Zlá krev
Vladimír Neff
Sňatky z rozumu série
< 3. díl >
Třetí knize svého cyklického vyprávění dal Vladimír Neff nadobyčej dramatický půdorys. Vyvstávají z něho tragicky se naplňující životní příběhy trojice postav, známých čtenářům už z předchozích dvou dílů: Martina Nedobyla, Míši Borna a Karla Pecolda, kteří jsou tu zároveň nositeli hlavních dějových linií, časově probíhajících osmdesátými lety i prvního roky rušných let devadesátých. Z kritického nadhledu poznáváme tu morální podobu českého měšťáctva v další jeho vývojové epoše, kdy jeho gründeři odcházejí a nastupující generace je už představitelkou moderního kapitalismu přelomu století. Tak se z Míši Borna, národně odrodilého syna okázalého českého vlastence, stává policejní konfident, udávající své vysokoškolské kolegy. Jeho mravní protipól ztělesnil tu autor v postavě mladého zedníka Pecolda, aktivního účastníka probouzejícího dělnického hnutí, které postupně nabývá na významu.... celý text
Přidat komentář
Tento díl Neffovy pentalogie byl už poněkud slabší než dva předchozí. Příliš mnoho politiky a začátky dělnického hnutí zkrátka nezaujaly. Na straně druhé mě zaujal neblahý osud Bornova nejstaršího syna Míši. Pro otce i Hanu byl vždycky vzduch, takže se otevřel spřízněné duši v osobě profesora Kiesela, přijal za své jeho velkonemecke ideje a nakonec se stal jeho donasecem. Není se čemu divit, bohužel.
Třetí díl pentalogie Vladimíra Neffa o rodu Bornů a Nedobylů vyšel poprvé v roce 1959. Born a Nedobyl jsou zde tentokrát trochu v pozadí, Nedobylův život se v závěru tohoto dílu dokonce předčasně završuje. Born řeší hlavně upadající obchody a nezvedeného a problémového syna Míšu z prvního manželství či vztahy mezi Čechy a Němci, Nedobyl zase pád rozestavěného domu na Žižkově, který zde levně a ze špatného materiálu stavěl, ale u soudu je nakonec osvobozen a vina padne na jiné. Velká pozornost je věnována Míšovi Bornovi, který je poslán do vídeňské internátní polepšovny, kde propadne velkoněmeckým myšlenkám svého učitele Kiesela. Ten pak pracuje u pražské tajné policie a z Míši se po návratu domů stane jeho donašeč, když studuje práva a pohybuje se ve studentských kruzích, a to v době počátků bojů o pravost Rukopisů v letech 1886–87. Míša nakonec bezvýchodnou situaci řeší sebevraždou. V poslední třetině románu je pak hlavní postavou zedník Karel Pecold a jeho socialistické smýšlení a nenávist k Nedobylovi…
Zlá krev už je o malinko slabší než skvělé první dva díly Sňatky z rozumu a Císařské fialky. Chybí tu onen úžasný kontrast mezi povahově zcela rozdílnými hrdiny Bornem a Nedobylem, také poněkud mizí autorova ironie. A počátky dělnického hnutí mě taky moc nebaví. Naopak Míšův tragický osud a jeho rozpory líčí Neff strhujícím způsobem, stejně jako náladu v Praze a vztahy mezi Čechy a Němci či boj o Rukopisy a také Jubilejní výstavu 1891. Ovšem pětistránkový podrobný popis pánské cestovní skříňky uprostřed knihy už byl i na mě moc. Nicméně se (zase za měsíc) těším na další, čtvrtý díl, Veselá vdova. Titul, vypůjčený ze slavné Lehárovy operety, odkazuje k Marii Nedobylové, vdově po Nedobylovi, s nímž šťastná nebyla, navíc ji chamtivý Martin držel vždy zkrátka a stále jí namlouval, jak je na tom jeho podnikání bídně…
Podle třetího a části čtvrtého dílu pentalogie byl v roce 1986 natočen seriál Zlá krev jako volné pokračování seriálu Sňatky z rozumu (1968) podle prvních dvou dílů. Oba skvělé seriály režíroval František Filip – a zejména ten první patří k našim nejlepším televizním počinům vůbec.
Stejně jako předchozí díly za 5* .
Jako seriálem nepolíbená,zažila jsem několik "šoků" . První byl osud Míši Borna ,ale nečekala jsem ani osud Karla Pecolda nebo Nedobyla. Tak to prostě v životě chodí.Jeden den jste a druhý začíná bez vás.
Zaujala mě i linka protestů dělníků proti zaměstnavatelům . V dnešní době mladí opovržlivě cedí skrz zuby "komouši" ,ale zajímalo by mě,kdyby žili v té době ,jak by přemýšleli.
Dřít 10 , 12 hodin denně a dostávat almužnu ,vidět,že se nikdy nezmůžou na slušný život pro sebe a své děti. Chápu tu nenávist a touhu po změně.
Považuji za normální,že se někdo má líp a někdo hůř. Ale jak se říká,čeho je moc,toho je příliš.
To,že se nakonec celý boj proti utiskovatelům zvrtl ,je o něčem jiném.
Ve škole jsme se učili o VŘSR a já jsem vlastně nikdy moc nepřemýšlela o tom,že tento boj probíhal v mnoha zemích.
Nepřemýšlela jsem ,ale je to logické a tato kniha mi to připomněla .
Třetí díl Neffovy trilogie na pozadí osudů hrdinů románu popisuje či alespoň zmiňuje další historické události Prahy konce 19. století - neštěstí při stavbě pojišťovací banky Slavie, rostoucí napětí mezi Němci a Čechy, boj o Rukopisy, pokračující výstavbu Žižkova nebo sílící dělnické hnutí a snahy o jeho potlačení. Oproti znatelně prosocialistickému seriálu z poloviny 80. let autor v knize líčí uvedené události v nezkresleném a objektivním podání, takže i tento díl může posloužit jako skvělý doplněk učebnic dějepisu. Obsahuje možná více historického kontextu než samotného příběhu, přesto jej považuji za neméně čtivý ve srovnání s díly předchozími.
No, poprvé jsem četl celou pentalogii někdy v patnácti letech a pro mě nejzajímavější dějovou linkou tohoto dílu byl příběh Míši Borna. V hodně raném mládí mně jeho vývoj a chování připadaly odporné a jednoznačně jsem ho odsuzoval. Jeho sebevražda mně připadala jako spravedlivý "trest", aniž bych byl schopen se zamyslet nad tím, do jaké míry hrály v jeho případu nejen jeho povahové rysy, ale především další lidé. Míša Born byl pro mě po letech a dalším přečtení (a shlédnutí perfektního televizního zpracování) člověk, nad jehož osudem jsem začal pociťovat lítost. Nejednalo se rozhodně o psychopata (viz. jeho vztah k tetě), spíš se na něm podepsala na jedné straně výchova ze strany otce, ztráta matky a i fakt, že otec preferoval potomka z druhého, pro něj rozhodně spokojenějšího manželství. Míša vyrůstal sice v blahobytu a dostatku, ale tady je perfektně ukázáno, že ona péče se musí vztahovat nejen na zajištění materiálních potřeb. A je to téma hodně nadčasové. Stačí s porozhlédnout kolem sebe. Bohužel, onen Giesl, později rakouský "estébák" v Praze je snad nejnegativnější osobou celé pentalogie. A zase, jedná se o kreaturu, které nevymřely se starým Rakouskem ani s nacistickým a následně komunistickým režimem u nás. Tím nechci dávat rovnítko mezi relativně (na svoji dobu - viz ono slavné cimrmanovské - ano trpíme pod Rakouskem, ale dá se to vydržet) liberální Rakousko a Protektorát a éru 1948 až (oficiálně) 1989. Nakonec, politickou policii mají i ty nejdemokratičtější státy. Jde o to, co a jak stíhá a proč. Právě ten popisovaný "děsivý" útlak působí ve srovnání s tím, co přišlo později až idylicky. Jenže současníci to viděli jinak. V té době byla tato zejména městská společnost emancipovaná a sebevědomá a jakýkoliv zásah do svých osobních svobod a důstojnosti vnímala velmi negativně. Problém Giesela vidím v tom, jak dokáží podobní lidé zneužít bezostyšně a ryze sobecky frustrace citlivějších a nebo rozkolísaných a dost často mladých jednotlivců, aby je zmanipulovali a nasměrovali je tam, kam potřebují. A dneska to rozhodně nejsou žádní státní úředníci, dost často se jedná o lidí z oblasti byznysu, kultury, ale také nejrůznější "napravovače" současných poměrů. Nakonec, z tohohle těsta byl přece jak Lenin, tak i Hitler a celá plejáda jejich souputníků. A tím se obloukem dostávám k zedníkovi Pecoldovi. V tramvaji jsme vyslechl rozhovor dvou mladých zapálených antikomunistů dnešního střihu, kteří odsuzovali, že tu "komunistickou" slátaninu pořád ještě dávají, ačkoliv je to manipulativní prokomunistických škvár a předháněli se v tom, když vykřikovali, jak oni by s Pecoldem a jemu podobnými zatočili. A došli k závěru, že kdyby byli všichni tehdejší podnikatelé takoví tvrďáci, jako Nedobyl, nemuseli se komunisti v roce osmačtyřicet dostat k moc. Absence sociálního cítění pro ně byla možná jenom hipsterská póza v kombinaci s nevyzrálostí, ale je třeba vidět, že oni dělníci se skutečně za Rakouska nijak skvěle neměli. A sociální problémy zde byly, jsou a budou. Nakonec, velice racionálně se jimi zbýval jak Masaryk, tak třeba v umělecké rovině Karel Čapek. A ty rozhodně ze sympatií ke komunistické ideologii nikdo podezřívat nebude. Ale život v bídě a každodenní nejistotě žádný med rozhodně nebyl. Jen tak mimochodem, v sousedním Německu té doby bylo jako v první zemi na světě zavedeno sociální, úrazové a starobní pojištění. Zavedl ho "ultrareakční" kancléř Bismark, logicky aby eliminoval nejhorší výstřelky v tomto směru. Takže odsuzovat dělnické hnutí jako takové je taky mimo. A zase tady platí, že právě část těchto lidí se stávala nezřídka kdy předmětem a nástrojem demagogů a psychopatů, řešících svoje problémy na úkor druhých. A jsme obloukem zpátky u "profesora" a "komisaře" Giesela.
Neffova pentalogie je nejen skvělým obrazem doby, různorodých charakterů s velice uvěřitelnou psychologií a vzrušujícími, ale naprosto uvěřitelnými peripetiemi, ale - ve druhém plánu - i podkladem k zamyšlení. Tohle nedokážou žádní užvanění publicisté, pseudofilosofové, pokoutní ideologové a podobné existence, tohle dokáže jenom kvalitní "krásná" literatura. Díky za ni.
Třetí díl pentalogie už jde příběhově dolů, postava dělníka Pecolda nemá charisma a potřebnou přitažlivou ideovou a fantazijní sílu jako osoby Borna a Nedobyla, Schönfelda nebo básníka Dýnbíra. Za to socialistický idealista Haffner - to je můj člověk, trápí se pochybnostmi o možnosti revoluce, zničil si život po kriminálech za své socialistické ideály, ale přece zůstává dál radikálem. Vadily mi dlouhé popisy žabomyších sporů mezi Čechy a Němci, příliš mnoho místa bylo věnováno Míšu Bornovi a tajnému Kieselovi. Musím ale přiznat, že kapitola Míša Born a Kiesel byla lépe zpracována v knize než ve Filipově seriálu Zlá krev. Především díky amatérsky zahranému odosobnělému Míšovi. Třetí díl má ale jeden skrytý symbol, který jsem hned nevnímal- Haffner a Pecold
Skvělá je celá série Sňatky z rozumu. Neff umí krásně zachytit historickou atmosféru doby. V příběhu se posunujeme dál. Úžasný je i skvělý stejnojmenný seriál Zlá krev.
Pokračování rodinné ságy Bornů a Nedobylů v tomto díle se znovu prolíná i s osudy rodiny Pecoldů.Je to opět perfektní díl.Příběh končí smrtí Martina Nedobyla.
Tohle se četlo jedním dechem od začátku do konce. Už od začátku je jasné, že jde o rodovou ságu jako hrom. Nedobylové, Bornové, Pecoldové, jejich mistrovská psychologická drobnokresba, velká akce (bitka s buršáky v Malé Chuchli je docela velká řezničina), boj za lepší život a lidská práva, zbožná lež zvaná Rukopisy, udavačství, legendární První máj 1890... je tam toho požehnaně. A navíc mám vydání celé pentalogie s geniálním malovaným doprovodem Mistra Cyrila Boudy.
Já tuhle ságu prostě zbožňuju, takže nemůžu být objektivní, ale za mě palec nahoru za dokonalé pojetí měšťanských a dělnických vrstev bez přehnaného dobou vzniku podmíněného marxistického balastu.
Pro mě je třetí díl už kvalitativně něco mezi prvními dvěma velmi dobrými a dalšími dvěma, které už na tom jsou hůř. S rodinnou ságou se tu začíná prolínat téma dělníků, a to je ten kámen úrazu.
Neffova pentalogie se čte náramně dobře, největší přínos spatřuji v dokonalém vykreslení atmosféry doby. Na stránkách jeho románů se zcela přenesu do 19. století a vychutnávám si dramatické osudy dynastie Bornů a Nedobylů. Zlá krev je zatím asi nejdrsnějším dílem, což je dáno prostorem, jenž je vymezen dvěma asi nejtragičtějším postávám celé série - Míšovi Bornovi a Karlu Pecoldovi. Už to nejsou jen vášnivé diskuse v Bornově salonu, ale ocitáme se i v polepšovně a mezi bouřícími se dělníky. Řekl bych, že pro milovníky bohatého jazyka a české historie téměř povinná četba.
I podle této a dalších tří knih byl natočený televizní seriál, který sice není tak dobrý jako "Sňatky z rozumu", je často nechtěně humornější, ale i tak se k němu rád vracím.
Kniha je přesvěčivější, než televizní seriálové zpracování.
Štítky knihy
19. století zfilmováno vlastenectví rodinné vztahy Čechy chudoba, bída Rakousko-Uhersko národní obrození udavačství ságy
Autorovy další knížky
1997 | Sňatky z rozumu |
2000 | Královny nemají nohy |
1979 | Třináctá komnata |
2000 | Prsten Borgiů |
1986 | Císařské fialky |
Podle mě má série postupně menší čtivost a v tomto dílu se to projevilo. Řeší se spíše problémy a historie pozvolného sebeuvědomění dělnických mas na konci 19. st. Na historii rodin obou hlavních představitelů minulých dílů nějak moc prostoru autorovi nezbylo. Je vidět, že ho trápilo něco jiného, a to situace dělníků v rámci Evropy a zmírajícího Rakouska - Uherska.
Autor ale má pro mě zajímavý styl psaní, jeho popisy jsou dokonalé. I když se mi některé jeho myšlenky nemusí líbit, tak si další díly přečtu.
Přece jen už uběhlo 65 let od 1. vydání knihy, a to už je spousta let. Za tu dobu se už několikrát změnilo vnímání světa ......
Je dobré vědět, jak se žilo na konci 19.st. v Čechách a čím naši předkové žili. Tato kniha může být jedním ze zdrojů, ze kterých se dá čerpat.
Pro mě slabší díl, než první dva, ale v sérii budu pokračovat a snad se dočkám dalších zajímavých příběhů rodin Nedobylových a Bornových.
Seriál jsem neviděl, hodnocení knih čtu vždy až po napsání komentáře k přečtené knize. Takže co mě dále čeká, to bude pro mě překvapení. Ale s tím dokážu a umím žít. Ono je to na čtení to krásné, odkrývat nové a zajímavé příběhy a nechat se jimi unášet a inspirovat a brát si z nich poučení.