Úloža

Úloža https://www.databazeknih.cz/img/books/16_/163988/uloza-163988.jpg 4 35 6

Poslední básnická sbírka českého básníka, esejisty, uměleckého publicisty a kulturního organizátora, jedné z nejvýznamnějších osobností poválečné české kultury. Přestože autor knihu nedokončil, sbírka má všechny vlastnosti svrchovaného literárního díla. Jemná a jímavá pozdní Jirousova poezie se zde skrývá pod pozměněným názvem skutečné slovenské vsi Uloža, kde se Magor scházel se svým slovenským přítelem, básníkem Erikem Jakubem Grochem. Knihu edičně připravil a poznámkou opatřil Martin Machovec.... celý text

Přidat komentář

vlkcz
10.02.2022 4 z 5

Labutí písně mě zasáhly víc, tady mi u některých textů přijde, že by Magor sám váhal, zda je zařadit. Ale i tady nezbývá, než se sklonit před autorovou svéráznou poetikou, vycházející z víry, ale projevující se v naprosto všedních kulisách.

Dakarianna
27.01.2020 4 z 5

„Je mi tak smutno
že už to ani nevnímám“


mahdal
21.12.2019 4 z 5

Musím říci, že Magorova poezie mě pohltila a nepustila. S jeho tvorbou jsem byl obeznámen především v oblasti poezie pro děti, ale tahle sbírka mě dostala. Dostala mě možná i proto, že je mi velmi blízký formální tvar, který autor u básní používá; spojení "vysokých" a "nízkých" motivů v básni je prostě geniální. Otázky každodennosti kladené v zapadlé putice (s tím spojené i výrazové prostředky) a naproti tomu obracení se k Bohu a k otázkám lidské existence čtenáře provokují k dalšímu čtení. Autora řadím jednoznačně mezi mé oblíbence.

triatlet
01.01.2018 3 z 5

Verše magorovsky cynické,
vulgární, filosofické
i čistě lidské...

Autor přímo nebo nepřímo ("Když cokoli Tě rmoutí,/ vzpomeň na Toho, jenž korunu měl/ z trnového proutí." - s. 33) zmiňuje řadu osobností: báseň Dracea fragans věnuje malíři Otakaru Slavíkovi, další báseň pojmenoval po herci Gérardu Philipovi (vtipně doplněno poznámkou o zajímavosti z filmu Fanfán Tulipán), zmiňuje básnířku Violu Fischerovou, básníka Guillauma Apollinaira, Boba Dylana. Milanu Kohoutovi věnuje akrostich (Jitka).
A především vzdává hold Jaroslavu Seifertovi:
"Srdce mne bolí
vzpomenu-li si na básně Seifertovy

Už je na pravdě Boží
leč pohlédnu-li na hůl sluneční
pochopím kdo nad poezií naší
nebetyčně ční" (s. 44, Přijel)

V básni Leprosárium zmiňuje vesnici, podle níž je sbírka pojmenovaná, i básníka Ericha Jakuba Grocha, jenž sbírku obohatil o osobní vzpomínku na Ivana Martina Jirouse i básní.

Magorovský cynismus asi nejvíc vystihují verše v básni Sentimentální:
"Chtěl jsem v tomhle textu
nebo co to je
pokračovat
a používat slova rýmy Hospodin a hřích
ale vyseru se na to
nestojí to za to" (s. 48)
..............................................................................................................
Čtenářská výzva 2018 - kniha autora, který žil ve vašem kraji

pavlinda
02.06.2013 5 z 5

Autor opět nezklamal,škoda,že už nic nenapíše.

pavlinda
26.05.2013 5 z 5

I když jsou na Magora názory protichůdné,jako básník opět nezklamal-knížečka stojí alespoń za přečtení,když už ne za zakoupení.