Universalchymie

24.10.2022

Místo i postavy jsou jasně dané a popsané, akorát ten čas si dělá, co chce. Terry se zvláštní schopností probírat vzpomínky jiných lidí, narazí na záhadnou dívku, a přestože je mrtvá, tak ho začne zajímat právě pro ty podivné vzpomínky. Začne pátrat po její minulosti. Terry je klasický hetešovský hrdina (myslím, že toto označení je právem na místě), jenž kouří Camelky, má slabost pro hezké holky (kočičky) a rád si dopřeje panáka koňaku nebo sklenku vína, jehož je znalcem, aby ne, když provozuje bar v univerzitním multifunčkním klubu, a nejen bar. Přičemž vše jistí Jack Daniels. Jeho zvědavost ho dostane do nesnází a najednou už ani místo, ani postavy nejsou tak ukotvené. Hezky to charakterizuje hrdina takto: "Položil jsem mobil na stůl a přemejšlel, jak to myslela s tou šlehačkou. V tomhle mým novým světě jsem se Silvií ještě nikdy nespal. Ostatně nespal jsem s ní nikdy ani v tom předchozím, vlastně jsem s ní spal jenom v tom novým, ale ještě v době, kdy jsem v něm nebyl." Je to psáno z pohledu hlavního hrdiny, jemuž jde místy i o život. Jeho myšlenky jsou vtipně formulované, s takovou sebeironií a lehkostí, dobře se to čte. Je tu dost akce, ale obejde se bez obvyklých masakrů, nechybí ani lehké erotično. Hodně mě bavilo to čtení vzpomínek, kdy se prolínaly bez varování vzpomínky jeho samotného a ještě dalších lidí. A kam až sahají autorovy vzpomínky, ptám se, když poslední kapitola byla napsána 23. 2. 1618? :-)))