Smršť
Jozef Karika
https://www.databazeknih.cz/img/books/45_/452205/bmid_smrst-rsU-452205.jpg
3
753
753
Nočná jazda autom, naokolo tma a ľudoprázdna pustina. Za tebou prízrak stareny v pohrebných šatách, ktorý je bližšie zakaždým, keď čo i len na chvíľu zastaneš... Fenomén halného vetra je v Poľsku dobre známy a zdokumentovaný. Keď fúka, stúpa počet násilností, nehôd, vrážd aj samovrážd. Ako však tento vietor súvisí s prekliatym cestným úsekom pri Západných Tatrách a prízrakom stareny v čiernom, ktorý sa tam zjavuje? Hrdinovia nového Karikovho mysteriózneho trileru zažívajú tú najhoršiu nočnú moru. V pustom regióne poľsko-slovenského pohraničia ich prenasleduje veterný démon, pred ktorým niet úniku.... celý text
Přidat komentář
Celou knihu jsem si říkala, jak je to úžasný příběh, navíc s prvky českých pověr, které sama neznám. Akce začala celkem brzy, což se dá pochopit v ohledu na menší rozsah knihy. Vyprávění je poutavé a zajímavé od začátku do asi tří čtvrtin. Vyšetřování přízraku staré ženy se nevleče a je plné akce, kterou jsem si užívala a měla čas o tom všem i přemýšlet. Charaktery na mne působily věrohodně a mile, sám vypravěč mi byl sympatický. Ke konci se však autor zacyklil v matematicko-filozofické úvaze, kterou jsem neměla šanci pochopit a musela i dohledávat informace k lepšímu porozumění. Je to škoda, u knih Jozefa Kariky jsem se ráda bála i přemýšlela nad formami nadpřirozena, ale tohle bylo moc. Zkazilo mi to závěr knihy i celkový dojem. Kdyby to bylo o půlku kratší a polopatější, možná bych hodnocení nestrhávala. Tady mi to přišlo, jakože autor měl málo stran, tak to natáhl odborným výtahem, který si pro knihu připravoval jako pracovní materiál. Velká škoda.
Co ke knize říct? No asi jen to, že kdyby to byla povídka na cca 50 stran, tak bych dala hvězdiček víc. Některé pasáže se nekonečně vlekly. Posledních x stran bylo nekonečných.
Moje první kniha od Kariky. Asi jsem od toho čekala něco jiného. Celkově to špatné nebylo, začátek dobrý, příběh zajímavý a napínavý, ale konec mě zklamal. Jednání postav lehce nelogické, proti srsti mi byly i filozofické rozbory... Uvidíme u dalších.
Po předchozích autorových knihách s podobnou tématikou jsem neměl žádné přehnané očekávání, ale tato jeho kniha byla ještě horší než jsem čekal. Kladem byl nízký počet stránek, takže mě ta zbytečná ztráta času tolik nemrzela, ale četbu další knihy tohoto autora si rozhodně dobře rozmyslím.
Nemohla jsem odolat - ta krajina kolem Liptovské Mary mi ještě leží ve vzpomínkách ....i my tu zažili větrnou bouři .../
Čtení opravdu horrorové - pokud se vcítíte - a i vy začnete utíkat před Větrnicí - na konec knihy, aby přišlo rozluštění ....
" Ať už jdeš kamkoli, ať děláš nebo vidíš cokoli, potkáváš se s jedinou realitou, které nemůžeš utéci, s vlastním vědomím ...."
Závěr je opravdu náročný - se filozofickými odkazy ....
Jediná cesta, jak bojovat se zlem, je postavit se mu tváří v tvář ....a ponořit se do vlastního vesmíru....
Proč ten konec? Proč to filosofování? Kniha mohla být velice zajímavá, i když místy zdlouhavá, ale ten konec mně naprosto znechutil náladu....Poslední dobou se toto u Karikových knih objevuje čím dál častěji a ve větší míře. Věčná škoda...
Trhlina výborná, Strach hodně dobrý, Tma tak napůl… U všech těchto tří knih však pohlcující atmosféra.
Tady zklamání. Neumím říct přesně proč, prostě to na mě nefungovalo. Nemělo to logiku, hlavním protagonistům jsem nerozuměla, nekonečné filosofické rozhovory doprovázející akční děsupné scény mi dohromady nešly. Začátek ještě fajn, pak už jsem se ztrácela.
Hlavní postavy příběhu vědí, že většina lidí v jejich situaci zemřela v důsledku chaotického ježdění po silnici, a přesto udělají to samé, a dokonce jedou z civilizace dobrovolně do opuštěných hor, proč, bůh suď, pokud smršt v duši nemá vysvětlení, nerozumím tomu. Jo, bloudění v Trhlině, to bylo jiný kafe…
Chápu, že takovéhle knihy jsou čistě individuální, něco vás chytne a osloví, zabrnká na podvědomí a skryté strachy. Tady mě to prostě nechytlo, děsivé scény mě míjely. Škoda…
Výhrady k obálce (vydání Argo 2021), krajina na ní nemá s reálnou krajinou, ve které se děj odehrával, nic společného (oproti slovenskému vydání). To je něco, v čem Karikovým knihám fandím, vše se odehrává na skutečných místech, která můžeme při čtení sledovat na mapě, takže děj má potenciál působit hodně autenticky a věrohodně. V předchozích Karikových knihách, a v počátku i zde, tohle funguje bezvadně.
Od autora jsem si poslechla dvě audioknihy Tmu a Trhlinu ze kterých jsem byla nadšená. Takže jsem byla zvědavá jak vlastně píše. Námět knihy se mi líbil. Ale na to, že má jen "pár stránek" se mi to trochu vleklo. Jinak napětí a takový ten hororový pocit splnila.
Přečetla jsem na jeden zátah, zajímavý námět, začátek mě zcela pohltil, protože psané je to moc pěkně, ale od poloviny stráášně zdlouhavé... Z knihy jsem měla prapodivnou náladu, to pan Karika skvěle dokáže-vytvořit zvláštní atmosféru. Za mě 3,5 hvězdy za nekonečnou druhou půlku :-)
Karikuv styl ma v sobe neco z Kinga. O tom neni pochyb. Navodi bezutesnou atmosferu, dostatecne si hraje s emocemi ctenare, tvaruje postavy jako kdyz dite modeluje z plasteliny.
Chvilemi me prijemne mrazilo, na druhou stranu Karika ma urcita schemata v psani, ktere pozorny ctenar muze vysledovat.
Jen mi vadil font knihy (Argo). Blbe po tom klouzaly oci.
Jinak jsem s knihou spokojena. Autor splnil ma ocekavani.
Za mě bych tuto knihu bohužel nedoporučila. Není strašidelná. Připadala jsem si, jako bych četla sbírku výňatků filozofů o vesmíru, životě, vnímání reality. Posledních pět stran jsem nečetla (*spoiler : přála jsem si, ať už zhebne a nechá si ten monolog), bylo by to jako číst latinský text . Musela bych nad tím šíleně přemýšlet a na takovou knihu jsem fakt neměla náladu. Já chtěla bubáky a pověsti. Což jsem ze třetiny dostala. Pak tam bylo násilí a hlavně fůra dost odborného filozofování. Jakože totálně. Jako byste vzali bakalářku a četli si teorii. Bohužel. Hvězdičku za námět (že jsem se "něco" dozvěděla) a za čtivost v prostřední části knihy.
Na Kariku nedám dopustit, ať si říká kdo chce, co chce. Pro mě je to král strachu.
To neskutečný napětí by se dalo krájet, obzvlášť v této knize. Přečetla jsem od něj už dvě a zatím vyhrává Smršť, na plné čáře. Strašně se mi líbí jeho styl psaní, je to tak nad věcí, protkané trefně časovanými vulgarismy, které mě vážně baví.
Jaká škoda, a budu se opakovat, že má tak málo stránek. Za pár hodin je po všem a člověk jen stačí vydechnout a tiše prosit o další nálož.
Doporučuji všemi deseti :))
40%
Není to špatný nápad, dobře vymyšlené, na začátku slušná atmosféra, ale hrozně moc zdlouhavé na to, abych vydržela napnutá. Knížku jsem v závěru odkládala se zklamáním.
"Smršť" začíná dobře. Tajemstvím a zneklidňující atmosférou tak trochu pokukuje po skvělé Karikově "Trhlině". Jenže v momentě, kdy se pátrání rozjede a knížka by měla začít nabírat na obrátkách dochází k naprostému opaku (s čestnou výjimkou pana Fajnara, a to hned několikrát). Napětí, strach a touha přijít záhadě na kloub? Nic z toho se strašně dlouho nedostavilo. Těžko říct proč. Řemeslně je to dobré... ale postavy jsou nudné a šablonovité (a jak je Karikovým zvykem i celkem nesympatické), děj utahaný a ta "babka" kolem které se to celé točí? No ta "babka" je prostě jen taková "babka" u cesty... dlouhou dobu nic víc. Ať se autor snaží sebe víc. A já se nudil.
Vlastně mne to začalo jakž takž bavit až v poslední čtvrtině, zhruba od přejezdu hranic, kterou tady paradoxně část hodnotících zatracuje. To je dle mého část, kdy nejen onen tajemný fenomén, ale i Karika sám, začne konečně ukazovat svou sílu. Atmosféra houstne, zkoumání povahy reality (i když nijak převratné) z mnoha úhlů pohledu (psychologie, filosofie, kvantovka) mne bavilo a Karika je prostě v popisu těchhle "trhlin" a stržených opon dobrý. A i ten konec by ušel. Nebýt toho naprosto zbytečného několikastránkového závěru, který vlastně úplně změnil vyznění celé knihy. Škoda...
---------
Poznámka pod čarou: Pokud se chcete bát každého zaševelení větru, přečtěte si raději Bradburyho "Vítr". Zabere Vám to mnohem kratší dobu, ale bát se budete mnohem déle. Vlastně asi napořád ;)
"Zdálo se mi sice, ze události ožily vlastním životem, ze se rozbíhají a ženou se rychleji, než jsem chtěl, ale už jsem to nedokázal zastavit."
Začátek super. Atmosféra je krásně temná - nepřívětivé počasí příběhu příhodně sekunduje a pochmurnost tak ze stránek přímo sálá.
Jde to hned k věci. Strohé dialogy a rychlý sled událostí jdou naproti k výslednému napětí.
Další mysteriózní thriller, kde je tentokrát v centru nebezpečný silniční úsek a záhada s ním spojená.
Vzor mi ale přišel stejný jako v Trhlině. Jedna postava úplný popírač a dvě, které jsou nalomení od začátku, postupně všichni začnou hledat fakta a pak s děsivými nahromaděnými informacemi do toho spadnou všichni a není cesty ven. Ale za mě nic proti ničemu. Tento styl mi sedí. Aspoň do příběhu zaplouvám hezky pozvolna jako postavy. Nejdřív pochybovačné, potom s nadšením a nakonec si ze strachu radši porožínám všude v baráku.
No bála jsem se slušně a do tří čvrtin knihy se ani chvíli se nenudila.
ALE! Pak přišel trošku zdlouhavý konec plný pojmů jako subjektivní univerzum, fantasma, kvantová koncepce.....no celkem mi to snížilo výsledný dojem, ale pořád kniha obstála na 4 hvězdy.
Není to tak komplexní a hluboké jako Na Smrt, ani tak děsivé jako Trhlina. Přesto to má něco do sebe. Karika prostě ví, jak zaseknout udičku.
Ještě ale dodám, ze MILUJU horory, tajemno a celkově pocit strachu. A vystrašit mě a tím uspokojit moji dušičku není vůbec těžké. Takže úplně chápu, že jinému čtenáři může zápletka určitě přijít vycucaná z prstu.
Čtivé jako každý Karika, ale snaha dát větrnici nějaký vědecký podklad byla hodně slabá a spíše celému příběhu uškodila. Namísto několika stran existenciálního bilancování v závěru knihy bych byl radši, kdyby autor ponechal na čtenářově fantazii, aby si konec domyslel. Schéma, kdy se hlavní hrdina pátrá po nějaká záhadě na základě náhodně nalezených záznamů, už tu bylo (gramodesky z blázince).
Když to takhle půjde dál (jen ať!), za chvíli nebude na celém Slovensku jediné místo, kam by se člověk nebál vyrazit, že se tam dostane do smršti paranormálních jevů...
Porovnáme-li Smršť například s Trhlinou či Tmou, tak zcela upřímně říkám, že se těmto hororům absolutně nevyrovnala. Za mě jí chyběla jistá míra uvěřitelnosti. Jako jasný, je to mystery horor, ale i tak to už na mě bylo "too much". Příliš nereálných situací, příliš uspěchané tempo - ačkoli to bylo nadupané akcí a neustále se v příběhu něco dělo, měla jsem pocit, že mi autor nedává dostatek prostoru, abych všechny ty situace a emoce dokázala vstřebat. Kdyby jich nebylo tolik, tak bych zrovna tohle hodnotila jako plus, ale tady mi to prostě nesedlo. A ten konec, to už bylo vážně moc přitažené za vlasy.
Abych ale nebyla jen kritická - četlo se to moc dobře (to je u Kariky už taková klasika), děj vás hned vtáhl a odsýpal (jak už jsem psala, na mě bohužel až moc rychle, klidně bych ocenila, kdyby autor přidal dalších 100 stran navíc), námět byl super a charaktery postav se autorovy povedly skvěle vykreslit - vsadím se, že všechny tři hlavní postavy budete nesnášet stejně jako já :D
Knihu jsem dočetla předevčírem a musím říct, že jsem ji chvíli rozdýchávala.
Jsem ráda, že nebydlím na Slovensku a nemusím jezdit autem za.. řekněme (ať neprozrazuju) nepříznivého počasí :D. Ale je fakt, že mám při řízení nepříjemný pocit i tak.
Mě se kniha moc líbila, ano, v něčem mi připomínala Trhlinu a na konci bylo trochu filozofování. To ale můj názor nemůže změnit.
Za mě jedna z lepších knih tohoto autora. Jediná kniha autora, kterou jsem četla a moc se mi nelíbila byla Tma. :(
Štítky knihy
zfilmováno Slovensko, Slovenská republika horory paranormální jevy slovenské horory nadpřirozené jevy
Bohužel musím dát nízké hodnocení. Tma, Trhlina a Strach mám ráda. Těšila jsem se proto i na tuto knížku, začalo to dobře, nějaké ty české/slovenské pověry. Pak do toho začal plést filozofii a vnímání jiných sfér a podobné věci. Po polovině už jsem byla chladná a poslední stránky jsem přelétla. Tentokrát mě Karika tolik nepotěšil, naštěstí to nemělo ani 200 stran.