Ubik
Philip K. Dick
Toto je třiadvacátý román P. K. Dicka, napsaný v roce 1969. Co k němu dodat? Hlavně to, že jde o „klasický" Dickův román. Děj se odehrává v roce 1992 v Severoamerické konfederaci. Zuří konkurenční boj dvou ochranářských firem - Hollisovy, která zaměstnává telepaty a prekogy, a Runciterovy, jejímiž zaměstnanci jsou naopak inerti schopní neutralizovat ESP Hollisových lidí. Dvanáct zaměstnanců Runciterovy firmy včetně Runcitera je vylákáno na Měsíc a usmrceno lidskou bombou. Nebo ne?... celý text
Literatura světová Romány Sci-fi
Vydáno: 2000 , Laser-books (Laser)Originální název:
Ubik , 1969
více info...
Přidat komentář
Určitě velmi kvalitní kniha. Velmi zajímavé téma, poměrně spletitý děj. Původně jsem ji četl jako mladík ještě v polském překladu. Nedávno jsem ji četl znovu, tentokrát už v češtině. Dobrý dojem z knihy stále zůstává. Jde zcela jistě o nadprůměrné dílo :-)
Opravdu to je groteska. Zhruba polovinu knihy jsem se bavil a říkal si, že jsem vlastně něco podobného čekal od Adamsovy Holistické detektivní kanceláře Dirka Gentlyho. Pak se to ale nějak zlomí a dostane to temnější dickovské kontury. Je to trochu nevyrovnané. A poslední kapitola je tam úplně navíc. Temnému obrazu, "Blade runnerovi" anebo Třem stigmatům se to nevyrovná, i když to tady teď má aktuálně lepší hodnocení.
Jsem nadšená a znovu se potvrzuje že PKD je jedním z mých nejoblíbenějších autorů. Nepotřebuju knihu, která mi odpoví úplně na všechny otázky, při takové náloži stačí náznak a já si mileráda domyslím, co tím chtěl Dick vlastně říct. A že toho, hlavně tou poslední stránkou, řekl dost, co? ;)
Dick ide na plné obrátky a pchá do toho všetko čím je známy. Motív z jednej poviedky o hovorení s mŕtvymi ktorý sú zmrazený a "napichnutý na telefón", súboje priemyselných telepatov, antitelepatov, prekogov a podobných "profesií" a nakoniec rozpadávajúca sa realita... či nie? Vždy keď si človek myslí že vie o čom to je, tak príbeh uhne niekam inam, takže prvky ktoré sa zdali byť zásadné sú nakoniec k ničomu a keď sa k nim znova vrátime tak len preto aby sme zistili že sú naozaj k ničomu a pointa je zase úplne inde. Na jednej strane je to presne to čo čitateľ od Dicka čaká a chce, na druhej ale skôr či neskôr začne byť tá neriadená explózia šrapnelov motívov únavná, takže nakoniec som si vôbec nie istý čo si o tom myslím. Čo je u Dicka asi dobre... či nie? Posuvy v čase s vymazávaním potenciálnych následkov, živé bomby, návrat do predošlých foriem, astrálny kanibalizmus a nikde sa nedá zohnať ten blbý Ubik, zázračný prostriedok na všetko od parkiet, cez vlasy až po stabilizáciu (anti)reality. No nekúp to! Dávam tri hviezdičky, lebo bola to fajn frčiaca fantazmagorina, ale zároveň aj rozbitý bolehlav.
Tohle Dick trochu přehnal. Spojil tři zajímavé věci, ale nepůsobí to dobře jako celek. Budoucnost tak z roku 2072 umístil do roku 1992. Nevadí. Pak je zde mimosmyslové vnímání a bardo smrti z Tibetské knihy mrtvých.
Co se týče nápadů, tak super. Co se týče zábavy, tak je to slabé. Jakoby Dick rezignoval na nějakou čtenářskou přívětivost. V podstatě jsem jen čekal, jak to dopadne. A když jsem si myslel, že se už chytám, tak to bylo stejně jinak.
Klasická beletrie to není a ty nápady to nestačí utáhnout. Prakticky celou knihu jsem nevěděl co si o tom myslet a tak mě to nebavilo. Připomíná to Zelaznyho. Ten se též vyznačoval slabým provedením svých knih.
Rád bych hodnotil líp, ale pak by hodnocení nedávalo smysl. Pro fanoušky Dicka určitě doporučuju. Jsou zde prvky, ve kterých exceluje. Specificky pokročilé technologie a některé jevy z náboženství jako součást reality.
Jenže jaká realita je ta správná? Umíme vůbec rozlišit co je sen a co bardo? Ze snu se aspoň probudíme. A z barda vlastně taky…
Navíc od začátku vše komplikují nadpřirozené schopnosti. Myšlenkově neobyčejné, ale provedení nezáživné. 70% 3,5*
Velmi nadhodnocená kniha. Dle mého názoru. Svět, který je tu popisován mě zpočátku oslovil. Moratoria, semivitálové, telepati, prekogové...
Všechno nasvědčovalo tomu, že to bude skvělá kniha. I ta zápletka vypadala slibně. Ovšem jen ze začátku. Hlavní ''hrdina'' mi byl vlastně úplně ukradenej včetně ostatních postav. Tak nezajímavý a otravný postavy nemá ani kdejaká jihoamerická telenovela. Zápletka po chvíli začala nudit a nakonec nejzajímavější postava z celé knihy byl hlavní záporák, kterej tu dostane minimum prostoru. Poctivě dočteno, ale nikdy víc. UBIK? Ne, děkuji.
Hodnocení 4/10
Tak som si po dlhom čase doprial P.K.Dicka a smelo môžem napísať, že som si počas celého čítania priadol blahom ako kocúr. Výborne a ešte raz výborne. Dick tentoraz nejde až tak na hranu, ako napr. V troch stigmatách Palmera Eldritcha, ale to mi, napriek tomu, že je to P.K.Dick, nevadilo. Okrem toho názvy, ako Moratórium milovaných bratov, alebo cintorín Prostého pastiera mi neskutočne lahodili. K tomu príbeh, typicky dickovsky zamotaný, mi opäť priniesol tak trošku mišmaš v hlave. Ach jaj, Dick, Dick (prosím neprekladať), kde si na tie svoje nápady chodil? Tam, kde by ma predsa len zaviedol preklad tvojho mena? :-) Si jednoducho ako eskamotér, prevrátiš čitateľovi mozog naruby a potom späť - zážitok skrátka stojí za to.
Moje první kniha od P.K.Dicka, a určitě ne poslední, ale jak se píše v návodu k Ubiku, není dobré překračovat určenou dávku.
Ano, tato kniha pro mě začala poměrně nezáživně, ale pak to přišlo, člověk si zamiloval jednotlivé postavy a nasál jejich charaktery.
Svět, který dost připomíná ještě nenarozený Matrix, který přišel až o 30 let později. V této knize nevíte co je realita a co ne, kdo je živý a kdo ne. Protože v položivotě jsou vlastně všechny bytosti živé, nebo mrtvé?
Člověk si na ke konci knihy řekne, asi je to teda takhle. Po přečtení posledních vět, však dostane nakládačku!
Celkové hodnocení 95%
Ubik je bezpečný, užívejte dle návodu...
Čtivé, svižné, atraktivní, výmluvné... Těžko hodnotit něco, čemu lze těžce vytknout chybu. Ubik je svůj, nepřetvařuje se, na nic si nehraje. Dokáže vtáhnout do děje a ponechat si vás tam až do samotného konce. Dech beroucí závěr je pak stejně záludný jako celá kniha, která vám nabízí náznaky a přilévá do ohně vaší snahy o rozluštění zápletky, ale nedovolí vám ji poodkrýt. Sympatičtí hlavní představitelé, kteří nejsou sáhodlouze popisování, takže utvořit si o nich obrázek, není zase tak jednoduché, podtrhují pozvolna unášející se náladu celé knihy. Nadčasové dílo nadčasového autora.
Ubik je naprosto bezpečný, pokud se používá podle návodu. Já do něj ale spadla rovnou a po hlavě a pak už jsem se vezla. Přečetla jsem to na jeden zátah, protože jsem nemohla skončit dřív než se dozvím, kdo je živý a kdo položivý v ledu, co je skutečné a co vymyšlené, jsem paranoidní ja nebo oni... Výborné čtení na zavaření mozku.
čekal jsem hodně a dostal jsem ještě navrch.Znovu jsem si nebyl jistý v mnoha věcech jako u Sní androidi o elektrických ovečkách? Tohle autor rozhodně umí.
Měl jsem občas problémy rozlišit kdo je kdo protože jsou téměř všichni představeni najednou,ale je to možná jenom můj problém a na příběh to nemá zásadní vliv.
9/10
Moje první a rozhodne ne poslední kniha od Dicka! To byla fakt parádní sci-fi nekro ubiková jízda! Za vším hledej UBIK , on je za vším a je ho pořád ještě málo. První výrobek na kterej čas neplatí. No i když tedy nakonec, je to výrobek? :D
PKD servíruje klasickou schízárnu co zapálí všechny závity jak dávka napalmu.
Jako reklama to zafungovalo výborně, mažu se Ubikem ráno, odpoledne a večer a cítim se na dvacet, i když mi je sedmdesát.
Ubik je všechno a všude, pozor na to!
Ak pri čítaní tohto komentára vidíte rozmazane, nové okuliare Ubik opravia váš zrak a vy sa budete cítiť ako znovuzrodený. Ak je používaný podľa návodu, je bezpečný. Neprekračujte doporučené dávkovanie!
Konečne som mal možnosť stretnúť sa s legendárnou knihou od Dicka - Ubikom. Prvá polovica knihy je pokojná, autor väčšinou opisuje, zoznamuje čitateľa s postavami, aj keď väčšina postáv sa v knihe len tak mihne - najdôležitejšími sú Runciter, jeho manželka Ella, Chip, Pat (jej špeciálna vlastnosť je výborná a na zamyslenie sa o jej fungovaní!) a v poslednom rade aj Jory. Zo začiatku môže kniha nudiť, rozbehne sa až od druhej polovice, kedy čitateľa kontrolovatelne drtí a nenecháva ho vydýchnuť - budete spolu s Chipom premýšľať a keď autor príde s nejakou novou myšlienkou, budete si dávať dokopy celý položivot, ako vôbec funguje. Druhá polovica knihy je aj preto zaujímavejšia, pretože nebudete vedieť, čo sa stane ďalej - a to dáva čitateľnosti diela obrovskú výhodu - nie je tu žiadny hlavný hrdina, ktorý nemôže zomrieť.
Dostalo ma, ako autor obratne narába s časovou tématikou, kedy čitateľovi prepisuje jednotlivé veci z roku 1992, do roku 1939 - vidno, že ten rok bol autorove detstvo, a tak s radosťou opisoval niektoré (mafiánske) autíčka z tridsiatych rokov a rôzne dvojplošníky alebo skúšobné lietadlá z čias prvej svetovej. Osobne sa mi tento prechod čítal lepšie než futuristická budúcnosť v prvej polovici. A spomínané posledné dve strany moju logiku prevrátili o 180°.
Knihy od Dicka by sa dali ľahko spoznať aj keby nebolo na nich jeho meno. Paranoidné svety v každej jeho knihe, aj keď vždy trocha odlišné sú jeho hlavným znakom a je to najväčšia vec čo ma na jeho dielach fascinuje. Nejednoznačnosť reálneho sveta, vytváranie nových v ktorých je hlavný hrdina stratený rovnako ako vy nedokáže popísať iný autor lepšie. Ale v tejto knihe mi prišiel Dick troška riedený. Myšlienka moratórii mi prišla veľmi dobrá taktiež aj využitie psychotikov, ale keď už dôjde na rozpoltenie reality, tak nám dáva Dick až trestuhodne veľa indícií, čo je skutočnosť a čo nie. A aj keď tam dáva pár falošných návnad, pocit stratenia sa v realite a príbehu nenastáva. Prekvapil ma aj dosť logický koniec, kde sa všetko nakoniec vysvetlí (no teda až na posledné 2 strany, ale tie v dnešnej dobe už moc nefungujú), čo mi tiež prišlo na Dicka dosť nezvyklé, keďže v iných jeho knihách má človek po dočítaní toľko otázok ako v strede knihy. V poslednom rade by som aj trocha vytkol svet v ktorom blúdili hlavný hrdinovia, neprišiel mi až tak zaujímavý aby ma to nútilo stále čítať, sústredil sa tu moc na opis prostredia, ktorý veľakrát nebol tak dôležitý.
Ale je to stále Dick, má to jeho rukopis, je tu všadeprítomná paranoia, len vie to aj lepšie..
Najednou ani nevím co napsat, ale bylo to něco neuvěřitelného. Po přečtení této knihy musí být asi každému jasný proč jsou filmy podle Dicka jen velmi volnými adaptacemi. To se prostě asi nedá zfilmovat, kdyby se to totiž podařilo, tak by vzniklo něco jako nový filmový žánr. Přesto si občas představuji jak by to si vypadalo - epický film tisíciletí. No jo, ale to určitě neklapne. Na druhou stranu je to skvělý. Dickovi romány jsou důkazem toho, že nejlepší obraz je vždycky v tom vašem mozku a že vynikající spisovatel má pořád navrch. Musí to být ale někdo jako Dick.
Autorovy další knížky
| 2004 |  Blade Runner – Sní androidi o elektrických ovečkách? |
| 2007 |  Muž z vysokého zámku |
| 2005 | Temný obraz |
| 2006 | Planeta, která neexistovala (I) |
| 2002 | Minority Report a jiné povídky |
Kniha Ubik je v
| Právě čtených | 3x |
| Přečtených | 375x |
| Čtenářské výzvě | 6x |
| Doporučených | 35x |
| Knihotéce | 177x |
| Chystám se číst | 86x |
| Chci si koupit | 30x |
| dalších seznamech | 3x |
Po nedopečené prvotině Sluneční loterie a chvílemi až nepříjemně realistické dystopii Svět, který stvořil Jones, jsem si vybral Ubik, kde P. K. Dick představil většinu svých oblíbených motivů. Mimosmyslové vnímání, ohýbání reality, všeprostupující paranoia a především neschopnost určit, jak vypadá skutečnost. Zamotaný příběh ze světa, v němž je na mincích Fidel Castro i Walt Disney, začne dávat smysl až ve čtvrté čtvrtině, aby se nakonec ukázalo, že se čtenář možná nechal lacině ošálit. Od autora jsem četl lepší i chytřejší knihy, ale jestli je pro něj nějaká nejtypičtější, tak je to tahle.