Slavné stavby Františka Maximiliána Kaňky
Pavel Vlček
Publikace Slavné stavby Františka Maxmiliána Kaňky provede čtenáře životem a dílem jenoho z nejvýznamnějších barokních architektů, prvního skutečně českého velikána barokní architektury, titulovaného „in regno Bohemiae edilis famosissimus“, tedy stavitel v království Českém nejznámější. Architekta, který před 250 lety, ve svých téměř 92 letech zemřel. František Maxmilián Kaňka v roce 1723 získává titul císařského architekta a stává se dvorním, skutečně nejvyhledávanějším stavitelem Černínů, Valdštejnů, Pachtů, Trautmansdorfů, Mansfeldů, Vrtbů, pracuje pro řády jezuitů, augustiniánů a cisterciáků. Je přítelem a spolupracovníkem sochaře Matyáše Brauna a malíře monumentálních fresek V. V. Reinera. Publikace na více jak 140 stranách představuje 45 autorových staveb a dalších pět u nichž Kaňkova přítomnost sice není prameně doložena, ale je do určité míry předpokladatelná či pravděpodobná. Seznámí nás například s dostavbou komplexu jezuitského Klementina a kostelem sv. Klimenta rovněž v Klementinu, basilikou sv. Prokopa v Třebíči, kostelem sv. Jana Nepomuckého v Kutné Hoře, děkanským kostelem sv. Petra a Pavla v Jesenici. Také s přestavbou Karolina, prelaturou benediktinů na Starém Městě pražském, zámky v Kolodějích, Hoříně, Vinoři, Jemništi, Krásném Dvoře, Duchcově, paláci a dalšími Kaňkovými barokními realizacemi. Doprovod 217 dobových kreseb, plánů, historických i současných fotografií bohatě ilustruje šíři a bohatost architektovy barokní tvorby v Čechách a na Vysočině.... celý text
Přidat komentář
Štítky knihy
architektura baroko barokní architektura
Moc pěkně zpracovaná kniha, jejíž ústřední myšlenkou je určité Kaňkovo docenění mezi ostatními barokními architekty. Obsahuje chronologický přehled jeho díla, celkové i detailní fotografie staveb, půdorysy, informace o zadavatelích a průběhu prací, o výzdobě. Text upozorňuje na prvky, které jsou pro Kaňku typické, stejně jako různé zvláštnosti, pozdější přestavby nebo vklad dalších osob. Na závěr jsou zařazeny stavby, u nichž je Kaňkovo autorství pravděpodobné, ačkoli pro ně neexistuje písemný důkaz nebo mezi historiky nepanuje názorová shoda.
Knížka se hodí i jen tak k prohlížení a jako inspirace na výlet nebo pražskou procházku.