Úvod do sémantiky

Úvod do sémantiky
https://www.databazeknih.cz/img/books/34_/347044/mid_uvod-do-semantiky-3ks-347044.png 4 1 1

Odborná, vysoce náročná práce polského marxistického filosofa seznamuje s filosofickým základem sémantiky. V první části objasňuje různé významy termínu sémantika (sémantika lingvistická a logická, sémantická filosofie, obecnásémantika), v části druhé pak na základě marxistické filosofie řeší několik hlavních problémů sémantiky (filosofický aspekt procesu dorozumívání, analýzu a typologii znaku, významy "významu", komunikativní funkce jazyka).... celý text

Přidat komentář

pan_Vaclav
17.10.2022 4 z 5

Moc dobrá kniha, i když trpí jako tolik jiných nevyvážeností mezi historicko-kritickou částí a tou, ve které pisatel formuluje vlastní stanovisko. Schaff se vypořádává s jednotlivými sémantickými směry na základě široké erudice a hlubokého vhledu a dokáže své poznatky sdělit srozumitelně i laikovi (byť jeho text není určený pro úplně nezasvěcené). Zaujaly mě obzvlášť výklady motivů anebo příčin rozlišení na objektový jazyk a metajazyk a pisatelova diagnóza problému filosofů považujících jazyk za jediný předmět filosofie. Působivá je i kritika novopozitivismu jako idealismu; Schaff se vůbec vypořádává s naukami, jejichž východiska ani závěry nesdílí, filosoficky tak, že obnažuje jejich metafyzické pozadí a nepřiznanou idealistickou motivaci. Dlužno při téhle příležitosti podotknout, že pisatel se hlásí k marxismu. Jeho kritický osten je však obrácen i proti soudruhům filosofům z marxistického tábora, přičemž Schaffovy kritické poznámky na dobový filosofický provoz stojí za nejedno přečtení. Ačkoli druhá část knihy, ve které Schaff rozvíjí vlastní pojetí znaku a významu, není oproti té první tak výživná, přece jen obsahuje působivé postřehy a náměty k zamyšlení: jsou to především jazyková situace, rozdíl mezi rozuměním větě a srozuměním s postojem mluvčího, resp. dorozumění, jazyk jako poznávací vztah myšlení-jazyka ke skutečnosti atd. Vadilo mi, že Schaff pracuje s podle něj klíčovým pojetím poznání jako odrazu, ale výslovně odmítá k němu cokoli určitějšího podotknout a pro další výklady je jednoduše pouze předpokládá. Na to, že byl i v případě okrajovějších témat mnohem sdílnější, mi přišla pisatelova nevole přiblížit čtenáři poznání jako odraz podezřelá. Třeba zmiňuje ale leninskou teorii odrazu prostě z povinnosti.