Svět podle Garpa
John Irving
https://www.databazeknih.cz/img/books/10_/1053/bmid_svet-podle-garpa-dA9-1053.jpg
4
3404
384
Proslulý román Johna Irvinga líčí život a názory fiktivního spisovatele T. S. Garpa. Jako syn excentrické Jenny Fieldsové, která si usmyslela mít dítě bez manžela, dospívá Garp pod jejím vedením v dosti svéráznou osobnost. Po maturitě odjíždějí s matkou do Vídně, oba se stejným cílem: začít psát. Jenny sepíše svůj životopis Sexuálně podezřelá, kterým se rázem proslaví, a stane se vůdčí autorkou ženského hnutí. Garp zase napíše povídku, aby se mohl oženit s Helenou, ochotnou vzít si jedině spisovatele… Garp ale není výrazný spisovatel a ve své poněkud afektované tvorbě se vypořádává po svém s nejosobnějšími, stále bolestnějšími prožitky, jež jakoby přímo zhmotňovaly děsivé představy, které ho coby starostlivého manžela a otce pronásledují. Proslaví se až svým bulvárním románem Svět podle Bensenhavera, role veřejné osoby ho však zaskočí opět nepřipraveného. Přestože je Irvingův groteskní román plný komických situací, dotýká se citlivých a aktuálních témat dnešní civilizace – otázky individuality osobnosti, sexuality, ženského hnutí, násilí a strachu z neštěstí a ze smrti.... celý text
Literatura světová Romány
Vydáno: 2003 , OdeonOriginální název:
The World According to Garp , 1978
více info...
Přidat komentář
Tahle knížka se asi čte dobře především lidem se smyslem pro absurdní humor. Prostě skvělé!
Kniha se čte dobře, je napůl seriozní, napůl kýčovitá, tedy podbízivá, ale snad i právě proto přijatelná pro masy čtenářů.
Perfektní knížka, chytlo mě to od prvních slov. Strašně moc se mi na tom líbí takový ten místy až skrytý humor, docela jsem se u toho i nasmála, naopak u určitých pasáží ukápla i slzička. Pro mě jedna z nejlepších knížek, které jsem kdy četla.
Na Irvinga me zlakala kamoska, ktera cetla "Dokud te nenajdu" a neustale se u toho smala a predcitala mi urcite pasaze. Dale se mi libily zfilmovane Pravidla mostarny, tak jsem se pustil do asi nejznamejsiho Garpa. Ze zacatku me knizka nadchla, potom me nejakou dobu docela hodne nudila, ale potom me zase zacala celkem bavit a takhle se to u me behem cteni knihy parkrat prostridalo. Nakonec jsem ale knihu docetl a jsem za to rad. Irvinguv styl je opravdu zvlastni, libi se mi v jeho velke otevrenosti ke vsemu, ale obcas mi u nej prijdou nektere veci az moc prehnane a postavene na hlavu... Uvidim, jak me nadchnou jine jeho knizky... Ted mam v planu precist "Pitnou kuru", kterou jsem dostal od kamaradky k narozeninam.
Melancholická báseň a naprostá dokonalost ve které si každý z nás buďto najde své nebo právě naopak, dílo vás nezaujme. První kniha, kterou si mě Irving získal a stal se pro mne hrdinou, během čtení se nám naskytne dobře propracovaný humor, veliká dávka emocí, solidní propracování-sepsání Garpova života a jak je známo u autora, hodně slušné zakončení. Jedna z nejlepších knih od Irvinga, která se četla jedním dechem.
Ten pán má úžasný smysl pro humor! Chápu, že ho někteří nemuseli spatřovat a proto jim kniha přišla nudná, nicméně je v ní tolik vtipu, absurdity, tragédie a melancholie zároveň, že si zaslouží pět hvězdiček.
Některé scény, ba co víc samotné postavy mi přišly jako dokonalý sarkasmus :-)
Výborná kniha, spousta krásných myšlenek. Řadu vět jsem si zapsala a vracím se k nim. Nebyla sice tak čtivá jako Jiné, ale byla krásná.
Taky jsem se musela docela nutit, ale nakonec jsem to dočetla....Jsem tomu ráda.... I když Modlitba za Owena Meanyho byla podle mě o dost lepší...Ta mě dostala se vším všudy...
Zatím jsem jí odložila, připadám si jako analfabet, ale prostě v ní nevidím takový skvost za jaký je pokládána...
Rozsahem knihy se nedám odradit, ovšem musí to stát za to. Dovedu překousnout i lecjakou zdlouhavou pasáž, ale tady jsem měla pocit, že autor nedopřává čtenáři ani milimetr místa pro vlastní fantazii, každá drobnost je rozebrána do takových detailů, abychom na ni náhodou nezískali o kousek jiný názor, než si on přeje. Já potřebuju při čtení aspoň dýchat svůj vlastní vzduch.
Nedočetla jsem a nelituji.
I já mám zatím problém se touto knihou prokousat, ale určitě se k ní časem vrátím.
Není uplně jednoduché se jím "prokousat" jsou tu určitě nudné pasáže, ale stojí za to vydržet.
Souhlasím s Luper, nedočetla jsem to, byl to pro mě dost boj... Opravdu jsem v knížce nenašla ten poklad, za kterej ho sousta lidí vydává...
Upřimně pro mě nezáživné dočetl jsem po stránku 169 a to jsem se musel několikrát přemáhat ,abych čet znova , nedočítám vracím.
No teda já se válela smíchy skoro nepřetržitě. Všechny situace, ať už jakkoli smutné a děsivé, jsou v knize vylíčené se zvláštním, až absurním druhem humoru (např. autonehoda) . Tyto okamžiky vás naplní zvláštní melancholií nad Garpovým osudem, ale hned na další stránce vás přesvědčí, jak je život krásný a že je v něm zapotřebí neztrácet humor a naději. :-)
Moc pěkné čtení, ale jak už bylo zmíněno, je to dlouhé. U některých pasáží jsem se musel přemlouvat, abych četl dál. Ale celkový dojem je velice dobrý.
Příliš dlouhé, po nějaké třísté stránce mě to již přestalo bavit (čtu spíše kratší knihy), stále číst o těch samých postavách, a že jich tam moc nebylo... Ale jinak dobré, líbí se mi autorův styl psaní, dobře se to četlo :)
Štítky knihy
nevěra Vídeň zfilmováno americká literatura rodinné vztahy spisovatelé feminismus manželská krize matky samoživitelky, svobodné matky
Autorovy další knížky
| 2003 |  Svět podle Garpa |
| 2005 | Pravidla moštárny |
| 2016 |  Ulice Záhadných tajemství |
| 1994 | Modlitba za Owena Meanyho |
| 2013 | V jedné osobě |
Velmi čtivá, zábavná, humorná, místy až šílená (Garpovo početí mi utkvívá v paměti již mnoho let) kniha, která se strašně dobře čte. Je to lehce absurdní, ale jaksi mile. možná právě tím to dokáže tak strhnout, že je to na samotné hranici reality a skutečnosti, na jednu stranu je to naprosto reálné, lidi a svět jsou občas dost šílení na to, aby se něco podobného mohlo stát, na druhou stranu je to právě až absurdně nereálné, neboť by byla opravdu velká náhoda, kdyby se tohle všechno točilo a probíhalo kolem jednoho člověka. Kniha obsahuje spoustu velmi zajímavých, dojemných i nedojemných situací. "Feministické" hnutí, místy dotažené až ad absurdum má sílu zaujmout a poukázat přesně na to, na co poukazuje. Je však také ale třeba říci, že je kniha napsána snad až záměrně líbivým a podbízivým stylem, což se projevuje tím, že je v podstatě bez chyby a na bezchybných věcech vždycky něco nehraje.