Svatý na mostě
Jiří Šotola
https://www.databazeknih.cz/img/books/33_/33389/bmid_svaty-na-moste-15A-33389.jpg
4
14
4
Román Svatý na mostě je věnován osudům generálního církevního vikáře Jana Nepomuckého, který byl umučen v době panování krále Václava IV. a později byl katolickou církví svatořečen. V typickém šotolovském stylu líčí zákulisní poměry v tehdejší církvi a dějinné paradoxy, které provázely život tohoto světově proslulého světce.... celý text
Přidat komentář
Tentokrát to dáš, chlape, říkal jsem si, když jsem se ve svém životě už potřetí rozhodl konečně zdolat Svatého na mostě. No, nakonec jsem to opravdu dal, s mnoha přestávkami na vydechnutí, ale uši i záda mám sedřené do krve. Poctivě, slovo po slovu, jsem se dokázal dovrtat až někam pár sáhů za první třetinu – a dál to fakt už nešlo, musel jsem čím dál tím častěji používat přískoků po odstavcích, jinak bych se pod tou neprodyšnou dekou slov doslova udusil. A přitom jsem knížku znovuotevíral bez předsudků a dokonce s velkou chutí.
Ne, nebylo to úplně špatné, nějakou dobu mě to i bavilo, zvláště ten krásný, inovátorský Šotolův jazyk, to jsem si fakt pochrochtával, ale tak jako stokrát nic umořilo osla, mě nakonec umořila ta jednotvárnost a pořádstejnost. A ta záplava slov. Říkám to imrvére: užvaněnost je smrtelný hřích! Děj se nikam moc neposouval, Johánek z Pomuku byl od začátku na zabití – protivnější figuru abyste pohledali; moc by mě zajímalo, jak dalece autor v případě ústřední postavy vycházel z reálného předobrazu a jak moc si pomáhal básnickou licencí.
Dořezáno, dovrtáno – tři hvězdy jen z úcty k autorovi.
Nedoporučuju.
Hanýsek byl opravdu čech, popis jeho kariéry je zajímavým výčtem úspěchů a neúspěchů,podrazů a průšvihů.. Jeho smůlou (nebo štěstím) bylo, že se dostal do soukolí mocipánů a proto skončil jak skončil. Jako svatý na mostě.
Šotolu jsem četla poprvé a určitě ne naposledy. Na jeho zvláštní styl plný ironie jsem si dlouho nemohla zvyknout, ale nakonec se mi celkem zalíbil. Problém mi dělalo téma...ztrácela jsem se v těch církevních hodnostech a v postavách vůbec, každý má několik hodností a pořád si je vykrádají a předávají, šla mi z toho hlava kolem. Ovšem začátek a konec knížky mě ohromil. Ta konfrontace mezi Hanýskem opravdovým a Johánkem svatořečeným, potažmo ještě Hanýskem soškou, se mi fakt hodně líbila. Za to místo zamýšlených 3* dávám zasloužené 4*.
Štítky knihy
14. století církev svatý Jan Nepomucký, asi 1340-1393
Autorovy další knížky
| 2000 |  Tovaryšstvo Ježíšovo |
| 1984 |  Kuře na rožni |
| 1957 | Básnický almanach 1956 |
| 2003 | Svatý na mostě |
| 1986 | Osmnáct Jeruzalémů |
Celkem to šlo i když jsem zvyklý na trochu jiný styl historických knih. Tohle mi připadalo takové moc roztahané a také jednotvárné. Konec knihy byl celkem dobrý, takový neobvyklý. Ale jak říkám, tenhle styl autora mi moc nesedí, to už si dám raději Jiráska.U něho vím, co můžu očekávat.