V každém lese je myš, která hraje na housle

V každém lese je myš, která hraje na housle https://www.databazeknih.cz/img/books/40_/405550/bmid_v-kazdem-lese-je-mys-ktera-hraje-na-9AX-405550.jpg 5 20 5

Dámy a pánové, milé děti! Račte vstoupit a seznamte se s krokodýlem, který se štítí vody, s vychloubačným zajícem, popletenou sovou i ustrašeným lvem. Poznejte vynálezce pana Žvýkačku, který snad již brzy vymyslí blankytně modrý prášek, jímž zlepší svět. Proměňte se ve svých představách v cokoli chcete! Pohádky a povídky německé spisovatelky Giny Ruck-Pauquetové vám znovu připomenou, jakou sílu má fantazie a co všechno dokáže lidská laskavost.... celý text

Pro děti a mládež Pohádky
Vydáno: , Albatros (ČR)
Originální název:

In jedem Wald ist eine Maus, die Geige spielt , 1970


více info...

Přidat komentář

hermína14
18.04.2021 4 z 5

Všechno je tady možné, bláznivé a dojemně vlídné... a na rozdíl od klasických pohádek tady hrdinové nikoho neodsoudí za zlé chování, ale pátrají po příčině a tu laskavě rozpustí.
"Nemusíš se vůbec omlouvat," volali všichni lidé. "Daroval jsi nám překrásný den." A tu malý přednosta stanice pochopil, že někdy se může z něčeho špatného stát něco správného.

broskev28
19.01.2021 5 z 5

Náš výtisk je z roku 2019 a koupili jsme ho pro knihovnu ve slevě (black friday v Albatrosu), aniž bychom tušili, jaký je to poklad. Ale právě zdejší komentáře mě přiměly k nákupu, za což jim zpětně děkuju.
Když tuhle knížku - s netradičními ilustracemi/kolážemi Filipa Pošivače a s názvem cikcak poházeným po obálce - viděl na stole můj šestnáctiletý syn, zaraženě zjišťoval, co je to za knihu, zda je pro děti nebo pro dospělé a o čem vlastně je. Já nevím, pro koho ji autorka napsala, ale podle sebe soudím, že někteří dospěláci pohádky a obecně příběhy plné fantazie potřebují možná víc než děti.
Obrázky F. Pošivače jsou opravdu zvláštní a já jsem se s nimi nikdy nesetkala, takže zprvu mě trochu zarazily. Ale po čase mi připadaly naprosto skvělé a trefné, natolik, že když jsem tady uviděla obrázek Z. Milera, byla jsem v šoku. Ta Milerova kresba z knížky dělá dětskou knihu, ale ona rozhodně není určena jen (a možná ani primárně) dětem. Ilustrace F.P. mnohem lépe korespondují s nejednoznačností textu. Ale možná se nebudou líbit dětem, co já vím?
Takže beru i modré sasanky a jsem vděčná autorce (a panu překladateli) za zpřístupnění úžasného textu. V mém věku je překvapivé zjistit, že vlastně celý život hledám myš, která hraje na housle. Naštěstí teď už vím, že je v každém lese, "jenom ji musíš najít."


magnolia
29.07.2019 5 z 5

Knížka s pohádkami, které minuly jak mne, tak mé děti - tím nemyslím, že by se nám nelíbily, právě naopak - jen jsem ty kouzelné příběhy potkala až nyní. Předčítat nemám komu a dospělý už má jiný náhled, přesto velmi oceňuji autorčinu fantazii a chválím práci překladatele a jím přidané informace o autorce. (Děkuji uživateli HTO za úryvek básně, neznala jsem, už ho mám na nástěnce, je krásný a ve spojení s magickým názvem knihy mě po každém přečtení znovu potěší...).

Yarwen
18.10.2015 5 z 5

Jedna z nejkrásnějších dětských knih, která se mi dostala do rukou, navíc v tom správném čase - v dětství. U první pohádky jsem se s medvědem, který musel nuceně opustit svůj domov, ztotožnil do té míry, že mi tekly slzy. Je štěstím čtenáře, pokud narazí na takovou knihu, která v něm dokáže vzbudit podobné emoce. A nemusí se jednat jen o dojetí.

HTO
31.05.2012 5 z 5

Úžasná kniha, doslova pohádková!

Svůj výtisk jsem získal laskavostí Zuzany Zadrobílkové z antikvariátu Trigon, která o této knize psala ve článku pro Tvar. Je svázaný do měkkých zelených desek a na hřbetě má proužek papíru s nápisem psacím strojem, což knize ohromně sluší – a já jsem zase rád, že mohu o temném lese, ať už Dantově, Dylana Thomase nebo Richarda Burtona přemýšlet ve větě „Kde v půli život náš je se svou poutí, procházet bylo mi tak temným lesem, že pravý směr jsem nemoh' uhodnouti – ale v každém lese je myš, která hraje na housle." A navíc, protože jde o edici Petrklíč, byla do mého výtisku vložena pohlednice s petrklíči.


Semotam sedí dlouho jako němý.
„Ale napřed to přece byly příšery," říká potom.
„Příšery jsou tvorové, kterých se člověk bojí," povídá Jump. „Když se člověk nebojí, žádné příšery nejsou."