Svědectví o velkém hladomoru

Další střípek do mozaiky Západní propagandy proti Rusku/Sovětském svazu a vítězi druhé světové války.
Bohužel nikde ani náznak citace či dokonce celý dokument, kterým Stalin údajně nařídil hladomor "na okraji Ruska", tzv. Ukrajině. Čtenář by se do "strhujícího příběhu" novináře neměl pouštět bez uvědomění si následujících skutečností:
1) čeho všeho jsou někteří novináři schopni (vyjdi z aktuální zkušenosti dneška) a jak poslušní honící psi dokážou být
2) v carském Rusku a ještě dlouho po občanské válce (s účastí intervenčních vojsk USA, VB, Francie a dobyvatelských polských vojsk pod vedením fašistického vůdce Pilsudského) byly hladomory periodicky se opakující realitou, která demonstrovala především
a) zaostalost nevolnického feudálního Ruska, kdy po nepříznivých klimatických podmínkách (sucho) pravidelně přicházela neúroda
b) vyčerpanost země po 2 válkách - první světové a občanské
3) před popisovaným hladomorem na přelomu 30.let kapitalistické imperiální mocnosti znenadání odmítly Rusku nerostné suroviny jako platidlo pro nákupy strojního vybavení a další investice. Nově bylo možné platit pouze obilím. Stalina to stavělo před dilema zdali ukončit svůj volební program "velkého skoku" Sovětského svazu do 20.století (industrializace pak umožnila porazit průmyslově vyspělou Třetí německou říši a Hitlera v 2.světové válce - desítky tisíc vyrobených tanků T34,letadel, děl, raket do kaťuší...mch. podíl Sověty nakoupené a dodané vojenské pomoci USA za celou 2.sv.v. byl <10%) . O tom jak loajální byli k Sovětskému svazu Ukrajinci po napadení Sovětského svazu bylo napsáno dost (ukrajinské nacistické legie útočili po boku SS). Ihned po proběhlém hladomoru (který sovětské zřízení politicky značně uškodil), západní státy platby nerostnými surovinami opět povolily.
4) Stalinovým dlouhodobým politickým programem byla kolektivizace malorolníků ale i zrušení bohatých velkostatkářů. Sověty rolníkům nařídily povinné dodávky zemědělské produkce do velkoměst (center industrializace 100% závislých na dodavkách) za pevné ceny. V reakci na to většina rolníků snížila osevní výměru (nebudou přece pěstovat za tak nevýhodné ceny). Tím se připravili o zásobu, která by kompenzovala případnou neúrodu.
5) V inkriminovaný rok zasáhly celou Evropu sucha (velkým příjemcem potravinové pomoci ukrajinského obilí byla např. Francie).
..................................
Život/historie prostě není pohádka, tj.jednoduchý souboj dobra a zla. Důvod proč tato kniha vyšla zrovna v této době a zrovna z pera polského novináře je nasnadě. Mch. Polsko po 1.sv.válce vojensky anektovalo východní části dnešní Ukrajiny, Běloruska a polovinu současné Litvy (stovky kilometrů za velmocemi ve Versailles stanovenou hranici tzv. linii lorda Curzona), ačkoliv podíl polského obyvatelstva na těchto územích činil <5% a po Polsko-Ruské válce o Ukrajinu nechali hladem a nemoci v zajateckých táborech umřít cca 30tis. rudoarmějců. Obdobné imperialistické chování Poláků lze vystopovat i v polské agresi na Těšínsku a po 2.sv.válce i na Kladsku. Není žádným překvapením, že v knize "předpovídají", že Sověti si oblastí s ruskojazyčným obyvatelstvem opět připojí při první možné příležitosti (pakt Molotov-Ribbentrop). Ostatně Poláci si rok předtím připojili kus Československa (Mnichovská dohoda a následné vydírání velmocemi opuštěného Československa)