Tajemství smrti polárníka R. F. Scotta
Ján Dziak , Josef Dvořák
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/260605/bmid_tajemstvi-smrti-polarnika-r-f-scott-260605.jpg
4
10
4
Anglický polární badatel a cestovatel Robert Falcon Scott (1868–1912) se v letech 1901–1904 a 1910–1913 proslavil svými cestami v Antarktidě. Jak je známo, na poslední polární výpravě Scott se svými čtyřmi druhy při návratu z jižního pólu tragicky zahynul. Kniha, kterou berete do svých rukou, se snaží odhalit záhadnou příčinu Scottovy smrti i smrti jeho druhů a respektuje přitom objektivní těžkosti vyplývající z hladu a chladu, s nimiž Britové bojovali při návratu na základnu na Evansově mysu. Autor svědomitě analyzuje oba velké Scottovy deníky, především ale odhaluje tajemnou příčinu smrti všech aktérů tohoto zapeklitého dramatu. Sleduje širokou škálu motivací Scottových aktivit ne ve smyslu PROČ, ale spíše JAK. Autor nabízí šokující rozluštění tragédie a zároveň vzdává úctu všem, kteří byli před sto třemi roky účastníky tohoto velkého dobrodružství.... celý text
Přidat komentář
Tahle kniha má u mě jedno prvenství - je to nejhorší dílo, které jsem dočetl až do konce! Autor dle mého názoru nemá nadání pro dramatičnost a už vůbec ne systematičnost, jakou by zpracování knihy psané na základě autentických skutečnostní vyžadovalo. Občas se mi zdálo, jako by po sobě knihu ani nepřečetl. Některé informace se objevují na několika stranách opakovaně. Jindy vůbec nedávají smysl a musíte si několik stran pročíst znovu, aby jste pochopili, co má autor na mysli. Rozhodně neobhajuji Scotta, ale závěry vyvozené autorem ze stručných zápisů ve Scottově deníku, jsou tedy přinejmenším hodně teoretické. Tragicky v knize chybí alespoň základní mapa Antarktidy a použité fotografie jsou notoricky známé. Případným čtenářům přeji, ať přelouskají alespoň úvodní neuvěřitelně nudně napsanou část o historii dobývání Antarktidy, prostřední část knihy je díky citování deníku pro zájemce o tuto problematiku zajímavá. A nenechte se odradit větou na straně 189 - "Byla to nenahraditelná ztráta, která se ničím nedala nahradit".
Asi každý už slyšel o tragickém osudu Scottovy výpravy, které se sice podařilo dostat na jižní pól, ale až po Amundsenovi, a po cestě zpět celá skupina zahynula. Protože nikdo z výpravy nepřežil, tak jediným zdrojem informací je nalezený Scottův deník, ten může ale být trochu subjektivní. Tato kniha se snaží podívat trochu střízlivěji na celou událost. Scottův přístup bohužel v porovnání s Amundsenovým nevychází moc dobře. Scottova výprava jako by patřila do minulého století. Osobně jsem z toho měl pocit, že bylo vše uspěchané a špatně naplánované. Britové prostředí moc nerozuměli, a předpokládali, že veškeré problémy se vyřeší prostě vojenskou disciplínou, nezdolností všech zúčastněných. Zásoby byly špatně propočítané, na topení se používalo nevhodné palivo, pro tahání saní se používali poníci, pro které bylo potřeba táhnout spoustu potravin, atd. Na rozdíl od Scotta působí Amundsen mnohem připraveněji. Zjistil si, že pro pohyb po ledovci eskymáci používají psy a tak jich vzal pořádné stádo společně s lidmi, kteří jim rozumí (psy můžete krmit nalovenými lachtany nebo jinými psy, pro poníka na Antarktidě krmení prostě neexistuje). Už tohle na mě působí, že to Scott s přípravou trochu podcenil. Tak by se dalo dlouze pokračovat. Celé tohle téma je jistě velmi citlivé, protože pro někoho je Scott národní hrdina, pro někoho možná zbytečný hazardér. Kniha obsahuje taky docela obsáhlý popis ostatních předcházejících výprav do Antarktidy, takže pokud vás téma zajímá, tak doporučuji.
Kniha pootevřela a změnila můj názor na denník J.F.Scotta,kde popisuje své snažení o dosažení Jižní točny v r. 1911.
Autor je značně kritický jak k britské propagandě jenž vykreslila tuto expedici jako čiré hrdinství bez nedostatků,tak k vedoucímu výpravy a jeho logistice a rozebírá příčiny nezdaru. Našel jsem zde nové zajímavé informace technického charakteru,například proč byl parafín k ohřevu který používal Amundsen lepší než petrolej jenž používal Scott,ale i jiné jako například,že jeden z členů závěrečné skupiny Ted Evans byl v této polovojenské výpravě v hierarchii velmi nízko a sloužil jenom jako jakýsi sluha ostatních.Nebyl tedy plnohodnotným členem,který by užíval všech výhod a proto možná zahynul jako první na omrzliny a vyčerpání.Knihu doplňuje mnoho citací i z jiných deníků polárních výprav.
Kniha je nastavovaná vším možným, já ocenila průběh cesty Amundsena. Očekávala jsem od ní vědecké bádání, chyba. Autor jen skáče z tématu na téma, celou dobu se tváří, že se na konci dozvíme nějaké převratné zjištění, ale reálně nepřináší nic zásadního. Ani nemůže. Nikdo už asi nezjistí, co se tenkrát v posledních dnech stalo. Konec, ke kterému autor došel, může být pravda, ale taky nemusí. Dokážu si představit 10 jiných scénářů. Jsou to jen dohady. Je pravda, že ve Scottových denících některé věci chybí, je pravda, že Scott asi nebyl nejlepší organizátor a znalec prostředí, pravděpodobně dost věcí podcenil. Ale kdo dnes ví, čím byl limitován, co ho k určitým rozhodnutím vedlo? Zemřelo tam 5 mužů ve strašných podmínkách, včetně Scotta. Jistě se mu neumíralo s lehkým srdcem.