Tančící medvědi
Witold Szabłowski
https://www.databazeknih.cz/img/books/48_/480951/bmid_tancici-medvedi-j6s-480951.jpg
4
30
6
V další knize Witolda Szabłowského najdete nezvyklý příběh posledních bulharských medvědářů a jejich cvičených medvědů, kterým sundali řetězy a učí je žít volně, bez drilu. Autor nachází překvapivou paralelu mezi osudem zvířat a vývojem postkomunistických zemí východního bloku. Pomocí metafory nám ukazuje, jak složitá může být cesta ke svobodě pro společnost, která žila dlouhá léta za železnou oponou, a jak nelehké je pro mnohé vyrovnat se s novou realitou. Také v reportážích z Kuby, Polska, Albánie, Srbska, Kosova, Řecka, Ukrajiny, Estonska a Gruzie autor zjišťuje, že je někdy lehčí změnit režim než mentalitu lidí. Při cestách za svými hrdiny například zkoumá v Kosovu reakci obyvatel na čerstvě nabytou nezávislost, na Kubě naslouchá místním, jak se obávají o život Fidela Castra, ve Stalinově muzeu v Gori zas průvodkyním, které vůdce dodnes adorují, zkoumá vztah Ukrajinců k možnému vstupu do Evropské unie, na londýnském nádraží nocuje s polskou bezdomovkyní, hledá rozpadající se albánské bunkry, se srbskou cestovkou se vydává po stopách Radovana Karadžiće? Zdá se, že v jeho příbězích, v nichž nechybí absurdita a černý humor, jsme všichni tančícími medvědy, kterým svoboda přináší úlevu, ale současně také nejistotu a bolest.... celý text
Literatura faktu Cestopisy a místopisy Historie
Vydáno: 2021 , DokořánOriginální název:
Tańczące niedźwiedzie , 2014
více info...
Přidat komentář
Tak za mě knížka plná zajímavých informací a myšlenek o svobodě. Paralela s medvědy sedí.Libilo moc.
Knihu jsem poslouchala a velmi mě bavila, zvláště první část o medvědech, rómských medvědářích a názorech ostatních aktérů kolem záchrany tančících medvědů - novinářů, obyvatel v blízkosti rezervace, návštěvníků rezervace, veterinářů a samotných pracovníků rezervace..Také se posluchač dozví spoustu zajímavých informací kolem samotných medvědů, jejich životě ve volné přírodě a v zajetí. Dost dobře si pamatuji tuto kauzu z médií. Je zajímavé ji slyšet po letech zpracovanou tímto způsobem. A ta paralela mezi socialismem a demokracií měla spoustu aha efektů.
Prvá časť knihy sa venuje len spomínaným medveďov a medvediarom a v druhej sú reportáže z celého sveta. Albánsko, Kuba, Ukrajina, Poľsko, Gori, Estónsko, Karadzic, Atény a iné. Je to veľmi čtivý obraz zmien, ktoré sa na týchto miestach v danej dobe diali. Kniha je napísaná pútavým jazykom, a nie je to ani taká ťažoba ako iné knihy z tejto edície. Tým pádom je vhodná aj pre možno citlivejších čitateľov, ktorí si radi prečítajú kvalitnú reportážnu literatúru, ale témy vojen a genocíd pre nich nie sú až tak lákavé.
Čekal jsem nějakou myšlenku a ono stále medvědi. Když se objevili medvědi i ve druhé kapitole, tak jsem přestal mít trpělivost a knihu odložil.
Podľa môjho názoru nie veľmi šťastný koncept knihy.
Pol knihy o medveďoch čo znie ako reklama na neziskovú organizáciu sa mi zdá priveľa, no zvyšných 100 strán mi príde zasa ako nevyužitý potenciál ktorý sa v tejto téme skrýva.
Neviem či bola chyba v mojom nepozornom výbere alebo v zavádzajúcich popiskoch na stránkach vydavateľstva a kníhkupectva.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2021 |  Jak nakrmit diktátora |
| 2016 | Vrah z města meruněk |
| 2018 | Spravedliví zrádci. Sousedé z Volyně |
| 2021 | Tančící medvědi |
| 2023 | Rusko pohledem z kuchyně |
Tejto knihe som sa celkom dlho vyhýbala, pretože podľa popisu sa mi zdala nezaujímavá. Ale mýlila som sa a kniha ma veľmi bavila. Hlavne teda prvá časť, ktorá je iba o medveďoch a ich príbehoch. Vôbec som nevedela, že hlavne v Bulharsku bolo takéto vystupovanie s medveďmi relatívne bežné a medvede žili so svojimi majiteľmi. Po tom, čo to zakázali, tak začali zvieratá majiteľom odoberať a umiestňovať do rezervácie, kde sa postupne vracajú k svojmu pôvodnému životnému štýlu. Táto časť mi prišla najzaujímavejšia a to, ako funguje rezervácia ma fascinovalo. Aj druhá časť sa mi čítala dobre, bola zaujímavá, ale tak trošku aj obyčajná. Príbehy ľudí z Ukrajiny, Grécka, Poľska a ich navykanie na život po páde komunizmu. Niektoré príbehy boli naozaj nezvyčajné, napríklad o starej pani z Poľska, ktorá sa vybrala do Londýna a tam je teraz bezdomovkyňou, či o dedinke hobitov. Celé sa mi to čítalo dobre a bolo to plné zaujímavých myšlienok, ale priznám sa, že metaforu s medveďmi som v tom nevidela. Ale chyba asi nebude u autora, ale u mňa.