Srdcem proti zdi
Mariana Zapata
https://www.databazeknih.cz/img/books/49_/490663/bmid_srdcem-proti-zdi-4W2-490663.png
4
801
801
Vanessa Mazur ví, že dělá správnou věc. Necítí se špatně proto, že dává výpověď. Svou pozici asistentky, hospodyně a podržtašky předního obránce národního fotbalového týmu vždycky považovala za dočasnou. Teď má svoje plány, a ty už nezahrnují praní extra velkých spodků. Když ji ale Aiden Graves nazývaný Hradba z Winnipegu osobně požádá, aby se vrátila, je v šoku. Dva roky si jí ani nevšiml. Co má teď odpovědět muži, který je zvyklý dostat všechno, co chce?... celý text
Literatura světová Romány Pro ženy
Vydáno: 2022 , Fragment (ČR)Originální název:
The Wall of Winnipeg and Me , 2016
více info...
Přidat komentář
Ze všech knich od autorky tato je nejlepší i když je zase dlouha tak je 100%nej DOPORUČUJI
Srdcem proti zdi byla poslední knihou Mariany Zapaty, kterou jsem ještě neměla přečtenou.
Nyní po přečtení musím říct, že u mě stále vede aktuální novinka Drahý Aarone (ano, jdu proti proudu). Srdcem proti zdi ale taky nebylo špatné! Dějově mi to připomíná jeden nejmenovaný film na Netflixu (kdyby to řekla, tak bych dost spoilerovala), k mému překvapení jsem neodhadla tu hlavní zápletku na začátku a ano, postavy i chemie mezi nimi mě bavila. Jasně, četla jsem i lepší romantiky, ale jako čtivá oddechovka to bylo moc fajn, za mě ale tým Aaron!
Podľa mňa náramne podarená kniha. Síce prvých 20-50 strán ma vôbec nenadchlo kvôli tomu ako malo Aiden rozprával a drzo sa spraval, ale potom som nemohla prestať čítať. Dej sa vyvíjal postupne ale podľa mňa vo veľmi dobrom a zdravom tempe a mali sme možnosť vidieť ako sa z Vanessy a Aidena najskôr stáli priatelia než sa dali dokopy. Trocha mi chýbal dej z Aidenovej strany (v poslednej dobe čítam veľa kníh kde sa rozprávač strieda, čo mi osobne vyhovuje viac) ale Van som mala od prvej kapitoly tak rada, že mi to jednoznačne vynahradila. Bola by som rada keby kniha ukázala aj viac z času keď sa dali dokopy ale aj tak to bola taka dobrá kniha ze musim dať 5/5. Vrelo odporúčam :)
Autorka umí dobře psát a i když je tento příběh trochu víc rozvláčný, je to prima oddechovka.
"Stejně jako sport, stejně jako umění, jako cokoli po čem kdokoli na světě toužil, byla láska sen.
A jako s každým snem jste nikdy neměli jistotu. Museli jste jí něco obětovat. Nerozvíjela se sama od sebe. K tomu, aby vykvetla a přežila, potřebovala, aby o ni někdo pečoval. "
Na knihu jsem narazila v knihovně a došlo mi, že na mě tady pořád vyskakovala a má docela vysoké hodnocení. Jako první mě zaujala tloušťka, protože tolik stran bych u podobné literatury nečekala. No, nemůžu říct, že by to bylo nějaké veliké plus. Děj se totiž docela táhne a kdyby ubylo 200 stran, tak to knize spíš jen prospěje. Ale v komentářích jsem si i u jiných knih autorky všimla, že je u ní nejspíš běžné, že se 400 stran nic neděje a posledních pár stran je neuvěřitelně rychlé vyústění vztahu, který do té doby ale takřka neexistoval. Což není nic pro mě a taky nezní reálně.
Co se týká ústřední dvojice, tak mi nejdřív Vanessa byla docela sympatická, i když mi ze začátku přišel styl psaní spíš pubertální a její myšlení místy zrovna tak.
Za to Aiden mi přišel, s prominutím, jako úplný kretén. Být samotář a být nevychovaný ignorant jsou dvě rozdílné věci. A Aiden byl to druhé. Když po nějakých sto stranách začal mluvit i v delších větách, tak jsem jen přemýšlela, zda nemá nějakou diagnózu, protože i někteří autisti mají lepší komunikační schopnosti než on. Fotbalisti jsou ve státech docela veliké hvězdy, neumím si moc představit, že někdo s jeho popularitou sotva promluví a když už, tak působí jako někdo, kdo potkal jinou lidskou bytost poprvé včera. Vše je mu jedno, holky ho nezajímají, koníčky ani kamarády nemá, neprojevuje žádné emoce. Takový robot pomalu a to mi nepřišlo moc uvěřitelné.
S tou žádostí u mě přišlo veliké zklamání. Četla jsem totiž jen zdejší anotaci, kde o tom není ani slovo. Jinak bych si možná knihu vůbec nepůjčila, protože tyhle náměty jsou všechny na jedno brdo. Hned jsem tušila, jakým směrem se to bude ubírat a nespletla jsem se. Četlo se mi to sice docela dobře, ale pořád to bylo zdlouhavé a autorka se místy dost opakovala.
Opravdu není potřeba neustále zmiňovat, jak je Aiden obří hora svalů. Myslím, že už tak po pátém popisku to došlo i nejhloupějšímu čtenáři. To jak Vanessa neustále v duchu počítala mi taky dost lezlo na nervy, protože minimálně v začátku to bylo v každé kapitole několikrát. A navíc mi přišlo, že postupně přichází Van o body IQ raketovým tempem a Aidenovi jsem jeho chování vůbec nevěřila. Štvalo mě i její neustálé pubertální juchání nad každým jeho pohledem a objetím. Taky mě zarazily některé logické díry (stejně jako Barbaru182 mě hned napadlo, kdo kolem něj skákal celou tu dobu, kdy byla Van pryč).
Příběh mi zkrátka tolik nesedl, kvůli chování hlavních postav. Aiden mi byl nesympatický po celou knihu. Jako odpočinková literatura by to ušlo, být to kratší, ale žádný zázrak v tom nevidím a autorku nepovažuju za nějakou umělkyni, jak ji tu někteří vychvalují. Zvládá čtivý styl, ale tohle je jinak dost průměrné čtení a v tom žánru to není vůbec nic originálního.
Musím přiznat, že S láskou Lukov se mi líbila víc, přišla mi tam i propracovanější zápletka, tady hodně skřípe logika (jakože kdo teda dělal všechnu tu práci za Vanessu, když už nebyla asistentka a nikoho nového nenajali - to se najednou všechny domácí práce dělaly samy?) a měla jsem trochu problém i pochopit hlavní hrdinku a její pohnutky, ale jinak to byla hrozně příjemná oddychovka, u které jsem se i několikrát nahlas uchechtla, byť se teda hlavní hrdina občas choval jako solidní asociál (fakt jsem si říkala, jestli nemá nějakou poruchu :-) a autorka to tam nikde moc nevysvětlila nebo nezdůvodnila, což mi přišlo škoda. Rozhodně mi to ale nezabrání přečíst si i další knihy Mariany Zapaty :-)
Překvapilo mě, že mi vlastně vůbec nevadilo minimum erotiky. Naopak jsem velmi ocenila jejich cestu. Aiden je miláček i když trochu nepřístupný a Vanessa mě jako jedna z mála knižních hrdinek neštve. Za mě super.
Kniha se mi moc líbila, jen mě trošku mrzí, že jsme nedostali možnost víc vidět vztah Aidena a Vanessy, když už se konečně dali dohromady. Epilog je sice fajn, ale pár stránek na víc by potěšilo.
Paráda,ale tedy na to jak je kniha tlustá jim teda pěkné dlouho trvalo něco rozjet.Trošku mi tam chybí víc intimča,a občas jsou pasáže,které se zbytečně dlouze táhnou.Jinak je to hezké čtení..
Autorka mi znovu ukázala, že rozhodně psát umí. Knihu doporučuji všema deseti!:)
Tak tahle kniha mi sedla z těch Marianinych snad nejvíc. Má to zase asi tisíc stran (vím, jen necelých 500) ale Vanessa mi nelezla na nervy (narozdíl od krasobruslařky z Lukova). Klidně by se to mohlo trochu proškrtat. Oceňuji, že se snaží opravdu držet charaktery a hlavní hrdinky a hrdinové jejich knih mají propracovanou minulost, která je ovlivňuje. Aiden mi byl sympatický svou strohostí a bručounstvím. Zase mi v závěru chybělo nějaký pohled z jeho strany - třeba miloval jsem tě už když jsi pro mě pracovala, nebo až když jsi odešla, tak mi došlo jak tě potřebuji.
Ani nevím jak to vlastně zhodnotit, ze začátku celkem ok i vtipné, ale ani ne v polovině knihy mi vážně lezlo na nervy několikrát za kapitolu číst označení "Hradba z Winnipegu"
jako ok, už na začátku jsem pochopila, že to má být chlap jak hora, ale...čeho je moc toho je příliš. A ten konec? Heh...ani jednomu z hlavních postav jsem jejich zamilovanost nijak zvlášť nevěřila, takže ani samotné vyznání ani to co následovalo pak. Milostná scéna mi přišla psaná s úplně jiným stylem, než celá kniha...obecně za mě celkem zklamání.
Ach ano, chápu, že je to slow burn romance, ale proč kniha končí tím, že se konečně dají dohromady, uběhnou dvě stránky a střih - epilog? Takovou dobu na to člověk čeká. Dále mi upřímně chybí střídání vyprávění obou hrdinů, to bych vážně ocenila. A ano, Mariana Zapata se ve svých knihách ráda opakuje a je to obtěžující. V této knize to bylo například neustále popisování postavy hlavního hrdiny a otřásání schodů. Uf. To už mě vážně nebavilo. No. Ale. Stejně dávám plný počet, protože to prostě autorka umí, neee, že nee.
Kdybych nečetla od autorky jiné knihy, jsem si jistá, že tato by byla moje první a také poslední. U knihy jsem se nudila, dělala jsem si časté přestávky a tak často jsem převracela oči, že doufám, že nebudu mít tik. Vanessa se rozhodne na svých 26 let nechovala, tipovala bych jí náct a Aiden, prostě neuvěřitelná postava. Chlap, který dře do úmoru, dobře, ale nevšímá si holek a dobrovolně s nimi nic nemá?? Který chlap tohle dělá, když se mu prakticky nabízí? Proč si až na konci vyznali city, a celá kniha se tak táhla? A z jakého důvodu autorka jeho dokonalou postavu opěvovala na každé stránce, to také nepochopím...
Za mě byla kniha, ale opravdu zbytečně dlouhá. Vanessa mi byla v celku sympatická, ale to se nedá říct o Aidonovi, který mi absolutně nepřirostl k srdíčku. U knihy jsem se nudila celou tu dobu a doufala jsem,že to trápení budu mít brzy za sebou. Naivně jsem pořád doufala, že se ten děj konečně rozjede a bude se tam něco dít, ale bohužel ne. Konec byl extrémně a zbytečně najednou uspěchaný, kde si vyznají lásku na jedné stránce a konec ? To bylo vážně vše ? Od autorky jsem nic dalšího nečetla. Styl jejího psaní mi nevadí, ale chce to něco co vás do děje vtáhne a co vás bude nutit dál číst a to jsem tady bohužel nedostala. O dalších knihách asi neuvažuji.
Nevím, jak český překlad, ale toto je boží knížka. Jedna z nelepších romantik vůbec.
Knížka byla čtivá, i když od autorky se mi asi více líbily knihy Kulti a S láskou, Lukov. Mrzel mě jen ten uspěchaný konec, kdy si hrdinové řeknou, že se mají rádi, asi tak na jedné stránce.
Za mě byla kniha zbytečně dlouhá. Bavila mě ze začátku, ale postupně se stávala nudnější. Knížka je pro mladší čtenářky.
Tak tohle byla paráda! Upřímně se mi doma válela několik měsíců a já se do ní pustila proto, že jsem po takové době, kdy jsem četla jenom krimi, horory a detektivky chtěla romantiku. A první, co mě napadlo, když jsem se začetla bylo... "Já jsem taková kráva!" Jsem naštvaná sama na sebe, že jsem tak skvělou knihu takovou dobu odkládala. Ale na druhou stranu... Mohla tam ležet déle.
Dost mě překvapila tloušťka knihy... netušila jsem, jestli se mi příběh bude líbit, takže jsem si říkala, že to asi budu číst věčnost, ale nakonec jsem si pomyslela "Sakra, škoda že není kniha delší." V knize sice nebyl nějaký extra zvrat, ale myslím, že příběhu to absolutně vůbec neublížilo. V příběhu byla důvěra, ztráta, uvědomění, co je opravdu důležité, že musíte dělat, co milujete. Že nezáleží na tom, co si o vás ostatní myslí. Že něco nádherného může přijít v okamžiku, kdy to absolutně nečekáte a že láska může přijít odkudkoliv. Taky překvapení, láska, pravé přátelství, taky jsem se u knihy neskutečně zasmála. Rozhodně v knize nejde jen o sex. Což se mi líbilo, ale taky jsem si potom už říkala "Sakra, už na to konečně skočte, už si přiznejte, co k sobě cítíte!"
Hlavní hrdinové... to byl gól! Na jednu stranu tak rozdílní, ale na druhou stranu tak stejní. Ta chemie mezi nimi a jiskření bylo očividné, i když si t ani jeden nechtěl připustit. Líbilo se mi sbližování hlavních hrdinů. Nejdřív se nemůžou vystát, ale pak spolu začnou vycházet, svěřují se, pomáhají si. Pomalu se dozvíme příběhy a bolesti obou hlavních hrdinů, proč je každý z nich takový, jaký je. Příběh nám říká, že nikdy nevíte, co v sobě ten daný člověk nese, co si prožil. Může být mrzutý, drsný, otravný, odměřený, namyšlený, skoro nemluvící sportovec, ale uvnitř má svoje rány, se kterými se snaží smířit a má svoje obavy. Je možná pravda, že až moc často se v knize zmiňovalo, jaké má hlavní hrdina tělo, jaký má zadek, břišáky, ale já se nad tím vždycky jen usmála.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2019 |  Kulti |
| 2021 | S láskou, Lukov |
| 2020 | Rytmus, já & Malychin |
| 2022 | Srdcem proti zdi |
| 2023 |  Drahý Aarone |
Vanessa pracuje už nějakou dobu pro Aidena, něco jako chodícího boha mezi hráči amerického fotbalu, dělá mu hospodyni a celkově podržtašku což ji už nebaví a proto chce dát výpověď. To se jí bohužel tak úplně nepodaří, protože Aidenovi končí jako kanaďanovi zelená karta a tak s Van uzavře výměnný obchod. Vezmou se, za pět let se rozejdou a on ji na oplátku finančně zabezpečí. Splatí její ne zrovna nízkou studentskou půjčku a koupí jí dům.
Naštěstí by to nebyla "zapaťárna", kdyby se mezi hlavní dvojicí po kousíčkách nezačal vyvíjet vztah. Ať už v momentech kdy se s nimi zasekne výtah a Van má nejpohodlnější posezení na Aidenovi nebo když se Vanessa naprosto kouzelně bojí tmy tak moc, až skončí Aidenovi v posteli ..jo, přesně tak.
Nebojte, konec je jako vždy děsně dojemný.
"Každý vztah může skončit jen jednou ze dvou věcí: rozchodem nebo svatbou. A já nerad mrhám časem."