Sex, Disco, Revoluce! - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy
Ivan Jonák
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/421788/bmid_sex-disco-revoluce-vzpominky-majite-FMC-421788.jpg
4
167
167
Rukopis knihy Ivana Jonáka vznikl mezi roky 2005 až 2011 při jeho několikaletém pobytu ve vězení, kde si odpykával trest za nájemnou vraždu své manželky. Jmenuji se Ivan Jonák. Mnozí mě jistě znáte jako provozovatele podniku Discoland Sylvie. Často jsem vyobrazován jako jeden ze symbolů 90. let a bývám spojován s divokými začátky podnikání, ale o tom, jak jsem se k tomu všemu dostal, nevíte vlastně nic. Můj život totiž byl absurdita všech absurdit a neuvěřitelná sinusoida. V této knize popisuji dobu a postavy 70., 80. a 90. let a také různé příležitosti, co mi tyto časy nabídly. I když text této knihy skončí pár dní před slavnostním otevřením Discolandu v roce 1992, pochopíte, že to bohatě stačí k tomu, abyste získali spousty odpovědí na otázky týkající se mé osoby, a taky že za spoustou věcí stál SEX. Dozvíte se, že ve vzniku Discolandu a mé pozdější kariéry podnikatele je zhmotněno fungování této pološílené země, která se nedokázala dodnes zbavit veksláctví a úředníčků s nastavenými klokaními kapsami na bankovky. A taky že Discoland by neexistoval bez mé aktivní role v sametové revoluci, při které si mě oblíbil Karel Kryl a účinkoval v ní i můj bílý mercedes. Sex, Disco, Revoluce. V tomhle všem jsem si vedl velmi dobře. Možná, že jsem byl přímo nejlepší!... celý text
Přidat komentář
Sex, disco, revoluce je někde na pomezí knižní události sezóny a „cheesy“ pokleslé literatury. Já osobně jsem se na Jonákovu autobiografii nesmírně těšil, a to hlavně z toho důvodu, že mám na autora až příliš nekritický pohled a jeho životní cesta mě dlouhá léta fascinuje. Kniha je od začátku neskutečná jízda plná nekorektního špinavého humoru, sexu, šmeliny a přesného zachycení ducha doby se všemi patřičnými náležitostmi. Důležitý je samozřejmě fakt, jak k „biografii“ přistupujete. Nesmíte ji rozhodně brát pohledem naprosto autentické výpovědi, ale spíše jako román, který je silně inspirován životem Ivana Jonáka. Po formální a stylistické stránce to není žádná hitparáda – autor jednoduše není spisovatel a vystačí si s triviální slovní zásobou a lakonickým vysvětlováním. A ono je to dobře. Pokus o nějaké „vyšší umění“ by mohl skončit špatně. Přesto Jonáka neberte jako tupce, co si svoji existenci dokazoval jen tím, kolik žen osouložil. Byl velmi inteligentní, ovládal několik světových jazyků a svoji pílí spojenou s častým oportunismem a pragmatismem se vypracoval ve velmi úspěšného „podnikatele“. A byl to i velký čtenář! I když ho média vyobrazovala jako mafiánského hospodského, tak Jonák po večerech četl antickou filozofii, Dostojevského, Balzaca nebo Gogola. Stejně jak je do určité míry předpojatý můj obraz vůči Ivanu Jonákovi, tak jsem stejným způsobem přikročil i ke knize. Prostě jsem dopředu věděl, že se mi bude líbit a hotovo. Jasně, není to Bukowski, se kterým je román občas spojován. Ten je přeci jenom na vyšší literární úrovni a dokázal být i krásně poetický. Ale i tak je Sex, disco, revoluce už teď mým knižním guilty pleasure.
Strhující, autentický a silně politicky nekorektní příběh. Při čtení této knihy jsem měl vyloženě radost ze života, protože Jonák žít uměl. Uměl hrát s kartami, které mu život rozdal a do toho se mu líbilo, když mu kurvičky čůrají v taxíku. No a co! Někdo o tom tajně fantazíruje, Jonák to žil. Velmi cením, že se při psaní nedržel zpátky. Dal do toho radikální upřímnost, protože už neměl co ztratit. Všechno mu vzali. Takže napsal některé věci upřímně jak jsou, a pravda je prostě občas "ošklivá", zvlášť když lidem sahá do svědomí. Ano, komunisti byli svině. Ano, ženy dávají za prachy. Ano, spousta podnikatelů si peníze nakradla. Tak to prostě je. Hlavně se neřiďte dvouhvězdičkovými recenzemi potrefených hus níže, které si tu knihu vzali osobně. Kolik takových lidí bez sebereflexe, kteří Jonáka soudí, by bylo schopných o sobě upřímně napsat jak oni prožili svůj život? Upřímnost některým lidem hodně vadí, ale některé inspiruje. Já patřím do té druhé kategorie, a proto se mi Jonákova kniha dost líbila. A pokud se líbila i vám, tak vám doporučuji také mou knihu Můj kamarád Zlord, což je politicky nekorektní biografie ve stejném duchu jako ta Jonákova. Narozdíl od Jonáka vám však nabízím sex, drogy a rock'n'roll. K dostání je na www.bookla.cz, kde v profilu knihy najdete i odkaz na ukázky zdarma. R.I.P. Ivane
Totální úlet, bizár, úchylárna, sodomie... Jonák se rozhodl ve svém životě zařadit nejvyšší stupeň a jel jak buldozer. Co je pravda a co si vymyslel se už asi nikdy nedozvíme, ale knížka mě naprosto nadchla, jen škoda že nezvládl napsat další díl :(
Četla jsem ze zvědavosti, ráda čtu životopisy a chtěla jsem minulý režim vidět popsaný z dalšího jiného úhlu pohledu, než nabízí dobové dokumenty. Literárně je to ale dost špatné. Některé informace se i vícekrát v knize opakují. Autor se popisuje jako nezastavitelný mačo a ředitel zeměkoule. Chápu, že byl pravděpodobně velice schopný, minimálně vzhledem k tomu, co dokázal a jak proplouval režimem, ale nechtěla bych být ani jedna z jeho 2142 žen. Jeho manželky a dětí mi bylo líto. Jediné, čeho si vážil, byl jeho pták, který mu řídil život.
4/5 (dala bych 5 ale vůči ostatním knihám mi to přijde nefér.)
Ivan Jonák, každému se okamžitě vybaví Discoland Sylvie, nahá jízda po Praze v cabrioletu, těm znalejším i proces s objednávkou vraždy manželky Ludviky.
Knihu,napsal sám Jonák z vězení a popisuje život v 70., 80., a 90.letech. Jonákovy "kariérní" začátky, šmeliny, za dob komunismu i sametovou revoluci. Kniha je dobrou ukázkou toho, co všechno bylo před i po revoluci možné, pokud měl člověk trochu fištrón, což Jonák nepochybně měl. Některé části se zdají až neuvěřitelné a je známo, že Jonák si rád věci přibarvoval ale pokaždé když už nevěříte vám k tomu autor přidá fotky :) takže na každém šprochu pravdy trochu tady platit bude.
Krom podnikatelských aktivit je tady barvitě popsán i sexuální život a množství z 2142 žen, které Jonák měl a co s nimi dělal. Nic pro konzervy. :)
A do toho všeho i velké množství jmen, které v té době něco znamenaly, herci,. zpěváci, politici..ty všechny Jonák znal, ale tipuju, že většina z nich není moc nadšených, že příběhy s nimi v knize jsou :).
Jedno se Jonákovi upřít nedá a to je skvělá čtivost příběhu jen je škoda, že příběh končí těsně před otevřením Discolandu a o tom jestli měl prsty v najaté vraždě manželky, kterou si odseděl, se už nedozvíme.
To, že byl Ivan Jonák minimálně pěknej vykuk a kontroverzní postava, o tom žádná. Věkově jsme si byli blízko, tak můžu jen potvrdit pravdivost popisování doby za komunismu, kde platilo heslo "Kdo neokrádá stát, okrádá rodinu" a taky doby po sametové revoluci. Kniha je napsána velmi čtivým způsobem a taky místy humorně. Obrázek si musí každý čtenář udělat sám - vůbec nelitujii, že jsem si knihu přečetla - doporučuji.
Z nostalgie k devadesátkám a s předtuchou, že to bude bizár, jsem sáhla po knížce Ivana Jonáka. Poměrně zajímavě je zde popsána jeho cesta z učňáku až na vrchol české podnikatelské scény v době, kdy se teprve utvářela pravidla. Kniha je prokládána erotickými i jinými pohádkami, které je ale poměrně jednoduché odlišit od reality (např. příběh, jak Jonák osouložil v plné tramvaji cizí ženu za přihlížení jejího partnera, nebo noční návštěva zverimexu, kdy se rozbilo terárium s jedovatými hady a Jonák všechny hady přemohl). Literárně to není nic moc (opakující se stejné věty v rámci jednoho odstavce, stylistické přešlapy), ale vlastně mi to nevadilo, protože styl psaní byl vlastní autorovi a tím autentický.
K této knize : Tak samozřejmě v ní jsou fakta , pikantnosti , možné dokrášlení...
Měl jsem to štěstí Discoland Silvie navštívit v době jeho slávy. S tehdejším kámošem Petrem Sobotkou a ve vojenské vycházkové uniformě jsme klub navštívili , čistě jen ze zvědavosti. Ano, bylo to tam super , hudba 90 léta...Lehce přiopilí jsme se vraceli noční Prahou a ani zaboha nemohli najít tramvajovou zastávku směr Dejvice. Zda nás opilo pivo , či do něho bylo něco přidáno, dnes už nezjistím , ale po konečném nalezení zastávky jsme se tlemili až na Podbabu v Praze 6.
Též CD kompilace , které vycházeli s hudbou hranou v Discolandu , se dalo počítat. Byly tam opravdu hity té doby , toho klubu , čili kdo trochu dělal DJ. ,tyto CD sledoval. A že to byly hity, o tom bez debaty.
O pikantnostech IJ. dft. nevědělo mnoho lidí , pokud se nepohybovali v těsné blízkosti. To , že byla jeho diskotéka silně propojena s erotikou , se ale vědělo. Nahrála mu i doba, kdy byl hudební průmysl 90. let na špici. A pokud se vedle IJ. nechali vidět star jako 2 unlimited, Culture beat , Twenty four seven atd., je jasné , že měl podnik velký úspěch a byl vyhledáván.
Jasně , nedivím se dětem autora, že knihu nechtěli publikovat, přeci jen je sex apetit IJ. přes čáru. Přesto doporučuji těm , kdo Discoland Silvie navštívil.
Je to čtivé , občas syrově naturalistické dílko člověka , který se snažil...ve všech směrech
Tak tohle je jedno z největších literárních překvapení, jaká jsem kdy zažil. Původní záměr prokousat se nudnými memoáry kvůli rešerším k 90. létům se velmi brzy změnil v požitek ze šťavnatého počtení. Ta kniha má koule jak samotný Ivan Jonák. Za šílenou obálkou se skrývá literární klenot, jakýsi naivistický mix Bukowského, Welsche a Jáchyma Topola. Ale pozor, napsaný jazykem vůbec ne literárně nezkušeného a hloupého člověka! Páni, kdyby Jonák stihnul na tom psaní ještě trochu máknout, mohl z něj být i parádní spisovatel.
Jsem poslední člověk na planetě, o kterém by se dalo říct, že je prudérní, ale tohle jsem opravdu nedala. Jako ty sexuální pasáže mi vadily asi nejméně, ba naopak Jonákovi se bohatá fantazie nedá upřít. Ale ježišmarja to, jakej člověk to byl? Absolutní kretén, ta sebeláska z knihy jen prýští a nějak jsem nepochopila, za co bych ho měla obdivovat, celou tu knihu mě jen sr.al, žádná sebereflexe, nic. Ani ironicky se tohle nedá číst.
Plus knihy je leda ve fotkách, ty jsou opravdu super. A další plus shledávám v absenci pokračování, i když o chodu Discolandu bych možná četla radši.
Budiž mu země lehká, sociopatovi nemocnýmu.
Dovolím si napsat, že se jedná o jednu z nejčtivějších knih, ke kterým jsem se zatím dostal. Přečteno velmi rychle. Je třeba nadhled, Jonák se rád poslouchá, rád si přilepšuje.. Krom toho, psal tuhle knihu v base, takže scény s ženami jsou možná zbytečně barvité. Nicméně, život Jonáka pravděpodobně byl velmi zajímavý a kniha stojí za přečtení (a to, že vám jeho styl nesedí odhalíte už po prvních pár stránkách).
Souhlasím - bylo to maso! Ale jsem moc ráda, že jsem si knihu přečetla! Je mi líto, že pan Jonák zemřel a neměl možnost dopsat další dvě pokračování, jak měl v plánu. Vskutku zůstává otázkou, co z toho co píše, je pravda a co tzv. "přibarveno" - to si každý může přebrat po svém. Pan Jonák byl prostě machr na užívání si života absolutně plnými doušky! Za mne knihu rozhodně doporučuji. Ne ale slabším povahám a prudérním čtenářům!
Tak to bylo maso. Stojí za to si to přečíst. Ať víme jak si někteří jedinci užívali života. Známá figura zlatých devadesátek. Myslím že dost umělců co se v discolandu ukazovali, by byli radší aby na těch fotkách radši nebyli.
Jako oddychvka dobrý. Ale berte to z rezervou...
Vynikající kniha, která o této osobnosti moderních českých dějin dlouho chyběla, přečetl jsem za víkend, syrový a realitický obraz předrevoluční a těsně porevoluční doby, místy i vtipná a zábavná, škoda jen, že děj končí těsně před otevřením Discolandu, chybí tam pokračování životního příběhu, které by bylo jistě neméně napínavé a struhující ... ovšem nejsem ani idealista, ani naivní ... zkrátka kdyby bylo jen z poloviny pravda to, co se v knize píše, tak musím uznat, že si pan Jonák život zamlada opravdu užil :-)
Kniha se mi líbila, určitě jsem rád za to, že jsem se rozhodl přečíst si ji.
Při čtení jsem se odzvěděl hodně informací a tehdejší době a režimu, ale hlavně o životě Jonáka.
Mrzelo mě však, že v poslední kapitole jsou hlavně jen fotografie s popisy.
Tak toto bol Opus. Ťažko povedať čo je pravda, čo vymyslené. Každopádne ja som sa pomerne dobre bavil. Jonák použil veľmi svižný a výstižný štýl písania. Často krát som sa chytal od smiechu za brucho. Boli tam aj miesta s relatívne dobrými myšlienkami. Zdieľam jeho názor na boľševika, i keď som tu dobu nezažil (žiaľbohu alebo chvalabohu? ehm...). Autora nejdem hodnotiť ani glorifikovať ani nič podobné. To by asi ani nechcel. On to bral ako životnú jazdu tak som bral aj ja jeho knihu. Dostal som viacej ako som očakával. A hlavne omnoho šťavnatejšie.
kniha konci tam kde by som chcel aby zacinala ;(
tj som 20 stran od konca a jeho zena zije a DISCOLAND este nema ani len strechu
Štítky knihy
životopisy, biografie česká literatura vzpomínky 90. léta 20. století noční podniky podnikání v Česku
Autorovy další knížky
| 2019 |  Sex, Disco, Revoluce! - Vzpomínky majitele Discolandu Sylvie na zlatý časy |
| 1997 | Ivan Jonák: (Ne)zabil jsem svoji ženu |
Jonáku, ty fantasto a pohádkáři!
Těch 2142 žen asi muselo být po lobotomii, protože nechápu jak jinak by na něj mohl někdo dobrovolně vlézt. Hodně vtipný byly ty historky, jak si nějaká femme fatale vlezla v tramvaji na chlapa a jeho přítelkyně tomu jen přihlížela, aniž by jí rozkřápla podpatkem hlavu.
Kam Jonák přišel, vše vyřešil dokonce i vlnu sebevražd ve vězení. Známe osobnosti ho milovaly, až na jistou paní Kateřinu. Ženy ho přeochotně počastovaly zlatým deštěm a když se ještě přidal Jonákův kámoš, vůbec to nevadilo.
A mě to bavilo, fakt jo. Škoda, že už nestihl sepsat memoáry z Discolandu Sylvie.