Svlékání tmy

21.02.2024

Děkuji za bolest
za plameny dračí
jazykem bláznů
vzpomínky kráčí.

My démonů citliví
jsi náš chvilkový král
když otvíráš brány
v nichž blázen se smál...

25.05.2021

V čase, keď Bob Dylan dostal Nobelovu cenu za literatúru, som v antikvariáte zbadal meno Dylana Thomasa, pri čom som v prvej sekunde na chrbte knihy jasne videl Bob Dylan. „Čo už,“ povedal som si a knižku z oddelenia poézie som si narýchlo prelistoval, verše ma zaujali a napokon som Svlékaní tmy kúpil. Stálo iba 3€, čo ma teraz, keď som sa do knihy konečne pustil, zarazilo. Až nedávno som sa dozvedel, že Bob Dylan si svoje umelecké meno požičal práve od tohto básnika.
Dylan Thomas, velšský Rimabaud, bard 20. storočia, veľká osobnosť poézie, tiež dramatik a autor prózy, sa nedožil vysokého veku, no zanechal po sebe vplyvné dielo. Tvoril zhruba okolo druhej svetovej vojny: pred ňou, počaj nej a po nej. V osobnom živote to bol bohém a alkoholik, ktorý asi nikdy nemal normálnu prácu a rozhodol sa, že bude básnikom z povolania – a akonáhle to bolo možné, poéziou sa naozaj živil. Cestoval na turné po USA, čítaval vlastnú aj cudziu poéziu v rádiu a tvrdil, že poézia je vo finálnej podobe, až keď je čítaná. Zimomriavkové záznamy z jeho čítania sú k dispozícii aj na Spotify.
Čo sa týka diela ako takého, je to na pochopenie a vstrebanie naozaj náročný autor. Spája totiž subjektívny symbolizmus s niečím, čo by mohlo pripomínať surrealizmus, ale jedná sa skôr o akési vízie – ktoré však písal len a len v triezvych okamihoch. Spomína na svoje detstvo, na velšskú krajinu, opisuje lesy a potoky, divú zver, portrétuje ľudí, ktorých videl (napríklad v básni „Hrbáč“), opisuje svoj pohľad na Druhú svetovú vojnu a tvorí akúsi zvláštnu, osobnú mytológiu. Toto všetko nám pretavuje do temnej, zapršanej a melancholickej skladby. Je potrebná naozaj veľká fantázia a ochota vkročiť do sveta tohto autora – ak sa to človeku podarí, pomaly až dúfa, že „vyzliekanie tmy“ neskončí a že po poslednej strane tam bude ďalšia. Tento výber našťastie obsahoval aj veľa bonusov v podobe úryvkov z autorovej prózy, citátov Thomasa a jeho blízkych, poskytujúcich tak ďalšie perspektívy v pohľade na tohto autora.

23.11.2020

Moje oblíbená: Hrbáč v parku.
Znáte Thomasův rodný dům ve Swansea? Je pečlivě zrekonstruovaný a poblíž je i jeden z barů, kam chodíval a kde jsou zdi popsané jeho básněmi. Pokud jste neviděli ani reportáž v Objektivu ČT, zkuste audio Českého rozhlasu: https://radiozurnal.rozhlas.cz/bonbony-pivo-a-cigarety-navstivili-jsme-dum-jednoho-z-nejvlivnejsich-lyrickych-8096590
Přečtěte si stejně dobrý překlad Thomasových básní od Jiřiny Haukové, která se s básníkem osobně setkala a navštívila s ním Vladimíra Holana (viz podobné knihy).

23.08.2020

"A já nemám slov, jimiž bych řekl hrobu své milované, /
že tentýž červ kroutí se po mém prostěradle."
Typický romantik poloviny dvacátého století, se vším duchovním talentem a tělesným hnusem. Bipolárně vnímající, lásku, smrt, ztráty a nálezy dětství a beznaděj banality popisující, s málem nesrozumitelnými, přesto fascinujícími metaforami a obrazy, s všeobjímajícími slovními obraty, jejichž smysl uniká a odhaluje se podle vlastních zákonitostí. Ty nejjednodušší jsou vlastně nejznámější, protože nejsrozumitelnější.
"Pokojně nevcházej do dobré tmy..."

01.08.2020

Četla jsem bez dechu... Úžasné věci jako Na stehnu bílého obra, A přišel spasitel, A panství smrti pomine, Báseň v říjnu, Zimní báj, Kapradinový vrch, Ve spánku kraje a samozřejmě Pokojně nevcházej do dobré tmy/Do dobré noci neodcházej tiše/Do dobré noci té nekráčej ve fraku... kteráž by se dala popsat jako opak žalmu 23... Veliká nádhera, tyhle verše.

12.02.2019

Tato sbírka je obsáhlejší a je doplněna životopisem a korespondencí...

Chci odtud zmizet pryč
někam kde zvadlá lež nesyčí
a hrůzy prastaré neklíčí
v nářku jenž roste než den skrýš
za kopcem v hloubce moře najde.
Chci odtud zmizet pryč
pryč z věčného buď zdráv
z přízraků které duchem víří
z přízračných ozvěn na papíře
pryč z hřmotu telefonů , zpráv ...

Tak se mi vskutku zemřít nechce :
zabořen napůl do lži, napůl do konvence.

Za svůj krátký život vytvořil dílo, které náleží ke klenotům poezie...

01.01.2014

Skvělá sbírka básní, nicméně některé kousky mi daly trochu zabrat a trvalo mi, než jsem se jimi prokousala.

03.05.2013

Geniální opilec a básník, který byl postrachem všech snobských a literárních večírků pro svou nespoutanost a drzost. Básník, jenž byl vetšinu života bez peněz, potácející se neustále na hranici chudoby; a když už peníze náhodou měl, tak je propil. Básník, který podle svých slov nikdy nepsal, když byl opilý nebo namol a snad právě proto jeho sebrané básnické dílo čítá jen něco málo přes 100 básní, z nichž většinu "nahrubo" napsal do 18 let. Básník, který než se dopracoval k finální podobě básně, popsal desítky stránek, neboť i když změnil byť jen jediné slovo, znova ji celou přepisoval. Básně, které patří k tomu nejlepšímu, co bylo v anglická (welšské) poezii, kdy napsáno. Básně, jež jsou nespoutané a drsné jako welšská příroda a nevyzpytatelné jako tamní počasí. Ale ty nejlepší básně jsou průzračné jako krystalický, mořský vítr. Pro mě osobně jsou nejlepší dvě básně výboru: Pokojně nevcházej do dobré tmy a A panství smrti pomine. Doporučuji.

Pro zájemce o další vynikající welšskou poezii doporučuji výbor Drak má dvojí jazyk.