Sudetský dům: Jaro - léto 1945
Štěpán Javůrek
https://www.databazeknih.cz/img/books/50_/503859/bmid_sudetsky-dum-FHu-503859.jpg
5
1121
1121
Sudetský dům série
1. díl >
Je léto 1945, krátce po válce. Mnohé české rodiny míří do Sudet, aby zde zabraly domy po odcházejících Němcích. Jiří a Marie Smolíkovi, společně se synem Františkem, dorazí s celým svým skromným majetkem do podhorské vsi Glasendorf. Tady úřaduje krutý a cynický národní správce a člen rudé gardy Vojtěch Tomeček. Svým žoviálním a podlézavým způsobem nabízí rodině krásný sudetský dům. Dům Smolíkovi okamžitě nadchne, má jen jeden nedostatek. Dosud v něm žije původní německá rodina, která čeká na odsun. Všichni se tak musejí načas naučit žít ve společné domácnosti. Jedni, kteří jsou zde novými pány, ale musejí trpět staré obyvatele domu. A druzí, kteří zde žili celý život, ale teď jsou tu vlastně cizí. A v pozadí toho všeho se objevují staré křivdy a rány, které způsobila válka...... celý text
Přidat komentář
Naprosto excelentní román z doby velmi nelehké. Utvrdilo mě to v tom, že ne všichni Češi byli vlastenci a ne všichni Němci byli zrádci. Nelehká doba pro jednu i druhou stranu. Těším se na druhý díl.
Tak tohle bylo něco!!
Pan Javůrek se hezky vypsal a píše lépe a lépe. Od jeho knih se nejde odtrhnout.
Oceňuji jeho nestrannost, nechává na čtenáři, na čí stranu se vlastně postaví. Nic není jen tak, kniha nutí k zamyšlení.
Kniha popisuje události v sudetské vesnici Glasendorf/Skláře těsně po skončení 2.světové války. Uvěřitelným způsobem popisuje rozdělení vesnice a odsun německých obyvatel.
Kniha je psaná sugestivně, až mi bylo úzko. V bývalých sudetech žiju celý život, ledacos jsem slyšela z vyprávění a takto se to opravdu mohlo odehrávat. Bohužel.
Postava Vojtěcha Tomečka byla popsaná tak, že takových Tomečků bylo všude až až.
Obě rodiny - Smolíkovy i Fuchsovy nejde nemít rád...
Okamžitě jsem si chtěla objednat druhý díl a musím počkat.....
Až vyjde, nejdřív si tuto knihu přečtu (rozuměj zhltnu) znova.
Doporučuji.
A doporučila bych ji jako povinnou četbu pro děti ve školách.
Autorův styl psaní se mi moc líbí. Myslím, že se mu podařilo být v tomto sporu absolutně nestranný. Jenže právě díky tomu mi to připadalo, že sleduji děj za výlohou. Vyprávění bylo dost odtažité. Stejně se ale chystám na druhý díl.
(SPOILER) Nevěřím, že by někdo mohl sympatizovat s někým, kdo mu sebere grunt. To je přitažené za vlasy...
Moje třetí kniha od autora. Příběh 2 rodin - české a německé odehrávající se v sudetské horské vesnici v létě roku 1945 mě velice zasáhl. Sama žiji v jednom takovém "sudetském domě" - ze vzpomínek babičky jsem si jako dítě nechala často vyprávět o německé rodině, se kterou řadu měsíců žili pod jednou střechou a o té krásné paní, jejíž akvarel dodnes visí u nás na verandě. Když odjížděli, všichni plakali..
Přečetla jsem si pozorně řadu předešlých komentářú a vidím,
že většinu příběh přinutil k zamyšlení. Různé pohledy, různé názory - v jednom komentáři rozpaky, na čí straně stát.
A to je právě to , za co si autora ( a určitě nejen já) hluboce cením:
Nestrannost, nadhled, nenechat se infikovat fanatismem a nesnášenlivostí, pojmy jako kolektivní vina... Ano je to těžké, ale dobří lidé si k sobě dokáží najít cestu. Stejný model se bohužel v dějinách stále opakuje...
Také se těším na pokračování příběhu.
V podstatě bych se mohla podepsat pod komentář pode mnou - od čtenářky Mája777. Ale i tak něco napíšu. Moje první kniha od autora, i když o něm a jeho knihách vím. Rozhodla jsem se, že zkusím Sudetský dům - i vzhledem k vysokému hodnocení. Ale ano - trochu s opatrností, zda mě to též tak chytne. A ano, tedy chytlo. A moc. Moc se mi kniha líbila, autor mě mile překvapil. Skvělé. Opravdu výborná kniha. Už se těším na 2. díl. A určitě doporučuji.
Tak tohle je obrovské překvapení. Ke knize jsem přistupovala s opatrností, ale po prvních stránkách už jsem se nemohla odtrhnout. Příběh Františka a Pauly mě dostal. Moc bych jim přála společný život. Tak snad v dalším díle. Už teď se na něj těším.
(11. 3. 23 - 7 910 - 22)
Z knihy jsem nadšená, už po prvních stranách jsem se vezla a nedokázala ji odložit - tak mě příběh pohltil. K německé rodině jsem navzdory událostem získala sympatie a sama jsem občas nevěděla, na čí straně vlastně stojím. Moc se těším na další díl a jsem zvědavá, kam hrdiny čas zavane!
Citlivě popsaný pohled z obou stran na odsud sudetských Němců. Skutečně mohlo ono krvavé léto 45 někde v horách vypadat takhle. Zde nevypadá onen německý pojem vyhnání nijak mimo.
Připadá mi, že německá rodina byla představena mnohem sympatičtěji. Titulní Smolíkovi občas vypadali jako blbci, přestože byli velmi milí. Největší charakterový posun nastal u jejich syna Františka. Z naprostého trumbery do tuze rozumného člověka. I když na konci nevíme, co hodlal provést. Pokud neodejde za hranice, tak se obávám, že ho nečekají příjemná padesátá léta.
Román se mi líbil, nepříjemná témata otevírá velmi citlivě. A dnes si můžeme dovolit o nich mluvit.
I přes to, že jsem byla zvědavá, jak se příběh vyvine a jak dopadne, do knížky jsem se zejména v první polovině nemohla vůbec začíst, neseděl mi moc autorův styl, ale nedokážu dobře pojmenovat, co konkrétně.
Věřím, že to, co je v knížce popisováno se skutečně dělo a že život v té době byl prakticky všechno, jen ne lehký, ale nejspíš jsem postrádala nějakého hrdinu, nějakou blíže propracovanou postavu, která by to třeba vyprávěla ze svého pohledu. Právě odstup, který si autor držel a jeho nestrannost a nezaujatost, jako kdyby pozorování zpovzdálí, bylo asi to, co mi brání dát plný počet hvězd a přidat knihu do doporučených.
Každopádně jsem zvědavá na pokračování.
Druhá světová válka holt pořád táhne - zejména proto, že je určitou zárukou silných příběhů a silných lidských osudů.
Toto je další z knih řešící princip kolektivní viny na téma odplaty, které se Česi dopouštěli po skončení 2. světové války.
Kniha rozvíjí složitou situaci, kdy po skončení války před odsunem Němců, s nimi museli někteří Češi žít po nějaký čas bez možnosti volby společně pod jednou střechou. A že je to bezpochyby zajímavé téma, autor dokazuje.
Na příběhu hlavních hrdinů – dvou rodin rozdílných národností - autor ukazuje tu variantu, kdy přes počáteční zášť a zlobu způsobenou právě kolektivní nenávistí ze stran obou národů, přijde prozření, že nelze nenávidět všechny lidi plošně a že je nesmysl je odsuzovat jen díky činům druhých.
I když si myslím, že realita byla trochu jiná - válečná zla se asi tak rychle a jednoduše zapomenout nedala – ráda jsem se nechala unést příběhem obyčejných lidí, z nichž jedni po novém životě na novém místě toužili a ti druzí byli naopak k novému životu na novém místě donuceni. Autor k celému tomuto příběhu přidal třešničku na dortu v podobě motivu novodobého Romea a Julie, kdy ale proti sobě nestály rody, ale přímo celé národy.
Styl psaní Štěpána Javůrka se mi líbí. Přímý, jednoduchý bez zbytečných příkras a popisů, přesto takový, který dokáže emočně zasáhnout. Druhý díl se přímo nabízí, tak mě potěšilo, že i autor nenechal tento pěkný příběh jen tak zmizet ze světa a zanedlouho se snad dozvím, jaké další osudy a rány života na všechny postavy této knihy ještě čekají. Těším se.
Tak tohle bylo hodně dobré téma.
Moje druhá kniha od Š.J. a musím říct, že super. Jen bych teda uvítala prodloužení konce... a co bylo dál? :-)
jé koukám, že bude brzo druhý díl :-)
Za mě velmi silný příběh ,pro mě zajímavý tím , že v bývalých sudetech teď bydlím,ale dobu,která je popsána v této knize bych nechtěla zažít.Podle mě autor skvěle zpracoval velmi těžkou dobu z poválečných let.Do několika měsíců vsadil osud německých rodin ,žijících poklidně v podhorské vesničce Glasendorf -do doby než zde vznikne takzvaná samospráva pod vedením krutého Vojtěcha Tomečka.Ten okamžitě přejmenuje vesničku na Skláře a za úplaty zde přijímá české rodiny do zdejších domů.Jaké bylo ,ale pro ně překvapení ,že domy ještě obývali němečtí starousedlíci.O to se však velmi krutým způsobe postaral samozvaný Tomeček.Byla to velmi těžká doba,jak pro Čechy, tak pro Němce. Z této knihy si uvědomíme,že zlo páchají lidé bez rozdílu pohlaví,věku i národnosti.Za mě příběh, který mi bude dlouho ležet v hlavě i proto,že je psán velmi emotivní formou-příběh má otevřený konec a tak se těším na jeho pokračování.
Příběh mi umožnil lépe pochopit situaci osob žijících v období konce 2. světové války v oblasti Sudet. Je důležité si tyto osudy připomínat, ačkoliv je to místy těžké čtení. Na knize oceňuji zejména nestranný, objektivní přístup autora.
Kniha bez hloubky. Autor si v popisech charakterů velmi protiřečil, což možná bylo zapříčiněno autorovou snahou zachovat neutrální postoj vůči Němcům a Čechům. Hodně mě rušilo takové to připomínání, že ti druzí (je jedno jaký národ) byli taky přece svině. Čtenář by to měl z dobrého příběhu „vyčíst” jinak, než že si to bude číst pomalu v každé kapitole černé na bílém. Bohužel, pro mě knižní kýč.
Příběhy ze Sudet mě hodně zajímají. Jsem rád že mladý autor píše nestranně a hlavně píše pravdu jak se věci měli při odsunu.Nezapomeňme že neznásilňovali jen rudoarmějci ale i Němci,Češi a vojáci us army, od Sovětského svazů až po Francii. Doporučuji knihu Rozpálený Dům Alice Horáčková.
Působivý román o osidlování pohraničí a odsunu Němců po druhé světové válce. To stojí už na obalu knihy a je to tam správně.
Kniha se čte sama a rychle. Je psaná poměrně nekomplikovaně, žádná dlouhá souvětí, pouze vcelku krátké věty. Ale nutno uznat, že na spád knihy to nemá vliv.
Autor, jak se čtenář dočte ve věnování v úvodu, je pravnukem českých lidí, kteří po válce přišli do pohraničí hledat nový život a štěstí.
Přesto píše velice nestranně a zdařile nám předkládá pohled Němců i Čechů na situaci po válce v pohraničí.
Těším se na druhý díl.
Velmi těžké téma vyprávěné autorem s nevšedním nadáním nejen literárním, ale i smyslem pro realitu.
Myslím, že dobře ukazuje, co přinese fanatismus, za jaká pravdivá slova se schovává lež a jak se umí zlo tvářit laskavě.
Štítky knihy
vesnice Sudety poválečná doba poválečné odsuny Němců
Autorovy další knížky
| 2022 |  Sudetský dům: Jaro - léto 1945 |
| 2021 |  Nebe nad Perninkem |
| 2023 | Sudetský dům II: Podzim 1947 - květen 1950 |
| 2021 | Chaloupky |
| 2024 |  Sudetský dům III: 1959 - 1963 |
Těžko uvěřit, že se dokáží spřátelit dvě rodiny, při kterých jedna odsune tu druhou z jejich domu, já ale uvěřila. Hezký ale smutný příběh. Ač byli Němci ( i v tomto románu) povýšeni, dokázali si někteří z nich získat mé sympatie. Oko za oko zub za zub nikdy nemůže ze života vymazat násílí, bezpráví a nespravedlnost. Vždy se najde někdo jako Hitler nebo Tomeček, který myslí jen na sebe a vyvolává v lidech ještě větší nenávist.
Těším se na druhý díl.