do knihy ponořit. Možná by nekdo mohl vytknout nedostatek opravdu nečekaných zvratů a jistou předvídatelnost v tom, kdo je opravdu kdo, nicméně já si postupné odhalování užil i když jsem nakonec nebyl překvapen.
Samozřejmě moc není perfektní, ale na poli epické fantasy nejspíš v současné době moc konkurentů mít nebude. Ode mě má Moc 5/5, přičemž jsem u sérií přísný a pro udržení tohoto hodnocení čekám od dalšího dílu alespoň mírné zlepšení. Doporučuji každému, kdo má rád nebo chce zkusit epickou fantasy a preferuje intriky, zrady, boje a přátelství před romantikou, kterou tady, díky bohu, nenajdete.
Tak jsem si pročítala hodnocení a říkala jsem si, že jsem si asi dobře nevybrala, když jsem si koupila celou sérii v angličtině. Jenže po cca 60 stranách, kdy se představovaly nové a nové postavy z různých království (aby ne, celá série má asi 2,5tis. stran) a já si je zapisovala na papír, abych se v nich vyznala, jsem došla do bodu, kdy mi vše začalo zapadat a děj mě tak vtáhl a já si uvědomila, že dočítám knihu. Byl to úžasný, poutavý, čtivý a nesmírně promyšlený příběh. Chytám po druhém dílu a jsem vděčná, že umím anglicky, protože do češtiny zatím nejsou přeloženy další díly.
Túto knihu som si kupovala s menšími obavami, pretože pre mnohých je slabšia ako autorova druhá séria, Krvopřísežní, ktorá sa mi síce čítala dobre, ale niečo jej chýbalo. Ale ostala som príjemne prekvapená, toto sa mi čítalo ešte lepšie, veľmi mi tento príbeh sadol. Bavili ma všetky dejové linky, aj keď k postavám som si hľadala cestu ťažšie a chýbala mi tam nejaká silná ženská hrdinka, tu sú skoro samí chlapi. Spočiatku ma najviac bavil Veradis, ale jeho vývoj sa mi rýchlo prestal páčiť a favoritom sa stal Corban, ktorý mal na začiatku svojho príbehu iba štrnásť rokov, takže sa mi to úplne nezdalo, ale rýchlo nám dospel. Linka Kastella mi zatiaľ prišla len tak do počtu, ale tiež bola zaujímavá. Všetky tri sa sem a tam pretínali, ale väčšinou fungovali oddelene a krásne sa dopĺňali. Bavilo ma čítať o Corbanovom výcviku, o Veradisových a Kastellových bojoch. Obávala som sa toho bodu, kedy do príbehu vstúpia bohovia, ale našťastie sa tak zatiaľ nestalo (pokiaľ mi niečo neuniklo), lebo naozaj neskutočne ma bavilo čítať to takto, bez nejakých nadprirodzených postáv. Na konci som neustále pozerala, kedy bude pokračovanie Corbanovej linky, alebo linky Cywen, jeho sestry, ktorá sa tam sem-tam mihla. Koniec bol na mňa celkom depresívny, mám radšej, keď sa veci pre kladné postavy vyvíjajú dobre a tu sa mi zdalo, že je toho až príliš veľa negatívneho. Na ďalšiu časť sa veľmi teším a dúfam, že bude minimálne tak dobrá, ako táto.
Moc je druhá kniha, kterou jsem od Johna Gwynna přečetla. Ačkoli na první pohled nemá tato bichlička chybu, k příběhu uvnitř bych pár výtek měla.
Když je v příběhu hodně postav, je velká pravděpodobnost, že si minimálně jednu z nich oblíbíte, jenže v tomto případě jsem měla co dělat, abych aspoň o jedné z nich mohla říct, že je mi sympatická. A první místo nezískává nikdo jiný, než mladý Corban.
Na začátku mi trvalo, než jsem se zorientovala. Autor na čtenáře všechno chrlí a ve vyprávění se postavy často střídají, k tomu neustále přeskakuje v ději a do čtení jsem se musela nutit. Proto jsem s knížkou strávila několik týdnů.
První díl série Věrní a padlí nebyl holt pro mě, i když mám epickou fantasy ráda, autoři Brandon Sanderson nebo Anthony Ryan vedou.
#spoluprace @hostbrno
Pocitově je to někde mezi třemi a čtyřmi hvězdami.. Trvalo mi strašně dlouho než jsem se začetl a ani potom mě příběh bůhvíjak nevtáhl.. Hodně mi to připomínalo Cestu králů a to nemyslím úplně jako kompliment. V podstatě jediná slušnější dějová linka je ta Corbanova a i to až po tom, co se na scéně objeví Bouřka ( což je mimochodem moje opravdu jediná oblíbená "postava" v knize). Od autora jsem četl Stín bohů a to mě bavilo mnojem víc, mám pocit že autorovi sedne víc střídmější a jednodušší styl psaní, než jaký použil zde. Sečteno podtrženo,nic co by mě přikovalo ke čtení.Škoda.
Skvělé, skvělé, ..... skvělé. Nemám co bych vyčetl. Tohle mě fakt bavilo. Od všeho tam bylo tak akorát. Každá dějová linka postav byla velmi přitažlivá. Těším se na pokračování.
Z Moci mám velmi rozporuplné pocity - na jednu stranu se to po překousání chaotického začátku doslova přeplněného postavami četlo skvěle, stránky pak ubíhaly a konec navnadil na pokračování, na tu druhou to bylo až bolestně předvídatelné, temné a zároveň podivně naivní a v podstatě to nepřineslo nic moc nového. Přečtení ale nelituji - po konci věřím v zajímavé boje a zápletky!
(SPOILER)
John Gwynne...muž s velkým, milujícím srdcem a spisovatel, který si mě svými knihami naprosto získal
Když jsem začínala číst, doufala jsem, že Evnis sehraje v příběhu úplně jinou roli.
Corbana je můj největší oblíbenec. Bavil mě od samého začátku. Jeho postava dostala spoustu prostoru a já se moc těším, jak s ním autor naloží dál.
Veradise je mi trochu líto. Myslím, že ho čeká dlouhá cesta k poznání, než pochopí, kým jeho král ve skutečnosti je.
Kastell má vedle sebe věrného přítele, aspoň v to pevně doufám. Stejně jako v to, že najde tu pravou životní cestu.
Mohla bych mluvit ještě o Cywen, Corbanově sestře, která má prořízlou pusu a bojovného ducha. Nebo o Camlinovi, který možná svádí boj se sebou samým. Kdo ví.
Souboje, bitvy, politikaření, intriky, touha po moci, fantastické bytosti, králové, vyhnanci i obyčejní lidé.
Jsem nadšená a moc se těším, až se mi do ruky dostane pokračování. Doporučuji!
4,5*/5*
Něco mezi 3-3,5 hvězdami. Zaokrouhlím pro dobro své duše dolů, protože to mělo svý mouchy. Některým knihám jsem totiž dala za čtyři bez váhání.
Tuhle knihu bych doporučila tomu čtenáři, co se ještě necítí na vysokou epickou fantasy, ale už se vyčerpal při čtení young adult. Chtěl by něco víc, ale zatím má respekt z velkých sérií. Něco jako zastávka na cestě po schodech vzhůru.
John je skvělý vypravěč, coby spisovatel je na tom trošku hůř, ale odpouštím mnohé. Mohla bych vytáhnout na svět těch několik chyb (občasná nelogičnost děje, nesmyslnost dialogů, absence popisu postav atd ), ale nechci. Příběh jsem si užila, začetla jsem se téměř ihned. Těch několik postav jsem si oblíbila i přesto, že jim "něco" chybělo. (A vůbec mi jich nepřišlo moc, docela dobře jsem se v nich zorientovala). Těším se na další díly a jsem zvědavá, co Gwynne předvede, protože to má za mě obrovský potenciál. Ty jeho obří nápady totiž vůbec nejsou špatný.
Uvidíme, jestli ukáže víc ze světa, jestli odstraní nedostatky a taky, jestli udrží mou pozornost.
Bavilo MOC. Víc než Stín bohů.
Knizku jsem dnes docetl v AJ. Nemyslim ze bych byl zcela dusevne zaostaly, ale tohle se nedalo. Tok pribehu nesel zadnym zpusobem sledovat...autor vas zahlti mnoha postavami a skace z jedne na druhou tam a zpet, tam a zpet...aniz by vysvetlil proc by vas meli jakkoliv zajimat...nic, nada, nula. Zadna charakterizace nic. Svet je plochy a nudny, nedozvite se temer nic...lesy a baziny a hory...tot vse. Kralu je v knize tolik, ze se v nich neda orientovat. Po case zjistite ze je cela kniha vlastne jedno "fantasy klise". Kovar/posluhovac/ farmar se vydava na cestu...proti tomu nic...ale zatimco vsude jinde jde max. o tretinu knihy....zde je to cela kniha. Svet neni prokresleny, postavy ploche a zamenitelne....nic zajimaveho jsem nenasel a ze jsem se snazil. Lepsi pribeh si muzu kdykoliv napsat sam. Nicmene je to skoda, protoze druhy a treti dil jsou dle mnoha naprosto uzasne. Ja to bohuzel nezjistim...Hunger of Gods mela obcas podobne neduhy, ale tam uz je trochu souvisly pribeh.
Příběh jako takový mě opravdu bavil. Autor má určitou představu o svém světě, i když ne vždycky to dokázal dokonale sepsat. Ale nápad, dění samotné i postavy mě lapily. Ze začátku byl boj se zorientovat, co kapitola, to jiný pohled. A někdy se pohledy střídaly příliš rychle. Takže mi chvíli trvalo, než jsem jednotlivé lidi dokázala zařadit do různých království...
Samozřejmě mám spoustu výhrad. Už od samotné myšlenky toho, že si všechny postavy tykají (snad to není překladem). Ale jsou určitá postavení, ze kterých by byla cítit větší hloubka a úcta k těmto osobám, kdyby se jim spíše vykalo, především co se týče králů, šlechty a podobně. Téma šikany se hodně omílalo a opakovalo. A věrnost mezi postavami? No nevím, ale k přátelství je většinou potřeba více než jednodenní známost. Nebo ochota položit ihned život za prince, kterého sotva poznal... V některých chvílích jsem skrz tu naivitu měla pocit, jako bych četla fantasy pro mládež.
Potom jsem trošku ztrácela přehled v případných skocích z jedné scény do druhé. Občas měl autor tendence nakousnout nějakou informaci třeba dvěmi větami a hop, byl zase někde jinde třeba o pár hodin. Od začátku knihy se časově posouváme o měsíce až roky. Někdy je náročnější úseky sledovat, jelikož ne vždy je to vyloženě zmíněno. Důraz je spíš kladen na děj a vývoj postav a samozřejmě pozvolné vysvětlování, co se odehrává, proč a kam to zhruba směřuje.
Velice oceňuji, že autor nehloubá nad bitvami, kterým by měl potřebu věnovat desítky stránek. Sepíše to hlavní, aby čtenář pochopil jednotlivé události, ale věnuje se hlavně pokroku a vývoji situace.
Co autor zatím moc neumí, tak budování napětí. V podstatě hned v momentě, kdy čtete o nějakém momentu, o zvratu a podobně, hned víte na čem jste nebo to na sto procent dokážete ihned uhádnout. Žádná překvapení, tedy téměř, postupné odhalování, nic. A to mě občas zamrzelo, protože by hned kniha stoupla o hvězdičku výš. Konec to možná celé i vynahradil, s odpočtem posledních stránek budete netrpělivě čekat, co ještě stihne sepsat.
Kniha má mnoho vad na kráse. Je spousta prostoru na vylepšení. Ale musím se přiznat, že když jsem nad ni vážně sedla a vydržela číst, tak mě bavila a dokázala udržet při čtení. Autor rozehrál strašně moc linek, některé se postupem času spojily, jiné se teprve projeví. Promyšlené to má opravdu hodně a jeho plány musí být ještě větší. A to, co dělá chudákům postavám... Poslední stránky už jsem bojovala, ale jen kvůli tomu, že nemám pokračování.
Pokud jste někdo již tvorbou Gwynnea políben, v téhle knize ihned poznáte jeho nezaměnitelný styl a bude vtaženi do dokonale propracovaného světa, ze kterého se vám nebude chtít odcházet! Ačkoli tedy žít v zemích Vyhnanců asi nebude nic moc.
Dočkáte se velké spousty postav, kde jedna bude lepší než druhá, a jak už je autorovým dobrým zvykem, žádná není černobílá a každá je zcela originální. Celý příběh obestírá tajemství, a to ne jedno, ale asi tak sto padesát, která se budete na vlastní pěst snažit rozlousknout a jakmile se bude k jádru věci jen trochu blížit, kniha končí a vám nezbývá než protrpět sladké mučení při čekání na další díl.
Rozhodně nadprůměrná práce nadprůměrného autora!
Buďme optimisté a řekněme, že Gwynne napsal tuto knihu (originál vydán 2012) jako poctu klasickým fantasy z konce minulého století.
V tomto ohledu kniha funguje výborně. Najdete tu klasický svět s mapkou, obry a jiné potvory, maskulinní společnost plnou bojovníků a chlapců toužících zemřít s mečem v ruce, souboje a bitvy, (ne)očekávané zvraty a spoustu hrdinství a cti.
Problém spíš je, co tu nenajdete. Nenajdete tu nic nového, všechno už tu mnohokrát bylo. Úplně nejvíc mi vadila absence nebo spíš ignorování ženských hrdinek, přitom taková Cygen nebo Brina si přímo říkají o svou vlastní dějovou linku.
Ač se řadím do kategorie čtenářů lačnících po nových a neotřelých přístupech, musím přiznat, že jsem si nakonec Moc docela užil. Gwynne určitě přečetl spoustu fantasy knih a ví, co funguje. Proč ne.
Jak říkám, pocta klasickým fantasy v tom nejlepším slova smyslu.