Unavený Bůh
Ivan Kříž
Bezdětný pár Vojtěch a Helena Řehořovi prožívají manželskou krizi. Vojtěch je bývalý důstojník, který se provinil tím, že bojoval za II. světové války na Západě, aby za to nebyl perzekvován, dobrovolně odchází do zapadlé pohorské vesnice Spálená Zhoř, odkud pochází jeho manželka. Pracuje jako účetní na pile, kapelník a varhaník. Helena je učitelka a působí na národním výboru. Vojtěch namluví staré až bláznivě věřící bábě Juránkové, že se blíží konec světa. Ona mu to uvěří, donutí celou rodinu, aby zůstala doma a zazdila se na ochranu před apokalypsou. Helena se vydává za nimi na samotu „na Stráni“, aby jim jejich jednání vymluvila. Vojtěch se cítí vinen, jde jí pomoci, ale je moc velký srab, než by silácky zasáhl. Otec Juránek sám rozbije zeď, aby ji pustil, Helena s manželem odchází domů. Vojtěch je rozhodnut, že musí Helenu opustit, jeho zbytečná existence je pro ni jen přítěží. (Zdroj: bakalářská práce Lucie Purketové)... celý text
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1968 |  Pravda o zkáze Sodomy |
| 1965 |  Úsek častých nehod |
| 1965 | Velká samota |
| 1963 | První den mého syna |
| 1966 | Unavený Bůh |
Zajímavějším obsahem tohoto románu byla manželská krize Vojtěcha a Heleny, než středověce fanatický akt náboženského poblouznění v podobě dobrovolného zazdění se před domnělou apokalypsou. Mimo sympatické Heleny a protivně užvatlaného Vojtěcha za zmínku ještě stojí vedlejší postavy spálenozhořského faráře, předsedy MNV Pilaře a lesmistra Růžka. Kniha vyšlá v roce 1966 dává najevo, který světonázor je ten "správný", ale děje se tak v míře snesitelné.
Citace: "Ty polykáš žížaly?"
Cyrilek žasne nad otázkou a má co dělat, aby nedal najevo, jak dospělé ženě zazlívá její nechápavost.
"Žížaly jsou měkké, dobře se polykají," říká smířlivě.
"Muchy trochu škrabou v krku."