To je hezký, ne?
Ondřej Bezr , Vlastimil Třešňák
Kniha, která je nejen klasickým knižním rozhovorem, mapujícím autorův život, ale v podstatě i další v řadě Třešňákových beletristických knih: souborem postřehů, vzpomínek, úvah a příběhů, které se čtou plynule jako fabulovaná próza. Ondřej Bezr knihu doplnil rozhovory s lidmi Třešňákovi blízkými (V. Chramostovou, D. Kollerem, P. Landovským, V. Martínkem, V. Mertou, J. Pallasem, M. Pavlíčkem, H. a P. Třešňákovými), kteří autorovo vyprávění doplňují z jiných úhlů pohledu. Součástí knihy je i úplná diskografie, bibliografie, jmenný rejstřík.... celý text
Přidat komentář
Třešňákův vyprávěcí styl, který jsem si tak oblíbil v jeho románech a povídkách, proniká i do tohoto rozhovoru. Schopnost pár slovy, svéráznou zkratkou postihnout jádro věci, záliba ve zdánlivě nepodstatných historkách, kterými ale dokáže vyhmátnout něco podstatného a vzácného, nějakou tu hrabalovskou "perličku na dně". Ono to není zvlášť veselé čtení, je znát, že se Třešňák v dnešní době necítí o moc pohodlněji než v dobách výslechů StB (to se koneckonců odráží i na jeho posledních deskách) a pomalu už i ztrácí potřebu dávat svému znechucení průchod. Přesto výsledný dojem není pesimistický, spíš hořkosladký. Celé to povídání je jako svetr na holé kůži. Kouše ale hřeje.
Štítky knihy
rozhovory české malířství malíři vystěhovalci, emigranti emigrace hudebníci, muzikanti underground
Po roce 89 vyšel Třešňákuv Koh-i-noor v cesko-romsko-svedske interpretaci. Zásah do černého. Folk promíchaný s blues, možná i náznakem rocku. Sýrový, ukecany, ale poctivý. Až později jsem četl jeho knihy - a byla tam životní zkušenost, pabitelstvi, fabulace, jak u Hrabala. Nemusím brát všechno, ale hodně z toho, co napsal a nahrál, mne těší. A tak i ten knižní rozhovor beru jako prodloužení potěšení.