Společnost lhářů: Román o moru

včera

Jak nás historie nepřestává učit, jakýkoli systém, ať už náboženský, či myšlenkový, může být využit ku prospěchu stejně jako ke škodě. Závisí vždy na znalostech a úmyslech jednotlivce.

Historický román o strastiplné cestě.
Parta nesourodých lidí utíká před morem a jeden za druhým umírá,
ale ne vinou moru.
Nepomohly proti té hrůze žádné relikvie ani ikony,
jen strach, hlad, šílené pověry a legendy.
Kniha je napínavá a skvělá, moc doporučuji.

Někteří byli šílení hrůzou a zármutkem, jiní měli už tak zkamenělé srdce, že by někoho klidně podřízli pro hrst sušených fazolí. A když to udělali, nikdo nehnul ani prstem, aby je zastavil, jelikož už nebyly soudy, kde by takový člověk mohl být souzen, ani kati, kteří by takového člověka popravili. Občas mě napadlo, jestli náhodou nahoře na nebesích nezemřel i sám Bůh, jestli i brána nebeská není zatlučená a opuštěná a na zlatých chodnících za ní netlejí těla padlých andělů.

Ale oni se na mě nezlobí, protože jsem stará. Jsem taková kuriozita, co vypráví zvláštní příběhy, kterým rádi naslouchají, přestože jim tak docela nevěří. Nyní už mi odpustili i mou jizvu, jelikož když zestárnete, stanete se bezpohlavní. Mužům začnou vousy padat, zatímco ženám rašit. Mužům narostou cecky jak vemena, zatímco ženám se prsa scvrknou na dvě plácačky a kůže na břiše se prověsí tak, že jen Bůh ví, co se pod ní skrývá, když už se to, co se pod ní skrývá, beztak ani nehne navzdory všemu, co byste si přáli. Až naše těla červi ohlodají na kost, kdo bude umět rozeznat muže od ženy, krásku od zvířete?

Tehdy jsem zjistila pravdu o jizvách. Muž s válečnými jizvami je veterán, hrdina, na něhož čeká čestné místo u každého krbu. Malí chlapci k němu zbožně vzhlíží a sní o tom, jak jednou sami získají podobné odznaky odvahy. Děvečky mu leští stehna svými zadečky, zatímco se sklánějí, aby mu dolily pivo. Ženy kolem něj poskakují a rozmazlují ho, a když se jeho vyprávění o hrdinských činech jednou ostatním mužům maličko omrzí, začnou dbát o to, aby mu sloužící dolévali, dokud ho neopijí a on nezačne tiše klimbat v teple žhavých uhlíků.
Avšak zjizvenou ženu nikdo nepobízí, aby vyprávěla svůj příběh. Malí chlapci se jí posmívají a matky se při pohledu na ni křižují.
Bezpochyby znáte vyprávění o krásce a zvířeti. O tom, jak se krásná panna zamiluje do zrůdy, pod jejímž děsivým zevnějškem zahlédne nádhernou duši. Ale o tom, jak se krásný mladík zamiluje do zrůdné ženy a najde v její lásce štěstí, jste jistě nikdy neslyšeli, protože něco takového se nestává dokonce ani v pohádkách.