Strýc Ozef a jeho kakraholti
Amálie Kutinová
https://www.databazeknih.cz/img/books/14_/144465/bmid_stryc-ozef-a-jeho-kakraholti-3NC-144465.jpg
4
3
2
„Převážně dětem a mladým čtenářům je určeno humorné dílo Strýc Ozef a jeho kakraholti, které vyšlo v roce 1941. Příběhem nás zavádí opět na Valašsko, tentokrát do rodného města autorčiny matky - Brumova. Kutinová v knize nepřímo ztvárnila osudy svých příbuzných, kteří žili na zámku v nedaleké Návojné, a vzpomínky na prázdniny u strýce Ozefa v Brumově. Tato kniha se v mnohém podobá vyprávění o Gabře a Málince. Nalezneme zde řadu autobiografických prvků, jež Kutinová částečně skryla pod jiná jména hrdinů, autorčin oblíbený venkov s typickým nářečím i humorné příběhy dětí, ze kterých má pro malé čtenáře vyplývat mravní ponaučení. Však sama autorka ve své vzpomínkové knize Okolo Gabry a Málinky přiznává: „Strýc Ozef byl vlastní bratr maminčin a za ním se hrnou nejkrásnější vzpomínky. To, co prožíval Jurka v knize Strýc Ozef a jeho kakraholti, to prožívaly také Gabra s Málinkou u strýčka na prázdninách. Rády by byly o tom povídaly v knize o Gabře a Málince, ale tvrdohlaví redaktoři to nedovolili.“ (Dagmar Šuráňová)... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1991 |  Gabra a Málinka 1. a 2. díl |
| 1992 | Farmaceutka |
| 1946 | Gabra a Málinka ve městě |
| 1993 | Okolo Gabry a Málinky |
| 1991 | Gabra a Málinka 5. a 6. díl |
Paní Amálie Kutinová, moje milovaná Málinka, za kterou bych v dětství ušla světa kraj. Ona je onou autorkou mého dětství. S jejími knihami jsem trávila nejednu smutnou i veselou chvilku. U jejích knih si vždy vzpomenu na babičku a na obrovskou radost, když sedím na jejím klíně a babička mi předčítá.
Téměř půl století uběhlo než se mi konečně podařilo býti hrdou majitelkou této knížky. Velmi děkuji Muzeu Gabry a Malinký ve Štítné nad Vláří, bez obětavé paní knihovnice by se to nepovedlo.
Pro mne je kniha pokladem, který nemohu ohodnotit jinak než pěti hvězdičkami. Realita je ovšem jiná. Dnešní děti by už jen těžko našli takovou radost v příbězích malého Jirky, který tráví své prázdniny u strýčka Ozefa.
Valašsko má stále své kouzlo a pro mě to bude vždy domov. Už není plné hladových děcek, ale pořád tady žijí pracovití a hrdí lidé. Pole i louky jsou plné kamení a kvítí a lesy turistů. Prostě je tady krásně!