Údolí zkázy
Sarah Hall
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/14904/bmid_udoli-zkazy-bBz-14904.jpg
4
12
1
Psychologicko-poetický román o osudové lásce se odehrávává ve 30. letech 20. století v údolí odsouzeném k zániku stavbou přehrady. Nově projektovaná přehradní nádrž má zatopit i malou vesničku Mardale a dramaticky tak zasáhnout nejen do krajiny, ale i do duší jejích obyvatel. Vyslanec Vodních staveb z Manchesteru Jack a svérázná farmářská dcera Janet, ač lidé dvou světů, se do sebe bouřlivě zamilují, ale vášnivý vztah končí tragicky. Po Jackově smrti žalem pološílená Janet porodí jeho dítě a za cenu vlastního života se pokusí odvrátit zánik rodné vesnice. Údolí je nakonec zatopeno a Janet žije dál ve své dceři a v místních legendách. Pozoruhodně vyzrálá prvotina byla ozdobena několika cenami; vyznačuje se zvláštní poetikou a mimořádně procítěným vhledem do osudů lidí, těsně spjatých s malebným místem svého domova. Krásný, mistrovsky napsaný příběh čtenáře zcela pohltí.... celý text
Přidat komentář
Údolí zkázy
Úžasná kniha, ale jen pro ty, kdo nespěchají a netlačí děj dopředu. Protože krása je tady zastoupena hlavně v popisech - krajiny, ročního období, lidských typů a jejich chování, vztahů.
"Červen. Déšť přichází jakoby odnikud. Najednou je ve vzduchu, teplý, hustý, rychlý. Jediným varováním před hrozícím přívalem je silný větřík. Pak obloha zmizí nad mraky a mezi kopci zůstane zlomený sloupec vody. Všechno živé v údolí zamíří k nejbližšímu úkrytu."
Anebo další popis deště, zase trochu jiný, ale podobně uhrančivý:
"Spustil se déšť, hustý, pleskavý déšť, který dělal na vodě kruhy a vyskakoval z ní. Vzduch zmodral jeho rychlostí. Déšť šuměl, jako by se z nebe sypaly drobné skleněné střípky. Ze severovýchodu se z hrdla kopců ozývalo kašlání vzdálené bouřky."
Už prolog je zvláštní, ale potom jsem přečetla první větu první kapitoly a byl to šok; o to větší, když autorka posléze Ellinu postavu popíše podrobněji. Ella a Samuel, Janet a Izák - opravdu zajímavá rodina. Elliny válečné zážitky, Samuelova léčba. A o kousek dál jen pár stránek o mardalské škole a její učitelce, Hazel Bowmanové, ale i těch několik stran stačilo, abych dětem záviděla. Jack Liggett a jeho velkolepý nástup na scénu (s.52).
A tak bych mohla pokračovat třeba konstatováním, že hospoda U Hnědého býka stojí na téže cestě jako místní kostel, ale na opačném konci téhle cesty. A že ani hospodský Jake, ani reverend Wood nesplňovali Elliny představy o těchto profesích. Ale hlavně bych se konečně dostala k Janet - úžasné, zřejmě nijak oslnivě krásné, ale tuze schopné, samostatné a svobodomyslné dívce, hlavní hrdince tohoto příběhu . . .
Poslední věta na zadní straně přebalu knihu dokonale vystihuje, soudím já. Jen škoda těch drobných překlepů, někdy i významových nelogičností (např. s.42, Jakeův příchod do vesnice, resp. do hospody).