Túlavý autobus
John Steinbeck
https://www.databazeknih.cz/img/books/96_/96814/bmid_tulavy-autobus-95V-96814.jpg
4
547
547
Dalo by sa povedať, že román Túlavý autobus (The Wayward Bus) patrí k starším dielam Johna Steinbecka, nositeľa Nobelovej ceny za literatúru. Vyšiel totiž r. 1947, teda pred dvadsiatimi rokmi. Ale od tých čias nestratil nič na svojom význame, časovosti a literárnej hodnote, o čom svedčí okrem iného aj to, že sa znova a znova prekladá a vydáva v najrozličnejších jazykoch. Na Slovensku sa s ním zoznamujeme až teraz, ale v češtine vyšiel už dva razy. A v iných rečiach ešte častejšie. Kritika ho vždy znova hodnotí a označuje za jedno z najvýznamnejších a najpríznačnejších diel nielen Steinbeckovej, ale celej modernej americkej románovej tvorby. Aj v tomto Steinbeckovom románe sú hlavnými postavami obyčajní Američania, na pohľad všední a zdanlivo málo zaujímaví. Povrchný človek by sa mohol spýtať, čo môže byť osobitného a vzrušujúceho na takom Juanovi Chicoyovi, majiteľovi malej vidieckej garáže? Alebo na jeho žene, ktorá v zájazdnom hostinci obsluhuje príležitostných hostí a šoférov diaľkovej dopravy? A čím už môže upútať pozornosť také chlapčisko, ako je Juanov učeň Pľuzgier? Alebo mladá, naivná čašníčka Norma? A v otázkach by sa dalo pokračovať, lebo v románe je veľa postáv. Je tu obchodný cestujúci Ernest Horton a celá rodina bohatého akcionára Pritcharda, je tu aj Camille, krásavica neistého spoločenského postavenia, s pochybnou minulosťou a neistou budúcnosťou, je tu aj starý nedôverčivý Van Brunt, navonok samá cnosť a morálka, ale vnútorne rozorvaný strachom zo smrti a zábranami, ktoré sa mu nikdy nepodarilo prekonať. Ťažko povedať, ktorá postava je tu vlastne hlavná a ktoré charaktery sú vedľajšie, lebo všetky majú veľký a takmer rovnaký podiel na tom, aby pred nami vznikol plastický obraz skutočného amerického života v celej jeho mnohotvárnosti a prirodzených protikladoch. Ani jednu postavu nepoznávame z opisu, ale z umeleckého zobrazenia jej ozajstného života, jej činov a správania v rozličných situáciách. Tak sa vynára ich pravá, neskrášlená tvár, ich jasný profil a tak poznávame aj spoločenské pozadie, ktoré ich do značnej miery podmieňuje a utvára. Autor ani slovom toto spoločenské pozadie nekritizuje - a predsa je TÚLAVÝ AUTOBUS jedným z veľkých krtických románov amerického písomníctva, Tá kritika vyplýva akosi prirodzene z výstižného, presného, ale pritom básnického a neobyčajne vnímavého zobrazenia vzájomných vzťahov ľudí, ktorí sa náhodou ocitli v jednom autobuse. Musia spolu prežívať kritickú situáciu, v ktorej im maska voľky-nevoľky padá z tváre a na povrch prenikajú vnútorné pohnútky ich postoja. Ich celý citový život je zrazu akoby obnažený. A už to prezrádza, že tu niet jedinej postavy, ktorá by nebola vierohodná a v celej svojej rozpornosti naozaj ľudská. A tým sme hádam naznačili aj to, prečo tento Steinbeckov román nielen zaujíma, ale priam vzrušuje a dáva pocit ozajstného umeleckého zážitku.... celý text
Literatura světová Romány Doprava
Vydáno: 1967 , Slovenský spisovateľOriginální název:
The Wayward Bus , 1947
více info...
Přidat komentář
80% Pro mne netypicky psychologický Steinbeck, rozhodně má blíž k vážnosti Hroznů hněvu než hravosti Na plechárně.
Výborný Steinbeck. Nesourodá skupina cestujících, jejich plány, radosti a zklamání, touha zůstat i uniknout ze svých životů. Četla jsem znovu po mnoha letech, ale to kouzlo tam pořád je.
Mnohému čtenáři jistě zvedne náladu, protože zjistí, že je jistě spoustu lidí na světě, kteří se mají mnohem hůře než on, ať už jsou bohatí nebo chudí, krásní či oškliví, staří nebo mladí. Líbilo se mi, jak si s postavami pohrával osud, co všechno se může stát, jen když člověk vyrazí autobusem do světa. No kdo ví, co se stane třeba zítra, cestou autobusem do práce :)
Starsi vydani prekladu a zaujala me slova jako schanenda ci vohrndira. Hezky kniha odsypa a perfektni opis postav.
Má oblíbená kniha. Četla jsem ji už asi po čtvrté. Perfektně vykreslené postavy, fascinující popisy. Člověk má pocit, že je také součástí děje. Kniha ho do sebe úplně vcucne.
Jeden deň v jednej knihe. Šofér autobusu prepravuje pár ľudí. Každý jeden je povahovo iný. Každý úplne inak rozmýšľa, každý jeden aj úplne inak žije. Úžasné pozorovanie osôb, ako psychiku ľudí a ich správanie dokážu ovplyvniť nepredvídateľné situácie.....
Kdo nikdy alespoň na krátký okamžik nezatoužil po naprosto svobodném, toulavém a řekněme bezstarostném životě? V Toulavém autobuse si při troše dobré vůle můžete na cestě představit sami sebe a vychutnat si životní volnost.
Na knize oceňuji zejména popis různých charakterů lidí, kteří jsou velmi ovlivnění dobou. Jsou omezenými ovečkami v protikladu s Juanem a Mildred, kteří jsou dá se říci jedinými kladnými postavami příběhu.
Bylo to mé první setkání se Steinbeckem a potěšilo mě! :) Velmi mi přiblížil dobu i prostředí.. Motiv "amerického snu" je v knize cítit snad na každé straně.
Krásná kniha. Děj plyne tak lehce, čtenář se postupně seznamuje s postavami. Na začátku jsou to jen cizí lidé, kteří se projevují určitým způsobem, který by mohl vyvolat mnoho předsudků, později přicházejí záblesky jejich hlubších vnitřních dojmů, pocitů, vzpomínek, a nakonec vše krásně vygraduje několika posledními kapitolami, kde se popis jejich osobností a osudů krásně projasní-nebo vlastně spíš ještě víc zkomplikuje. Tak jako v reálném životě.
Klasický Steinbeck. Knihe nie je čo vytknúť. Nemá prakticky žiadny dej vystavaný na nejakej zápletke, ale číta sa to ľahko. Cestovať s Juanom Chicoyom ma bavilo ;)
Opravdu, jak píše níže Dusty - není tam nic víc než popisy krajiny a mezilidské vztahy! :o) Mně to ale bohatě stačí.
Jedna z mých nejoblíbenějších knih, jedna z mála těch, co jsem četla opakovaně. A taky se přiznám, že jsem ji tenkrát nenechala na turistické ubytovně, kde jsem si ji vypůjčila, ale odnesla si domů...
pár lidí v autobuse, všeobecně blbá nálada a ty slabší články v řetěze pomalu praskají...
Zlomek vteřiny předtím, než dolehl poklop zpět na své místo, vrhla se moucha pod okraj a dopadla do bílé kokosové nádivky. Vmáčkla se pod převislé místo okraje, takže nebyla shora viditelná, a hladově se zahrabávala do sladké hmoty. Měla teď vysokou horu sladkého koláče jen pro sebe a byla velmi šťastna.
Právě jsem dočetla a je mi líto, že se s knihou a jejími postavami musím loučit (hlavně s Juanem, ale fakt mi budou chybět i všichni ostatní!). Ač kniha nemá takřka žádný děj, čte se mimořádně lehce a nepřeskočila jsem ani písmenko. Steinbeck je mistr barvitého a realistického vykreslení postav, jejich přání a myšlenek, takže si připadáme, jako bychom seděli v tom autobuse s nimi a tlachali společně o životě. My ale, na rozdíl od ostatních cestujících, máme to obrovské privilegium nahlédnout "pod pokličku" - do jejich myslí. Kéž by člověk měl někdy tuto možnost i ve skutečnosti! Každá z postav je jiná, ale uvěřitelná, opravdová a i když nikoho, jako jsou oni, neznám, věřím, že kdokoliv z nich klidně může existovat. Když člověk čte o tom všem, co postavy cítí a jak vnímají svět a vztahy kolem sebe, rázem si připadá lidštější, normálnější, sám sobě snesitelnější i se svými slabostmi a sny...
Je to jedna z nejlepších knih, co jsem kdy četla, za mě 100%. :)
Sonda do mezilidských vztahů a pokřivených životních hodnot. I po 60 letech stále aktuální. Nejvíc se mi líbila propracovanost postav, které jsou prokresleny nejen dialogy, popisem zevnějšku a dosavadních životů, ale i myšlenkami jednotlivých postav. Vyráží až dech, jak dokonale je dokázal Steinbeck vystihnout. Přečteno na jeden zátah!
Další z veleděl pana autora Steinbecka. Skvělé propracování postav odehrávající se v zajímavém prostředí autobusu na cestě. Určitě se brzy k této knize zas vrátím. Parádní sebranka a ještě lepší podání.
Štítky knihy
americká literatura cestování putování mezilidské vztahy doprava autobusy osobnost člověka
Autorovy další knížky
| 2004 |  O myších a lidech |
| 2006 | Na východ od ráje |
| 2002 | Na plechárně |
| 1941 | Hrozny hněvu |
| 2003 | Toulavý autobus |
Už zase se mi u Steinbecka stalo, že na začátku knihy si říkám: "Jo, to vypadá dobře, to se mi bude líbit..." a pak přijde zlom, kdy si uvědomím, že Steinbeck je geniální a že ho miluju, protože ten pocit, který z jeho knih mám, je vždycky neskutečně silný, dává mi pocit obrovské bohatosti a přemýšlím o nich pak ještě hodně dlouho, protože mi jen tak nejdou z hlavy...