Tikot
Dean Koontz
Ta věc vypadala jako obyčejná, nevzhledná panenka z hadrů, když ji Tommy našel jedné noci ležet na prahu svého domu. Jenže pak v ní zatepal život, stehy popraskaly a Tommy spatřil něco, co se vymyká lidskému rozumu a realitě. Hlavně však stanul tváří v tvář protivníkovi, který si s ním hraje jako kočka s myší a proti němuž jsou i nejzápornější postavy z jeho románů, milí společníci. Tik tak, naskočí mu na monitoru počítače a začne odpočítávání k… K čemu, to Tommy netuší, stejně jako neví, jaké síly usilují o jeho život a proč. Zápletky detektivek Tommyho Phana jsou občas hodně přitažené za vlasy, ale pořád to není nic proti situaci, v níž se jedné noci znenadání ocitl. Kdosi zazvonil u jeho dveří, ale když otevřel, nikoho za nimi stát nenašel, jen na prahu ležela neuměle sešitá hadrová panenka a jakýsi vzkaz ve vietnamštině, sice jeho mateřské řeči, kterou však za roky pobytu ve vysněné Americe dávno zapomněl. Bezmyšlenkovitě vzal panenku do domu – a od té chvíle se ocitl ve víru události, vzpírajících se zdravému rozumu. Nevzhledná panna z hadrů ožila, ale už to nebyla panna, nýbrž podivné mstivé stvoření, trochu plaz a trochu krysa, něco, před čím blednou i netvoři z vietnamských bájí a báchorek. Lhůta vyprší za rozbřesku, objevilo se mu na monitoru počítače, a k tomu zlověstná slova tik tak. Tommy neví, jaká lhůta a co by v ní měl učinit, avšak brzy pochopí, že tikot znamená odpočítávání k jeho smrti. O život mu usiluje ďábelské, nezničitelné a měnící se stvoření nalezené na prahu. V domě s ním zůstat nemůže... a od toho okamžiku začíná neuvěřitelný závod se smrtí, který se jeví jako předem ztracený, protože rozbřesk se zdá být v nedohlednu a v tuto noc jako by ožily mýty jeho daleké vlasti.... celý text
Přidat komentář
Nečakajte horor, ide skôr o humorný, miestami bizarný príbeh. Určite som sa nenudil, no knihu už znova čítať nebudem.
Horor s prvky fantasy/sci-fi, který na mě ze začátku působil jako slátanina, ale ke konci jsem se do něj zamilovala. Největší plus knize dodávají postavy se specifickým humorem, který budete buď milovat, a nebo nenávidět. Za mne skvělá kniha.
Co to sakra bylo? Autora jsem měla v hledáčku dlouho, ale nikdy nějak nebyla příležitost. Teď ale nevím, jestli jsem udělala dobře, že jsem začala právě touto knihou. Čekala jsem klasický horor a to bylo trochu na škodu. Dobrou první půlku knihy jsem byla spíš otrávená, co to čtu za slátaninu. Postupem času jsem si ale na humor zvykla a byla jsem trochu smířlivější v hodnocení, až jsem se v závěru pročetla k tomu, že mě to vyloženě bavilo a čtení si užívala. Teď mám obavy, jestli jsem náhodou nečetla nejlepší knihu od autora a jestli mě i ty ostatní budou takhle bavit.
Souhlasím a ztotožňuji se s komentářem níže od eraserheada. Naprosto vyčerpávající.
Že je Dean R. Koontz (schopným) mixérem (sub)žánrů jsem zjistil už dávno, že mi ale naservíruje funkční horrorovou sci-fi komedii, to jsem fakt nečekal. Je to šílené, nečekané ale zábavné. Po dočtení jsem se nejvíce zaobíral myšlenkou, že dneska zfilmované by to vlastně ani moc nepřekvapilo, svým způsobem to je "politicky korektní", hlavním hrdinou je americký Vietnamec (nebo vietnamský Američan), jehož doprovází žena, zrozená patrně ze vztahu Johna Ramba a McGyvera. K tomu superinteligentní pes, hromada funkčního humoru, trochu mezikulturního sociálního podtónu, napětí, akce, hlášek o mimozemšťanech, až by z toho mohla být docela zplácanina. Ale není, ono to prostě funguje. Koontz v doslovu vysvětluje jak a proč kniha vznikla, a sám ji označuje za jakousi výjimku ve své tvorbě. Což je dobře, protože to knize dodává jistou svébytnost. Možná bych měl být zklamaný, že jsem nedostal, co jsem čekal a v co doufal, ale vlastně zklamaný vůbec nejsem. Nakonec mě kniha dost pobavila.
Celý příběh se odehrál v čase necelých 24 hodin. Pro mne 260 stránek o ničem. Přesto i v tomto příběhu jsem si našla poučení - nic cizího si domů nebrat.
Za (od počátku knihy) předvídatelný konec knihy hvězdička dolů, jinak dobrá kniha.
Rozhodně ne horor, spíše taková hororová parodie nebo komedie. Poměrně rychlý strhující ztřeštěný děj plný neuvěřitelných situací a náhod nad kterými se člověk nesmí moc zamýšlet. Rozuzlení a finále knihy přesně v duchu celkového absurdního příběhu :). Vtipné dialogy. Dobře se to čte. Oddechovka.
Hrozná, hrozná, opravdu hrozná nuda. V polovině knihy jsem toho nechal i když mám autorovi knihy velmi rád. V doslovu se Koontz tak trochu omlouvá, že něco podobného spáchal a píše, že kniha je jen pro jeho skalní fanoušky a v tom má naprostou pravdu.
Čtení této knihy pro mě byla znouzecnost....autor manžela...no, nechám ho dál manželovi, pro mě těžké šlápnutí vedle.....představa, jak se z panenky klube něco mezi chobotnicí a mimozemšťanem (téma ufo je pro mě krajně nudné)....prostě ne, s velkým sebezapřením jsem dočetla (nemám ráda nedočteno)
Tak tato kniha i když hlavní roli má vietnamec , což mě moc nebere(nestydím se za to),
mě pohltila natolik že jsem ji přečetla jedním dechem.Večer jsem začla a ráno skončila.
Nejde o námět knihy ale o to jak je napsaná, velmi čtivá.
Dočista mne pohltila.Můj autor opět nezklamal.
Rozjezd nebyl špatný,nicméně mě začla jaksi kniha postupem času nudit a směřovala směrem,který jsem zrovna moc nechtěl;)
Vtipná, až bláznivá horrorová komedie s poselstvím, že nic se nemá odmítat nebo naopak brát stoprocentně vážně. Okouzlily mě dialogy matky Phanové.
Po přečtení pár stránek jsem si říkal, že to bude pěkná kravina, ale naštěstí se to trochu zvrtlo a chvílemi to byla aji sranda.Tak si říkám, co to vlastně bylo jestli sci-fi nebo fantasy nabo nějaký mix.Ale i tak to ušlo.
Bohuzel me tato kniha vůbec nezaujala , nemohla jsem se do ni zacist jako do jinych knizek tohoto autora a proto jsem ji nedočetla
Trochu jiný Dean Koontz. Dobrá kniha s prvky humoru a zajímavými postavami. Kdyby tam nebyl ten šílený konec :-) dal bych plný počet.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2009 |  Intenzita |
| 2005 | Podivný Thomas |
| 1994 | Chladný plamen |
| 1996 | Přízraky |
| 2019 |  Ashley Bellová |
Dean Koontz v jiném kabátě.
Trochu bláznivá komedie s prvky sci-fi, hororu a fantasy mě pobavila.
Postavy se mi líbily, děj byl místy pěkně zamotaný a upřímně jsem byla ráda, že se na celém tom dění podíleli i lidé, do kterých bych to neřekla.