Simona Monyová
Jiřina Veselá
https://www.databazeknih.cz/img/books/11_/115865/bmid_simona-monyova-3fa-115865.jpg
4
89
18
Vražda Simony Monyové zasáhla nejvíc její nejbližší, ale stejně tak i její přátele a také čtenáře. Poté, co začala kolovat řada spekulací a účelových informací, chtěli jsme všem, kdo o to budou stát, přiblížit Simonu takovou, jakou podle nás opravdu byla. Kdyby se její život odvíjel podle běžných pravidel, možná by sama jednou jako stará a úspěšná spisovatelka napsala paměti. My jsme mohli dát dohromady jen útržky vzpomínek na chvíle s ní, které by se měly složit do mozaiky zobrazující průběh Simonina života až do posledního dne, kdy ji ubodal její manžel. A i když víme, že měla chyby, zůstane pro nás vždycky báječnou mámou, dcerou i sestrou, věrnou přítelkyní, vtipnou i citlivou autorkou románů, jejichž příběh mnohdy inspirovaly skutečné události, aniž to kdokoli tušil. Kdybychom to věděli, mohly nás právě její knihy možná dříve varovat. Kéž tedy aspoň tato kniha poukáže třeba mezi řádky na to, že láska a důvěra může být někdy nebezpečná a že milovat se má na život. Ne na smrt. Poděkování autorky této knihy Jiřiny Veselé patří všem, kdo na Simonu Monyovou vzpomínali, přestože jejich bolest byla ještě čerstvá. Poděkování rodiny patří autorce, která se snažila nic nezkreslit, a fotografovi Jefu Kratochvilovi za Simoniny snímky.... celý text
Přidat komentář
Moc pěkně napsaná knížka o životě a smrti Simony Monyové, doplněná jejími fotografiemi.
"Bude to znít paradoxně, ale myslím, že skutečnou svobodu člověku může poskytnout jedině smrt. Dokud jsem naživu, pořád budu své jednání korigovat tak, abych někoho nezklamala, nedotkla se ho, abych mu udělala radost, zavděčila se mu, ale taky abych vypadala lepší, než uvnitř jsem, a aby mě ten konkrétní člověk měl rád."
Simona Monyová v rozhovoru pro časopis Pasáž z února 2006
Je to asi rok zpátky kdy jsem v jednom městečku zastavila na čerpačce a paní mi říká "tyjo vy jste úplně jak Monyová" ..No mám akorát černý vlasy a výrazný obličej, přesto mi to nedalo a i když jsem od Simony znala jen Tchýně a uzený, mrkla jsem na pár jiných knih a nakonec dnes na tuhle. Sedím tu v tichu a ptám se kolik takových Simon mezi námi je kolik lidí trpí na úkor jiných, nebo prostě jen miluje psychopata a nejde s tím v srdci hnout. Mrzí mě to Sim...
Krásná vzpomínková kniha o autorce Simoně Monyové. Psali a vyjadřovali se v ní lidé, co jí byli nejbližší (rodiče, děti, další členové rodiny, přátelé i známí) a vzpomínají na její dětská léta, první manželství, děti, prvotní autorské úspěch i vývoj událostí po vstupu do manželství s jejím vrahem Borisem Ingrem. Každou kapitolu dělí pár vět z osudného dne, kdy přišla Simona Monyová násilně o život. Nakonec je vše doplněno krásnými fotografiemi z celého jejího života. Je obdivuhodné, s jakou úctou a láskou o ni mluví. Od první věty je to dechberoucí vyprávění jednoho úžasného života, který byl neočekávaně a násilně ukončen. Moc se mi kniha líbila, byl to silný zážitek a jsem ráda, že jsem mohla nahlédnout za oponu života mě oblíbené autorky.
Měla jsem pocit, že ji znám víc než ostatní současné české spisovatelky. Viděla jsem několik televizních dokumentů v televizi, četla jsem v novinách rozhovory se Simonou Monyovou. Viděla jsem pořady, v nichž byla Simona Monyová hostem. Četla jsem všechny její knihy. Viděla jsem televizní zpracování několika jejich knih. Měla jsem pocit, že žije v našem sousedství, že toho o ní vím hodně. Emancipovaná žena, manželka, matka tří synů, úspěšná spisovatelka. Jak je ten svět pomíjivý, jak je vše pošetilé a naivní. Nevěděla jsem a netušila jsem samozřejmě vůbec nic. V knize jsem se toho o paní Simoně dozvěděla ještě mnohem víc. Život není jenom krásný, ale dovede být i zatraceně krutý.
Dle této knihy mi vyvstalo v mysli pár příběhů, které autorka napsala. Smutné, tragické, ale přece reálné.
Stručné shrnutí života brněnské autorky, jehož konec skončil tragédií.
Styl psaní byl decentní.
Jediné, co nechápu, a bylo to již zde psáno i v jiných komentářích, proč to nechala autorka zajít tak daleko. Láska podle mě není žádnou omluvou, pokud je člověku ubližováno - ať už fyzicky nebo psychicky.
Velice čtivá kniha... Oceňuji autorčinu výstižnou češtinu, vyváženost a takt, s kterým knihu o S. Monyové napsala - navíc v citlivé době, tj. brzy po Simonině vraždě. Téma šikany, domácího násilí, manipulace a velké lásky nezůstane nikdy o ničem. Simona psala poutavé, oddechové knihy a sama žila neméně poutavý, nicméně psychicky i fyzicky vyčerpávající život. Když jsem ji viděla na fotkách v z posledních let, bylo mi jasné, že něco výrazně není v pořádku. Mrzí mě, že to celé tak dopadlo...
Ženské prostě nevědí,co chtějí.Simona měla doma manžela moulu,nudného patrona a ten ji byl málo.Tak se zaláskovala do vraha a ten ji bil jak žito.Ale kdo chce kam....80%.
Knihy od Simony Monyové mám moc ráda. Je velmi smutné, že její život byl ukončen člověkem kterého milovala. Kniha vzpmínek na spisovatelku je velmi pěkně napsána a za to autorce moc děkuji.
Monyovou mám moc ráda,vždy jsem se těšila na další knihu....škoda,že už žádná nikdy nebude....
Domácího fyzického a psychického týrání neustále přibývá. Ani nejbližší rodina, přátelé a okolí netuší, co se děje za zavřenými dveřmi domácností. Příběh slavné spisovatelky ukazuje, kam až to může dojít, když žena partnera neustále omlouvá a přistupuje na jeho sliby. Včas utéct a zachránit si život - to je jediné řešení. Kniha budiž varováním pro všechny ženy, kterým se tak děje a bojí se vyhledat pomoc.
Přečetla jsem téměř všechny knihy Simony Monyové a až nyní si uvědomuju, že příběhy jejích vymyšlených hrdinů vlastně vymyšlené nebyly, ale byly často tím, co ona sama prožívala. Spisovatelka Jiřina Veselá nás postupně provádí Simoniným životem a prostupuje jednotlivé pasáže osudným dnem a tím, co se přesně téměř hodinu po hodině stalo. Je to skvěle a výstižně, s upřímným vyznáním napsané. Sama jsem neporozuměla SImoně v jednom: proč ji nestačila láska jejího prvního muže, tak báječného člověka, který jí dával spolehlivost a upřímnou lásku a s nímž si dokázala vybudovat šťastný domov pro svoje děti. Potřebovala bohužel neustálé vášně, nové zážitky a ujišťování partnera o nehynoucí lásce. Ve spojení s psychicky narušeným slabochem Borisem, který jí toto všechno sice falešně, ale dával, ovšem zároveň jí bral jistotu a postupně rozvracel její osobnost , byl vztah již předem předurčen k nešťastnému zániku. Tak chytrá, inteligentní a úspěšná žena jako byla Simona, si musela toto určitě uvědomovat, byla však již příliš zamilovaná a příliš pozdě se rozhodla s tím něco dělat, a to i když týrání zasahovalo již i její děti. Zabití oblíbeného kotěte její syna, zvláště když zvířata miluju, jí tedy mělo otevřít obě oči, - vždyť vlastně hrozila smrt i jejím vlastním dětem! Kde byl jakýsi pud sebezáchovy?
Musím se opakovat, ale vždy při hodnocení knih, kde je žena týrána (ať psychicky nebo fyzicky) nikdy nepochopím, proč to neutne včas, obzvlášť, když jsou děti. Ani velká láska není omuvou pro to, ničit si život a život rodiny. Nechci soudit, ale je to můj názor, tyrani se nikdy nezmění. Na knížce se mi líbí od autorky, že nepoužila styl bulvárních periodik, nechtěla senzace, jen co nejpravdivěji a nejšetrněji k pozůstalým popsat část života oblíbené spisovatelky. Velká škoda mladého člověka, i kdyby už nenapsala žádnou knihu (a že by určitě napsala mnoho knih), tak by byla v životě moc a moc platná svým synům a jejich budoucím rodinám.
Zajímavá kniha, zavzpomínala jsem si na paní Monyovu, nesoudím, proč s takovým člověkem žila, ale když někoho milujete, rozum jde někdy stranou. Určitě měla těžký život, já bych to asi taky nevydržela, ale už jsem přečetla pár knih o fyzickém nebo psychickém týrání, a je pravda, že život s takovým člověkem je hrůza, i když by to třeba do něho lidé neřekli a okolí by něco takového ani nenapadlo. A asi je potřeba velká odvaha, než se člověk rozhodne proti tomu zasáhnout. Je škoda, že tak skvělou spisovatelku potkal takový osud. Čest její památce a díky za tuto knihu celé rodině a spisovatelce Jiřině Veselé.
Určitě zajímavá kniha pro fanoušky Simony Monyové, mrazilo mě, ale zároveň asi nikdy nepochopím, proč s takovým člověkem žila, kdyby mému synkovi někdo zkopal kotě až by umřelo, letěl by třeba i prosklenýma dveřma, opravdu nepochopím.. ( navíc ona zvířata měla moc ráda ) , no rozhodně knihu doporučuju, já ji zhltla přes noc, a mamka už ji má ode mě doma.
Štítky knihy
Simona MonyováKniha Simona Monyová je v
| Přečtených | 128x |
| Čtenářské výzvě | 14x |
| Doporučených | 4x |
| Knihotéce | 34x |
| Chystám se číst | 24x |
| Chci si koupit | 5x |
Přestože knihy paní Monyové vyznívají trochu limonádkově, četla jsem od ní všechno, co mně přišlo pod ruku, a bavilo mě to daleko víc než díla klasiků. Její životopis taky, tomu se nevyrovnají ani její knížky. Začínám mít jasno: ona trpěla pudem antisebezáchovy. Skoro všechna její díla se motala kolem nesnesitelných partnerů, Monyová sama dala normálnímu strejdovi košem a za problémovým podivínem utekla. Zasvětila život chlapské nesnesitelnosti, s ohněm zacházela, ohněm zašla. Její vyprávěčský styl bych ráda obšlehla, životní ani za nic.