Ten kdo odchází
Jaromír Pelc
Ve třetí sbírce evokuje mladý básník pomíjející okamžiky života, hledá lidskou identitu a autenticitu ve smyslu duchovním, usiluje o harmonii mezi mládím, dospělostí a stářím, dobírá se nemožnosti definitivní poznatelnosti světa a odhaluje přetvářku a pokrytectví. 32-009-82
Přidat komentář
Autorovy další knížky
| 1989 |  Láska je kytarové sólo |
| 1982 |  Zpráva o Osvobozeném divadle |
| 1990 |  Osvobozené divadlo - Neznámé texty V+W |
| 1981 | Návštěvy v ateliérech |
| 1981 | Meziválečná avantgarda a Osvobozené divadlo |
Poezie času v poměrně čtivém podání. Stáří versus mládí, zašlé časy na starých fotografiích, pocit z nenávratnosti každičkého okamžiku, vzpomínky na dětství, otázka lidského bytí z pohledu času. Hlavní linie ukazuje na skutečnost, že teprve pochopení minulého vede k vážnému vtahu k přítomnému i budoucímu.