Tichá hrůza
Tomáš Korbař , * antologie
Hororová antologie obsahující to nejlepší z angloamerické hrůzostrašné povídky od 40. do 60. let dvacátého století. Vybral, uspořádal a přeložil Tomáš Korbař.
Přidat komentář
Hororová klasika. Několik skvostných povídek, mezi ty nejlepší řadím geniální Specialitu šéfkuchaře, jednohubku Meze Waltera Hortona, strhujícího Bradburyho Malého vraha a především Kuttnerovu Byl to démon. Lepší a přízračnější horor jsem nikdy nečetla. Ještě dnes mě jímá hrůza, když si pomyslím, že je klidně možné, že v onom příběhu nic nadpřirozeného není. Že se to všechno... stalo. Dospělým. Dětem. Jen to vidíme jejich očima, přikrášlené jejich fantazií.
Po dlouhé době hororová knížka přede mnou a mohu jen doporučit, je to stará dobrá klasika.
...Povídka Specialita šéfkuchaře není ani tak horor, spíš je to dobrý podnikatelský záměr...
Helemese horory. Nikdy jsem nic takovýho nečet a myslim, že je to hlavně o představivosti. Když si to čtu pod lucernou ve stanu, tak si chvíli řikám, ty vole, prouser a jindy je to spíš úsměvný.
Určitě si to dám jindy znovu. Nejvíc se mi líbila ta podivná restaurace, ptáčci a pak ještě asi šest dalších.
Tak si z toho udělej obrázek jakej chceš. Plínky nepotřebuješ a prášky na spaní taky ne. Víceméně jsem nadšen a dám si za odměnu nějakou laskominu.
V hodnocení se trochu projevuje nostalgie, protože v současné konkurenci už některé povídky nefungují. Nicméně je tu pořád několik perel (Ptáci, Malý vrah, Letní hosté, Byl to démon). Takže hodnotím i dobový přínos.
O Korbařově Tiché hrůze jsem slyšel pět ódy a údajně se jedná o jednu z nejlepších hororových antologií, co byla u nás vydána. Na kultovní sbírku jsem očekával mnohem víc, ale zřejmě to bude i tím, že pod pojmem "hrůza" si představuji něco jiného. Některé povídky mi ani moc hororové nepřišly. Buď jsem se musel do čtení nutit anebo zkrátka povídka prosvištěla a nějak jsem na konci zapomněl o čem vůbec byla. Tak to bylo de facto u každé, ale přeci jen se tu tři perfektní kousky našly! Absolutní vrchol byl pro mě "Plášť" od Roberta Blocha (autor legendárního zfilmovaného Psycha) a Bradburyho dvojice "Zástup" a "Malý vrah". Jedině u těchto dokázala moje pozornost setrvat od začátku do konce. A to je pro mě jasné znamení, že napětí a příběh funguje od první stránky. To se bohužel nedá říct o ostatních, což je škoda, ale tak už to občas u těch antologií bývá.
Popravdě jsem čekal trochu větší napětí a mrazivou atmosféru,které se mi bohužel nedostalo. Dost povídek bylo nezáživných a brzo mě začaly nudit.
Od tohoto "kultovního" výběru jsem asi čekal nejspíše něco úplně jiného,nebo úplně jinou kvalitu-už dlouho se mi nestalo,abych se do čtení vyloženě musel nutit,ale tímto se přelouskat,to byl opravdový horror sám o sobě-nikoliv ovšem publikovanými povídkami,které mi přišli vyloženě nudné a nezáživné(nebavila mě a nezaujala ani jedna-až na jedinou,která ovšem měla dost odfláklý konec)..Antalogií a výběrů povídek jsem četl už mraky-toto patří bezesporu k tomu nejhoršímu,k čemu jsem se za svůj život dostal
Parádní sbírka hororů. Doporučuji k přečtení všem příznivcům strachu a hrůzy. Tak jako každá sbírka, má i tahle silnější i slabší povídky. Povídky jako Malý vrah, Byl to démon, Letní hosté nebo Specialita šéfkuchaře jsou špička žánru a přečetl jsem si je několikrát.
Tahle knížka mě provází od dětství. V dětství jsem se na tu knížku chodila se zvrhlým strachem koukat, když ji měla rozečtenou mamka, a měla jsem zákaz ji vůbec otevírat :), pak jsem ji dostala a dodnes vzpomínám, jak jsem hltala Ptáky a Specialitu šéfkuchaře. Knížku jsem adoptovala a zaujímá čestné místo v polici na výběr z braku, hororů a detektivek. Na další čtení mě asi nejvíc pohltila povídka Byl to démon - to líčení divnosti a větší či menší samozřejmosti, s jakou ji přijímají děti, je povedené. Samozřejmě tam jsou i povídky, co mi nikdy nic moc neřekly, ale ty dobré táhnou celý soubor hodně, hodně vysoko.
Naprostá klasika žánru. Povídky jako Byl to démon, Malý vrah, Specialita šéfkuchaře nebo Drzoun (ale i další) jsem přečetl několikrát a určitě se k nim ještě vrátím.
Výstižný názov. Veľa poviedok v tomto skvelom výbere totižto iba naznačuje a veľkú časť príbehu prenecháva čitateľovej fantázii. A to je základný stavebný kameň každej dobrej (nielen) hororovej poviedky. Pointy a twisty niektorých obsiahnutých poviedok síce dnes môžu pôsobiť tuctovo, lenže treba si uvedomiť, že toto sú kusy, ktoré horor (aj ten súčasný) definovali. Nekritizujme preto originály, ale kópie.
Pri zhliadnutí roku vzniku pri niektorých poviedkach som zostal zarazený a to kôli sviežosti a vyspelosti štýlu, ktorým boli napísané. Päťdesiat rokov v literatúre neznamená nič. Ak áno tak to, že kvalita textov má klesajúcu, nie stúpajúcu kvalitu.
Čekala jsem při čtení trochu více napětí a strachu, ale bohužel kniha (povídky) v tomto zklamala. Jako horror bych to nenazvala. Nekvíce se mi z povídek líbil Zástup, Souboj a jako vrcholnou a nejlepší povídku bych považovala Specialitu šéfkuchaře - tím, že čtenáři nic neukázala, ukázala vše.
Kniha se mi velmi líbí. Jakože poslouchat po sobě dvě super hororové sbírky, to se jen tak nepodaří. Vybírala jsem pro jednou opravdu dobře.
A největší plus je tady předčitatelka, paní Hana Makovičková, která dává do přednesu takové energie a vůbec to čte tak perfektně, že u "Ptáků" jsem třeba měla chuť hystericky ječet, když se blížili od moře. A u různých duchařin se prostě neotáčím, protože ten přednes má moc ty bestie záhrobní povolat, aby mi doma nadělaly bordel :).
Prostě pecka.
Četl jsem před cca 25ti lety, nyní opět sháním, abych si knihu znovu přečetl, protože tato antologie je opravdu jedinečná.
Štítky knihy
povídky kanibalismus hororové povídky Weird Tales antologie hororu
Část díla
- Boulterovi kanáři 1965
- Byl to démon 1965
- Čekárna 1964
- Drzoun 1963
- Letní hosté 1950
Číst se to dalo. Neříkám, že všechny povídky byly TOP, ale účel splnily.