Upálená zaživa
Souad , Marie-Thérese Cuny
https://www.databazeknih.cz/img/books/18_/18907/mid_upalena-zaziva-pnR-18907.jpg
4
417
417
Souad vyrůstala v jordánské vesnici, kde panují doslova středověké poměry a v rodině má hlavní slovo otec. Ženy platí za méně než dobytek, jsou denně bity pro sebemenší maličkost, nemají nárok na vlastní názor, na vzdělání, na jediné slovo. Mohou pouze sloužit a být absolutně poslušné. A pokud se jen podívají na cizího muže, vyřknou nad sebou ortel smrti. Souad tento řád porušila: zamilovala se. Její štěstí však netrvalo dlouho, a když otěhotněla, mladík ji opustil. Dívka těhotenství tajila, protože věděla, co ji čeká. Sama zažila, jak byla z důvodu "cti" zavražděna její sestra. Nakonec rodina rozhodla - děvče se nemůže vdát, je bezcenné, proto je třeba ho odstranit. Úkolu se ujal švagr, který měl popravu provést. Když nazítří prala Souad na dvoře rodného domu prádlo, polil ji benzinem a škrtl zápalkou. Jenže dívka přežila. Ocitla se v nemocnici, ale lékaři i ošetřovatelky ji zanechali jejímu osudu, proto pomalu umírala. Nakonec se však přece jen dočkala pomoci: o její případ se začala zajímat pracovnice humanitární organizace, která ji po nekonečných peripetiích odvezla do Švýcarska. Po mnoha operacích a dlouhém léčení se Souad naučila znovu žít. Dokonce založila i rodinu. Nyní, po dvaceti letech, se rozhodla o svých zážitcích napsat. Nikoho neodsuzuje, uvědomuje si, že takový je prostě život tamějších lidí, kteří nepoznali nic jiného. Chápe, že matka vraždí své dcery, chápe, že její bratr zavraždil sestru, dlouho měla pocit, že i její "trest" byl zasloužený. Tato kniha je burcující výpovědí ženy, která se rozhodla porušit tabu nesnesitelného mlčení a promluvit za všechny, které podobné svědectví už vydat nemohou.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2004 , Ikar (ČR)Originální název:
Brulée vive , 2003
více info...
Přidat komentář
Strhující knížka, člověk nechápe jak někdo tohle vše mohl přežít.
Souad měla neskutečné štěstí, přežila a podala o tom šokující svědectví.
Rozhodně přečtení doporučuji.
Při čtení jsem se nějak divně třásla... jakoby vevnitř. Příběh Souad je plný emocí, neštěstí a nechutné zvrácenosti v ponižování pojmu "žena"...
Otřesné co se kolem nás děje, co musí zažívat děti - dívky a ženy v těchto zemích.
Jedna z knih na které dlouho nezapomenu.
Co k tomu dodat? Leda to, že doporučuji k přečtení a ať si každý obrázek udělá....
Příběh ze života, kdy si sami začnete uvědomovat, že žijete narozdíl od Souad v nádherném světě.. Byl to krátký příběh, přesto jsem musela několikrát odložit, protože tento pravdivý příběh mi drtil srdce.. Neskutečné, pravdivé, smutné a bolestné, fascinující.. Závěr vynikající, Souad je neskutečná osobnost..
Tohle by mela byt povinna cetba, nebo si clovek uvedomi mnoho veci,a je rad, ze je tam kde je. Velice zazivne cteni, od ktereho se budete tezko odtrhavat ;) Prvni pulka knizky je nejvice zazivna... Pokud mate radi drsnejsi, pravdive zivotni pribehy, urcite nebudete litovat investovaneho casu.
Velmi zarážející příběh. Nutí vás přemýšlet, co by, jak by.. A hlavně si začnete víc vážit toho, co máte a kde právě jste, protože s porovnání s tímhle příběhem.. Určitě doporučuji!
tuto knihu jsem přečetla jedním dechem... je až zarážející, jak to v muslimských zemích vypadá... příběh je to moc smutný...
Po přečtení této knihy musím říct, že jsem opravdu ráda, že můžu žít tak, jak žiju. Příběh je otřesný, mnohdy až k neuvěření. Je pravda, že chvilkami mi pár událostí přišlo trošku "přitažených za vlasy", ale zřejmě to bylo tím, že si vůbec něco takového v České republice nedokážeme představit. Knižku jsem přečetla za jedno volné odpoledne, určitě můžu všem doporučit! :-)
Každý by za svůj život měl přečíst alespoň pár těchto pravdivých a zarážejících knih...
Asi nikdy nepochopím tu mentalitu, kde žena znamená méně než dobytek, kde matky vraždí své dcery a bratři sestry, kde jsou ženy polévány kyselinou, upalovány zaživa (v tomhle otřesném případě), ukamenovány a znásilňovány nebo "jen" bity...
Zkuste někdy zajít do knihkupectví či do knihovny a podívejte se na ty obrovské přeplněné police plné podobných svědectví - je jich tak mnoho... A když jen pomyslím na to, že spousta z nich o tom nikdy nemá příležitost promluvit a spousta žen a dětí se toho, aby o něčem podobném přemýšlely ani nedožije... Je mi z toho na nic...