Svatba ve vypůjčených šatech

16.05.2023

Poetické a zároveň realistické vyprávění o průběhu srpnové okupace během jednoho dne v jihomoravské vesnici.Místy s vtipnými postřehy.:
...."Jihomoravské vesnice do pěti set obyvatel si v ničem nezadají se Sicílií...."

Příběh lásky Václava a Magdy,kdy se ona rozhodne pro emigraci,popis záchrany rodící jalovice a mnoha dalších osudů obyvatel, deníkové vzpomínky babičky Domanské líčící těžký život na vesnici v první polovině dvacátého století ; to vše bylo pro mne čtenářským zážitkem,i když styl není zrovna lehký.

A nakonec i zajímavá obhajoba, proč být komunistou : ...."Pořád si říkám, že ti nahoře přece musí rozumět své práci. Každý z nich má už svoje za sebou, mají zkušenosti. . . Jsou komunisté. A já jsem taky komunista. Komu bych měl tedy věřit, když ne komunistům? Podle čeho bych se měl řídit, když ne podle Rudého práva? Jaké noviny bych měl číst, když ne Rovnost? Jak mohu nevěřit televizi? Jak mohu nevěřit prvnímu tajemníkovi, předsedovi vlády, předsedovi Národního shromáždění, prezidentovi?! ... Buďto jsem komunista a věřím, nebo nevěřím a nejsem komunista.
Já jsem taky komunista.
Vám taky věřím.
Předseda se usmál. Nejsi komunista. Ještě ses jím nestal, přesněji řečeno ... Lidem důvěřuj, ale také si je prověřuj. Bezvýhradně věř jenom myšlence. Ideálu ... Do každé strany lidé vstupují nejen z ideje a s touhou po uspokojení vnitřních sil, ale někteří i z prospěchu.....

Za mě je Kostrhunovo Vinobraní a Svatba ve vypůjčených šatech velkým literárním překvapením.

03.01.2023

moc dobře vykreslené postavy i atmosféru tehdejší doby, skvěle doplněné vzpomínkami babičky Domanské;
jen na mě z toho čišel velký smutek a chvílemi i beznaděj;