Tíživé ticho
Robert Bryndza
https://www.databazeknih.cz/img/books/52_/524666/bmid_tizive-ticho-6531667dbb8ce.jpg
4
850
850
Maggie je úspěšnou lékařkou a s manželem Willem žijí přesně takový život, jaký si vysnili. Jednoho dne však k ní do nemocnice přivezou postřeleného muže v povědomém oblečení. Maggiin život se nejprve zastaví a pak obrátí naruby. Přes všechnu snahu se Willa nepodaří zachránit a Maggie je přesvědčená, že se stal obětí vloupání. Policejní zpráva zní ale jasně: spoušť stiskl Will sám. Maggie je zdrcená žalem i sžíravými otázkami. Její manžel nebyl sebevrah. Měl toho tolik, pro co žít. Po pohřbu odjíždí Maggie do jejich prázdninového domu na malém chorvatském ostrově, aby unikla realitě. Jenže realita ji dostihne i na opuštěném místě a je mnohem temnější, než čekala. Vše odstartuje dopis, který jí Will napsal pro případ své smrti a jenž obsahuje indicie odhalující děsivé tajemství. Jak si Maggie skládá střípky dohromady, zjišťuje, že Willova smrt je spojena s někým z jeho minulosti... S někým, kdo udělá vše pro to, aby umlčel i ji.... celý text
Literatura světová Detektivky, krimi Thrillery
Vydáno:
2023
,
Cosmopolis
Originální název:
Fear the Silence , 2023
více info...
Přidat komentář
Od bestselleru jsem očekávala určitou kvalitu, bohužel jsem se jí ale nedočkala. Příběh je až neuvěřitelně nelogický a takřka všechny důležité dějové zvraty jsou nedomyšlené a místy až směšné. Musím říct, že mě až zaráží, jak může takto špatný příběh projít přes editora a být publikován. Na knize mohu kladně hodnotit bohužel pouze jednoduchý styl psaní, který se snadno čte.
Když to shrnu jako celek, tak to špatné nebylo. Příběh má hodně napínavých míst, která to vlastně zahraňují. Místy mi však knížka přišla taková trochu naivní, což mě u tohoto autora překvapilo. Série s Erikou, i série s Kate, jsou jiný kalibr. U této knihy jsem měla trochu pocit jakési nehotovosti, nedodělanosti, či jak to nazvat. Za mě tak 70%, u Bryndzy jsem zvyklá na trochu víc.
Tak nevím, nebylo to špatné, nechybělo napětí, ale občas mi to přišlo překombinované a naopak některé části tak rozvláčné, že jsem je přeskakoval :-)
Asi tak půl na půl. Přesně tak na mě působila celá kniha. První polovina až na několik pasáží o ničem, druhá mnohem, mnohem kvalitnější, nicméně s výhradami. Jedinou omluvou pro autora může být, že se jedná o jeho první psychologický thriller, ale i tak...
Maggie, hlavní postava, je od začátku do konce velmi často naivní až trubkovitá. Skoro jako by autor přesadil Esmeraldu do thrilleru a vznikl z toho pěkný guláš stylů. A spousta naprosto zbytečných stránek. Například asi desetiminutová cesta od trajektu k domu popisovaná na pěti stranách. V některých momentech se Maggie chová naprosto logicky jako žena, které konečně dojde, že je něco velmi špatně, a pak se z ní zase stane taková naivka, až to popírá logiku skutečnosti. Mnoho vzpomínek přímo nesouvisejících s dějem, doslova hloupých rozhodnutí... Jestliže vám někdo řekne, poté, co jste byli vystaveni několika pokusům o likvidaci a ubránili jste se jako zkušený agent: "Běžte do otevřené branky přímo naproti vám," a Maggie vleze do dveří vedle, tak to je opravdu na hlavu i od autora. A když Maggie pronesla: "Jako lékařka jsem složila slib, že nikomu neublížím. Nemělo by se to vztahovat i na moje činy?" Tak to jsem už opravdu odpadl a před očima jsem viděl tučné titulky Jak se kalila ocel nebo Příběh opravdového člověka. To byl fakt záhul. Maggie s pionýrským šátkem.
Ale jak říkám, dejme autorovi šanci. Žádný učený z nebe nespadl. Je to první pokus a těch 50% napětí by se tam vybrat dalo. Autor nám slibuje jako příští knihu v pořadí osmou Eriku Fosterovou, tak doufejme, že známé vody nás překvapí jen příjemně a kšandy příběhu budou opět pěkně napjaté. Píšu ráno na Štědrý den, tak rychle zapomeňte na můj depresivní komentář a užijte si to! Jiní to obrovské štěstí jako Vy už nemají.
Někdy mě překvapí nízké hodnocení u knihy, kterou já jsem si moc užila.
Maggie přijde o manžela. Policie uzavře případ jako sebevraždu. Její manžel Will ji ale zanechá u notáře dopis. Kde jsou indicie. Mag je jasné, že o sebevraždu nejde, byli s manželem šťastný a neměl sebevražedné sklony.
Náhle jí ale jde o život a o život jde i jejím blízkým přátelům, kterým o záhadném dopisu řekla. Líbí se mi, jak si za tím jde. Prožívám s ní strach a napětí a touhu po pomstě, aby to lidem na vysokých postech tak lehce neprocházelo.
Druhá půlka knihy byla vůbec jízda. To, jak autor rozebral příjem na psychiatrické oddělení, protože jim přijde vyšinutá po smrti manžela. Je hrozně těžké rozlišit, kdy je člověk rozrušený a kdy mají tu moc mu vzít svobodu, práci lékařky a zavřít jí na oddělení s ostrahou.
Příběh je napínavý, jsem moc šťastná za konec, celou dobu jsem se těšila, kdy zase vezmu knihu do ruky. Pro mě rozhodně lepší než série Inspektorka Erika Fosterová. Autor umí psát, což už několikrát předvedl.
Série s Kate a Erikou mě, musím přiznat, baví víc. Příběh byl poutavý, čtivý, jen se v něm dle mého názoru vyskytovalo až moc neuvěřitelných detailů.
Musím říci, že knihy s Erikou nebo Kate se mi líbily víc a na některých místech mi přišla zápletka trochu přitažená za vlasy a jednání Williho i Maggie malinko nelogické, ale kniha má napětí a místy i docela dobře vystiženou atmosféru, kdy se budete buď bát spolu s Maggie nebo o ni. Takže myslím, že tenhle autorův úkrok stranou od jeho předchozích sérií špatný určitě není. Ale těším se, až se zas potkám s Erikou :)
Byla jsem skepticka co se týče jeho samostané knihy, ale úplně zbytečně Bryndza je prostě sázka na jistotu. Byla to pecka. Užila jsem ji až do poslední stránky. A vřele doporučuji.
Maggie pracuje jako lékařka na urgentním přijmu a se svým manželem Willem žije přesně takový život, jaký si společně vysnili. Až do té doby, než jí Willa přivezou coby pacienta, těsně před smrtí. Šok, bolest, beznaděj. Z vrcholu na úplné dno. Nepomůže tomu ani závěr policie - sebevražda. Nic tomu přece nenapovídalo. Maggie tomu nechce uvěřit. Na “zotavenou odjíždí do letního domu na chorvatském ostrově Tišina. A tam tomu začíná teprve přicházet na kloub..
Světe div se, tohle je moje první přečtená kniha od autora. Ani nevím proč jsem ho tak úspěšně míjela. Na knihu jsem se tedy velmi těšila. Bohužel moje očekávání nebyla naplněna. Příběh je velmi čtivý, to se mu určitě upřít nedá, téma taky super, krátké kapitoly miluju! Anotace taky nalákala, super, všechno dobrý. Jen do té doby, než jsem se ponořila do příběhu. Jednoduše jsem to autorovi vůbec “nežrala. Za mě spousta nelogických a pro mě nepředstavitelných situací. Přespříliš techniky a “náhodných situací. Tak schválně, ženy vozíte běžně v autě bednu se všemožným nářadím? Věřím, že ne! A tak dále. Konec ale opět dobrý, nicméně očekávaný vzhledem k situaci. Sečteno podtrženo, jeden velký průměr. Jak už jsme ale s holkami probraly v SČ, tohle zcela určitě není nejlepší autorům počin. Série jsou prý mnohem lepší. Tak uvidíme. Já na autora určitě nezanevřu, ale touto knihou mě osobně tedy úplně nepřesvědčil
Bryndza je skvely autor. Nenecham si ujit zadnou jeho knihu a vzdy se velmi tesim. U teto knihy se nedostavilo taoove nadseni jakonu serii s Kate a Erikou, ale i tak je to dobry pribeh i zpracovani.
Ale hlavni hrdinka mi byla strasne nesympaticka, je dobre, ze kniha je samostatna a Maggie uz nepotkame.
Tíživé ticho je samostatná kniha od Roberta Bryndzy (mimo série s Erikou Fosterovou a Kate Marshallovou).
Maggie je úspěšná lékařka a žije poklidným životem s manželem Willem.
Jednoho dne přivezou jejího manžela má pohotovost s vážným zraněním a policie uzavře jeho smrt následně jako sebevraždu. Maggie je nešťastná, vše se jí nezdá a dopisy, které ji manžel zanechává ji přesvědčují v tom, že jeho smrt není sebevraždou jak si mysli policie.
Odjíždí na letní dům do Chorvatska a její život začíná byt v ohrožení. Je to opravdu tak, ze se Will zabil sám nebo je za jeho smrti něco horšího.děsivějšího???
Tento psychologicky thriller se mi dobře četl až od druhé půlky a proto dávám 3/5.
Do půlky se za mě trochu táhlo a nemělo to spád jak jsem u Roberta zvyklá. U mě nejvíc autor boduje příběhy s Erikou Frostovou a už teď se nemůžu dočkat dalšího příběhu s touto svéráznou vyšetřovatelkou.
Vcelku jednoduché, příjemné čtení. Sám autor označuje knihu za psychologický thriller, v tom případě ale kniha postrádá o něco větší hloubku a chybí mi lepší vykreslení psychiky postav a jejich postupný vývoj.
Nicméně detektivní příběh super, originální a i když místy předvídatelný, neobsahuje žádná hluchá místa. Oceňuji i zakončení, kdy se nakonec dočkáme spravedlnosti. Není to má první kniha od autora a určitě sáhnu i po dalších.
Tragická událost na vás dopadne během prvních pár stran a věřte, že autor má talent a opravdu vás zasáhne. Stejně jako Maggie chcete objasnit Willovu smrt a tak máte pocit, že knihu nejde odložit. Následná tajemství provázená intrikami se však vyvíjí v některých mometech tak předvídatelně, až to vyznívá komicky. Celé mi to pak vyznělo jako béčkový americký film. Bohužel ani vykreslení chorvatského ostrova mě příliš neuchvátilo a působilo na mě spíše jako ostrov u irského poběří.
Na druhou stranu autor má jednoduchý a tím pádem velmi čtivý styl. Takže jestli jste mezi psychothrillery nováčkem, čtete třeba spíš romantiku, ale rádi byste zkusili něco napínavého, s chutí do toho. Ono i tu americkou béčkovou komedii si jednou za čas skoro všichni rádi pustíme.
Opět skvělý napínavý thriller-četla jsem a četla a nepřála jsem si,aby byl konec.Za mě výborná kniha,tak jak to umí napsat právě pan Bryndza.Doporučuji k přečtení.
Pokud nestíháte číst aktuální díly oblíbených sérii Roberta Bryndzy, určitě Vás potěšilo, že jsme se dočkali standalone. Tíživé ticho je psáno lehce, čtivě a v jednoduchých větách, přesně jak je pro autora typické. Je to zkrátka kniha, která Vám pravděpodobně nezmění život, ale příjemně si u ní odpočinete.
I když musím přiznat, že mi tentokrát úplně neseděla ich-forma a raději mám příběhy, které jsou vyprávěny ve třetí osobě. To je ale jen má čtenářská preference a nic, co bych mohla knize zazlívat. Výtku bych měla k začátku příběhu, který byl na můj vkus moc pomalý. Od poloviny knihy ale začala doslova akční smršť, která mě naprosto vtáhla. Pro někoho tahle zápletka bude možná až trochu moc, já mám však příběhy, které možná nejsou úplně reálné, ráda. Co mi trochu vadilo, byla autorova snaha předhodit čtenáři několik scénářů a myšlenek, na které by podle mě přišel i sám.
Na druhou stranu musím pochválit, že tento pokus o změnu žánru rozhodně nebyl špatný. Bavila mě změna prostředí a celkově zápletka. Tíživé ticho totiž není jen další krimi případ, ale pohybuje se na hranici s psychologickým dramatem, díky čemuž si příběh zapamatujete a nebude jen další z řady thrillerů.
3,5*
Autorovy další knížky
| 2016 |  Dívka v ledu |
| 2017 | Noční lov |
| 2019 | Kanibal z Nine Elms |
| 2018 | Do posledního dechu |
| 2017 | Temné hlubiny |
Takové celkem "moderní" téma, které ale moc dějem nepřekvapí. Určitě plus za krátké kapitoly a čtivost knihy. Obsah už slabší, závěr mě nijak nedostal, ale jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.