Třicet let chirurgem v Kremlu
Praskovja Mošenceva
https://www.databazeknih.cz/img/books/17_/171207/bmid_tricet-let-chirurgem-v-kremlu-171207.JPG
3
22
6
Vzpomínky lékařky, která díky svému manželovi, pracovníku NKVD, získala v sovětské společnosti mimořádné postavení. Pracovala v prominentní kremelské nemocnici, a tak se dostala do kontaktu s významnými osobnostmi veřejného života. Píše však také upřímně o svém dětství v předválečném SSSR a o životě za války, ještě předtím, než udělala strmou kariéru. Dozvíme se nejen zajímavé postřehy a historky o privilegovaných, ale i skutečnosti o tvrdé realitě sovětského života.... celý text
Literatura světová Literatura faktu
Vydáno: 2001 , Brána , EuromediaOriginální název:
Tajny kremlevskoj bolnicy. Zapisky chirurga , 1998
více info...
Přidat komentář
Těch 30 let života bych s autorkou neměnila ani za nic. Kniha je psaná tak, že od ní nemůžete odejít. Moje představy o životě "tam" korespondují s popisem v knize, kde není nic přikrášleno. Chudoba obyčejných lidí, drsný život, bezvýchodnost a smíření s osudem.
Za mě průměr trochu mě vadilo že je to poměrně rozházené časově ,ale jinak v pohodě.
Těšila jsem se na trochu drbů o nechutných chorobách sovětských pohlavárů, což mě tedy autorka hrubě zklamala, ale vzhledem k jejímu přesvědčení se nakonec ani nedivím. Ale zajímavé je vyprávění o jejím osobním životě a jak to tehdy v Rusku chodilo.
Velice rády bych si ji přečetla.Mohu doporučit na podobné téma knihy CHIRURGOVO SRDCE - UGLOV F.,ZÁPISKY VENKOVSKÉHO LÉKAŘE - BULGAKOV,LAURUS - VODOLASKIN,
Zajímavější je první část knihy, kde autorka líčí zážitky z dětství a mládí. Zdá se mi, že útržky vzpomínek jsou psány s jakýmsi neosobním odstupem. Možná je to právě s ohledem na její tvrdé životní zkušenosti.
Třicet let chirurgem v Kremlu
Krom faktu, že šlo o velmi zajímavou knihu - spíš směs příběhů ze života doktorky, mě docela na zadek posadil popisovaný kontrast mezi chudobou a bohatstvím, hladem a blahobytem, potřebnými a nepotřebnými, přičemž ona jako by poznala všechny tyhle strany oné mince.
V jedné chvíli vzala, co se jí nabízelo. A když se nenabízelo nic, vzala to taky. Fakt bych chtěla tímhle stylem přemýšlet a neřešit a nehrotit. Prostě mě zaujal jiný pohled na realitu, nikoli odlišnou od té běžné.
Autorka se narodila skoro v chatrči a souhrou několika náhod vystudovala a stala se chirurgem. Léčila pak, stručně řečeno, významné přední představitele státu, vědy, kultury své doby.
A já furt řeším, co bude zítra. Nikdo to neví. Nechám osud, ať si pohraje :). Autorka, dle toho, co píše, v podstatě udělala to samé.