Slepá skvrna
Torkil Damhaug
Liss žije v Amsterodamu, když ale její sestra Mailin náhle zmizí, vrací se prvním letadlem domů do Osla. Sestry od dětství sdílely společné zážitky stejně jako místa, kam utíkaly, když jim bylo smutno. Za zmizením Mailin, která pracovala jako psychoterapeutka, se skrývá tajemství. Jakou roli v něm hraje dvanáctiletý Jo, který se rozhodl skončit se svým životem? Slepá skvrna je vyprávěna v dramatickém tempu, které bere dech. Jde o napínavý příběh plný krutosti, jež si může člověka a jeho nitro podmanit a ovládnout veškeré jeho chování. Čtenář prochází řadou různých prostředí, podsvětím v Amsterodamu, opuštěnou chatou v hlubokých norských lesích a především drahou psychiatrickou ordinací v nejlepší čtvrti Osla. Nevyhne se ale ani policejnímu pátrání, které musí brát ohled na celebrity, takže vrah je jako obvykle rychlejší. Příběh ozvláštní dokonce milostná aférka osamělého policejního vyšetřovatele s emancipovanou lékařkou ze soudní patologie. A přesto je to detektivka neobvyklá, do níž je zakomponováno například také téma drog, incestu či anorexie. Jde o perfektní psychologickou studii člověka, která svědčí o tom, že zraněná duše je nezhojitelná. Damhaug umí přesvědčit čtenáře, že případ je pravdivý, nebo – což je ještě horší – pravděpodobný kdekoli na světě. Román Slepá skvrna je v pořadí pátým Damhaugovým titulem, prostřednictvím knižních klubů ho četlo šedesát tisíc norských čtenářů a velmi pozitivní hodnocení vyslovila i kritika.... celý text
Literatura světová Thrillery
Vydáno: 2011 , JotaOriginální název:
Døden ved vann , 2009
více info...
Přidat komentář
Sever opět plný úchylů. Divně žijících lidí, nefunkčních vztahů, ujetých děcek a podle toho jasněže i konaných aktivit.
Spousta stran o ničem, neustálé chození kamsi za kýmsi a dotazy "kdo jste? znal jste ji?co vám říkala?" a bla bla bla.
Jedna fetka, jeden zneužívanej a nad slunce jasnej pachatel.
Pro zajímavej začátek (úsek s Jo) dávám dvě hvězdy.
V záplavě "jiných" detektivek je tahle další. Komplikované prolínání dějů a osudů, podivné motivy, podivné příběhy, podivná prožívání. Místy prostě nekonečný text.
No tak tahle knížka je nářez a to jsem toho už přečetla poměrně dost.. Dříve ale než napíšu, co vše se mi líbilo, bych se pozastavila u kvality překladu a těch zbytečných překlepů. Dost udiveně jsem zírala, když komisař Roar byl na jednom místě "ta" Roar. Taky mi přijde podivné, že dvě postavy se jmenují téměř stejně a obávám se, že to byla možná taky chyba překladatele, tedy spíše překladatelů. protože tam jsou uvedeni rovnou dva (a stejně tolik chyb). Taky mi vadilo detailní popis vražd.. to opravdu nemusím a zfilmované bych to asi nedala...
Tolik k těm mínusům, ted k plusům.
Kniha začíná docela zajímavě jednou letní dovolenou, hlavní postava dvanáctiletý kluk v nepříliš povedené rodině, mihne se tam incest, alkohol, atd. Ale když se to začíná rozjíždět, autor nám předhodí úplně jinou hrdinku a čtenář je trochu zmaten. Přiznám se, že Liss jsem zezačátku neměla ráda, ale jak jsem se začítala víc a víc, tak je to jedna z nejlépe vykreslených ženských postav v severské krimi. Děj rozhodně nenudí, postupně se objevují další a další postavy a začíná to do sebe zapadat. Zajímavá je i postava doktorky Jenifer a její vztah s Roarem..
Výsledkem je jedna z nejlepších současných krimi, které jsem četla.
Četla jsem přepracované vydání (elektronickou verzi) a stálo to za to. Text je opravdu čtivý a důraz na psychologickou rovinu je pro mě zajímavý, takové texty a příběhy mám ráda. Nutno konstatovat, že děj je na mnoha místech zbytečně překombinovaný, zápletky by stačily hned na několik psychologických románů. Oceňuji, jak se v průběhu relativně dlouhého textu příběhy proplétají, jak nápaditě se znovu a znovu vrací stejné motivy. Kéž je anticena Skřipec dobrou negativní reklamou, protože (přepracovaný!) text v každém případě stojí za přečtení.
Slepá skvrna je predovšetkým psychologický román. Vynikajúci pútavý úvod vzápätí vystriedajú dve pomalé tretiny úvah hlavnej predstaviteľky . Postavy sa postupne zobrazujú v pravom svetle.
Každopádne pri čítaní sa Damhaugovi podaril zámer a neistota sprevádza celú knihu..
Začátek se mi četl těžko, ale pak to teda jelo. Několikrát jsem si už myslela, že vím, kdo je pachatel - úplně špatně. Překvapivý konec, líbilo se mi to.
Opět jsem vybíral podle názorů čtenářů a hodnocení na tomto serveru. Mohu říct zase jenom - děkuji. Vysoké hodnocení si to zaslouží a z ukázky na konci jdu číst další knihu - Slepá Bohyně (od někoho jiného).
Musím říct, že to bylo suprové čtení.. knížku jsem nechtěla ani na chvíli odložit.. jak již bylo řečeno u několika komentářů ke knížce, je zde opravdu dosti chyb v textu.. ale tak dojem mi to nezkazilo, autor za to nemohl a určitě zkusím i další knihu od tohoto spisovatele :)
Poměrně napínavé čtení, dobrá atmosféra, ale konec mě příliš neuspokojil. Jednání hlavní hrdinky mi připadalo už hodně nereálné, a celé vyústění příběhu uškodilo a stala se z něj tuctová detektivka... Škoda.
Skutečně výborný psychologický thriller, který mě chytil hned od první stránky. Je pravda, že překlad působí opravdu někdy trošku směšně a ke konci se objevuje víc a víc překlepů a redaktorských úletů, ale pořád mi to nepřišlo tak strašné, jako u Pearlova Poea.
Kniha je v podstatě rozdělena na díly a každý mi přišel svým způsobem specifický. Na začátku je obsáhlá retrospektiva, která mě okamžitě chytla. Zajímalo mě totiž, jakým způsobem bude zakomponována do příběhu. První a druhý díl nás posléze seznamuje s hlavní postavou příběhu, s Liss Bjerke. Chvilku mi trvalo, než jsem přepla spínač z "hlavní hrdinka - komisařka" na "hlavní hrdinka - Liss", která byla trošku popudlivá a cholerická mladá žena žijící několik let v Amstarodamu, kde studuje design, přivydělává si jako modelka a vesele šňupe koks. V určitých momentech mi připomínala Larssonovu Lisbeth.
První dva díly čtenář sleduje pouze kroky Liss, seznamuje se s jejími přáteli a s lidmi v jejím v okolí, jsme svědky i jejího obrovského životního přešlapu. V momentu, kdy se dozví, že její sestra Mailin, se kterou má velmi blízký vztah, zmizela, okamžitě odlétá do rodného Osla, kde Mailin pracovala jako psycholožka a žila se svým přítelem Viljamem. Liss v podstatě vede své vlastní vyšetřování a až cca do půlky knihy se s policií vůbec nesetkáme. Ta se objeví až ve třetím díle, který začíná nálezem Mailininy zmučené mrtvoly. Hlavním vyšetřovatelem je Roar Horvath (vtipné jméno :)) a teprve od tohoto momentu začínáme sledovat také policejní vyšetřování, popř. dění a jednání ostatních postav.
Příběh se nerozjíždí v nějakém zběsilém tempu, mrtvol samozřejmě přebývá, ale nikoliv v malých a pravidelných dávkách, ale spíše nám je autor naservíruje ve velkém až u konce. Ovšem i přes pomalejší rozjezd mě něco nutilo číst pořád dál a dál. Žádná část nebyla nudná, navíc jsem byla nesmírně zvědavá, kdo bude kdo z oné zmíněné úvodní retrospektivy a musím říct, že to autor vyřešil skvěle!! Rozuzlení bylo na hony vzdálené tomu, o čem jsem přemýšlela a dle mého názoru bylo vše vymyšleno opravdu výborně. Všechny dílky skládačky do sebe zapadly a žádný z nich jste do puzzle nemuseli rvát násilím.
Hlavní síla knihy je podle mě i v psychologickém vylíčení postav a celého prostředí. Nikdo z hlavních postav, i ti, kteří jsou zpočátku podáni jako "dokonale bílí", ve skutečnosti tak bezchybní nejsou a samozřejmě naopak. Každý člověk dělá chyby, ovšem některé naše chyby mají nedozírné následky - a vlastně o tom celá kniha je, o zmučené lidské duši, pokřivené mysli a napáchaném zlu, které když člověka poznamená, už nelze nikdy vzít zpět. Jasných 5 * a k tomu dlouhodobé trauma při pohledu na obyčejnou vývrtku :))).
Chvílemi mě to nebavilo a korektora bych vytahala za uši. Tolik překlepů a gramatických chyb, hlavně ke konci knihy, jsem snad ještě neviděla. Horká jehla. :(
Knížka byla pěkná a moc.., ale mě moc neuchvátila. Nejspíš to bylo tím, že jsem ji poměrně dlouho četla a příběh mě začal místy nudit. Kdybych ji četla třeba jenom týden myslím, že bych ji těch 5 hvězdiček možná i dala. Jinak ten konec mě dostal... Opravdu celou dobu jsem netušila kdo je vrah.. Proto hodnotím knížku 4 hvězdičkami. Knížku můžu jenom doporučit, hlavně těm kdo mají rádi takovýhle typ knížek ;) :D.
Je to vynikající sice zase severská knížka, čte se jedním dechem, našla jsem si ji sama čistě náhodou bez reklamního typování na bestseller. Ale tento autor se mi mimořádně líbí a byla jsem po dočtení vcelku smutná, že tady nic jiného od Torkila Dauhauga nevyšlo. Ale teď se těším na další kus, který se objevil......a taky doufám, že překlad a korektura bude trošku vydařenější protože u Slepé skvrny čtenář místy nechápal, co projde korekturami. Naštěstí to bylo tak napínavé a strhující, že ty chyby se daly přeletět.
Úžasná kniha, která se čte skoro sama. Děj propracovaný a nenudí. Rozuzlení bylo pro mě nečekané. Tato varianta mě nenapadla ani náhodou...Doporučuji....
Slepá skvrna je výborný a velmi čtivý psychologický thriller. Kniha začíná poměrně rozsáhlou retrospektivní pasáží, aby pak čtenáře uvrhla přímo do aktuálního dění. Autor směřováním a posloupností textu rozehrává se čtenářem jakousi hru, která čtenáře doslova nutí k tomu, aby pořád dokola hádal, kdo je pachatelem. Nesmírně mě bavilo podle postupně předkládaných indicií konstruovat své vlastní stále nové a nové teorie o tom, jak a proč se všechno událo. Nicméně rozuzlení je nakonec tak překvapivé, že jsem se mu ve svých úvahách ani nepřiblížila.
Jednu hvězdičku z celkového hodnocení ubírám kvůli velkému množství překlepů, které se hlavně ve druhé části knihy neustále množí a trochu kazí jinak výborný dojem. Jedná se opravdu o nedbalou korektorskou práci, množství chybějících nebo naopak nadbytečných písmen (někde dokonce i slov) nebo přehozený slovosled vytvářejí dojem, že vydání knihy bylo ušito horkou jehlou. A to je velká škoda, protože z hlediska obsahu je Slepá skvrna opravdu skvělým zástupcem napínavých románů.
Štítky knihy
norská literatura norské detektivky Oslo (Norsko)
Kniha Slepá skvrna je v
| Právě čtených | 1x |
| Přečtených | 190x |
| Čtenářské výzvě | 13x |
| Doporučených | 7x |
| Knihotéce | 132x |
| Chystám se číst | 89x |
| Chci si koupit | 9x |
| dalších seznamech | 3x |
Inu, pro skandinávské kousky mám zvláštní slabost. Toto je opravdu perfektní kniha, obsahující vše, co by měla a ještě mnohem víc. Syrové, svým způsobem silně necitelné... a to je ono!