Rytíř
Miroslav Pech
Jirka je milý kluk, má ukázkové rodiče a zrovna se seznámil s dívkou svého věku. Františka je skvělá kamarádka. Hezké, že? Akorát je všechno trochu jinak. Jirka má narozeniny. Místo oslavy ho však čeká podivný rituál. A Františka je už pár let mrtvá. Chlapec musí projít takovou zkouškou odvahy, o jaké se mu nesnilo ani v nejdivočejších nočních můrách.... celý text
Přidat komentář
Výborná jednohubka. Rytíř má v sobě kouzlo, díky kterému jsem měl těch dvě stě stránek neustále radost ze čtení. Anotace nic důležitého neprozrazuje a ústřední zápletka mi přišla hrozně zajímavá, neokoukaná, vtipná i děsivá. Víc není třeba dodávat. Malý a schovaný klenot.
,,Jiřík býval často mimo sebe, Rachota se s ním nemazlil, pro ránu nešel daleko. Chlapec se bál nejvíc toho, že si Rachota vzpomene na myší pastičku a bude po něm zase chtít, aby do ní strčil prst...,,
Jirka by mohl být normální osmiletý klučík, s normální rodinou. To by však jeho otec nesměl být psychopatický magor a jeho maminka by ho měla mít možná o trošku raději, než jehlu zapíchlou v ruce. Neví co jsou to narozeniny, nezná narozeninový dort, či dokonce dárky. Na jeho osmé narozeniny se však chystá něco velkého. Nevšední rituál, který mu vyjeví mrtvá kamarádka Františka. Rituál, který změní všechno.
,,Ozvalo se nechutné mlasknutí a Mistr jí z těla vyňal cosi rudého a kluzkého. Zvedl to nad hlavu, zachrčel jakási cizí slova a hodil tu věc do vany přistála s mokrým plesknutím. Místnost naplnil křik,,
Jirku tak čeká cesta Rytíře, kdy musí projevit odvahu. Dostane se mu pomoci a tak se stane, že zatímco jeho tělo dospěje a zmužní, mysl zůstane osmiletá. Střet dětské bezelstnosti a bezstarastnosti se špinavou, krutou a nelítostnou realitou si neskutečně užijete. O vtipné a ironické chvilky není nouze stejně jako o odkazy na lidský hyenismus a zneužívání dobrodivosti naivních lidí. Postavy jsou bravurně vypracované, ačkoliv ne vždy mají logické uvažování, je to přeci bizarro fiction a zde je možné vše.
Další kniha od goldendogu, která má všechno malá jednohubka na večer, originální, avšak nepřekombinovaná zápletka, napínavý konec ve kterém nechybí vyteklé bulvy, praskající lebky, zlámané kosti a potoky krve. Přesně, jak to u těchto malých knížeček máme rádi. Za mě rozhodně 5/5, tady není o čem a určitě od Pecha zkusím i jiné knihy.
,,Něco mu na Jirkovi nehrálo, jistě, na první pohled bylo zřejmé, že moc rozumu nepobral, ale bylo tu ještě něco dalšího. Ten kluk neměl nejmenší tušení, která bije, jako kdyby ani nebyl z tohodle světa, jako kdyby mu někdo vydlabal lebku a vložil do ní mozek dítěte.,,
Tady není o čem. Od samotné zápletky až k skvěle napsaným postavám příběh šlape jedna báseň; v podstatě už po pár prvních odstavcích jsem zapomněl, že jenom čtu. Navíc se dějem proplétá tolik profláklých propriet, že člověk s láskou k fantastice nemůže k této knize nepřilnout. Je to vtipné, temné a v jádru ikonické. Nějaké drobné chybky by se našly, ale příběhu jako takovému v podstatě nemám co vytknout. Naopak, jelikož mám rád různé vychytávky, na první pohled mě potěšil pohyblivý hmyzák v pravém horním rohu. Příběh mě bavil a dokonce se dá říct, že mi Rytíř v nitru hodně pomohl.
Pokud jste na tuto knihu narazili, neváhejte a přečtete si ji.
Jestli u nás někdo umí přebíhat mezi žánry, je to Míra Pech. Mám rád jeho existenciální romány, mám rád jeho horrory a bavilo mě i tohle jeho městské fantasy s příměsí horroru. Nevím, jestli to vyzní tak, jak to myslím, ale ta kniha je hrozně milá. Cítil jsem z ní to, co, naneštěstí, necítím u fantasy obecně, snad proto ho nějak nemusím. Ale vím, že jsou knihy tohoto žánru, které stojí za to. A Pech je umí napsat.
Po přečtení Dítěte tmy se u mě Miroslav Pech ihned katapultoval do přední linie českých autorů a povídkou Milenci že snů se v ní nadobro utvrdil. Od té doby vyhlížím a když vidím další jeho počin ihned objednávám, ani si nečtu o čem kniha je. Prostě vím že to bude pecka. Budu se opakovat, ale i zde můžu říct, že tahle malá kniha v sobě skrývá ohromný příběh. Děj a atmosféra vás nenechá knihu položit. Miroslav Pech vyrůstal v devadesátých letech a je to v jeho knihách hodně znát a proto i já se při čtení jeho knih vracím do dětských let. Jo a hodně se mi v této knize líbil odkaz na knihu Dítě tmy :)
Další skvělá goldendogovka, jak já mám tohle nakladatelství s paperbacky v roztomilé kapesní velikosti ráda :) Má to od všeho trochu - napětí, kapku nadpřirozena a nějaké té cizácké entity, akci, násilí, přátelství mezi sympatickými postavami a zdařilý humor, ke kterému určitý zvrat v ději přímo vybízel, autor neváhal a vytěžil z toho, co se dalo, aniž by to působilo "na sílu". Podle anotace jsem netušila, co přesně čekat a líbilo se mi, co mi autor naservíroval :)
Miroslav Pech má rád svoje postavy (čo fakt u spisovateľov nie je žiadna samozrejmosť), vie písať realistické dialógy, neotravuje čitateľa zbytočnou omáčkou a orientuje sa v ľuďoch, ich psychike a uveriteľných vzťahoch. Tie 4* sú síce s jemne prižmúreným okom, ale ak vezmeme do úvahy všetky hore spomenuté veci, asi by nebolo fér dať Rytířovi „len“ 3*. A ešte je tu jedna vec: šialený, ale v konečnom dôsledku chytľavý žánrový mix. Rytíř zarazí každého, kto má rád „čisté“ žánre. Toto je totiž všetko možné, len nie čisté. Je to ako keby niekto zmixoval Hľadá sa Salome s Whitleym Strieberom (Billy), pridal štipku Kinga, za hrsť Bukowského, kilo Arnolda Schwarzeneggera, konverzačnú vzťahovú melodrámu a aby toho nebolo málo, tak ešte osemdesiatkové a deväťdesiatkové filmy, v ktorých sa chlapec prevtelený do dospeláka resp. cudzinec z diametrálne odlišného prostredia ocitol v modernom meste a podľa toho to vyzeralo (Krokodíl Dundee, Highlander, Veľký, Starman, He-Man, Pán zverov 2: Cez portál času). Poviete si, že taký kolotoč nemôže fungovať. Lenže vďaka hore spomenutým veciam môže. Prekvapivo skoro vôbec nevadí, že v jednej kapitole čítate mrazivý hororový psychotriler o únosoch detí, potom komédiu (pani v parku), potom clivebarkerovčinu (finále) a následne doják (koncovka). Občas to Miroslav berie zbytočne z rýchlika (taký ten klasický uponáhľaný akčný finiš, kedy lietajú končatiny vzduchom ako keby opisoval poletovanie popkornu na panvici). Kebyže chcem ísť po detailoch, tak by som spomenul, že absencia EČV je síce pekná vec, ale identita vozidla sa pravdaže dá zistiť najmä na základe VIN čísla. Oceňujem budovanie univerza (ako Dítě tmy, i Rytíř sa odohráva v Kamenných Stromoch). Každopádne, naďalej mám od Miroslava najradšej horory a budem dúfať, že sa k nim čím skôr vráti.
U této knihy jsem se po dlouhé době dostal do fáze, že když jsem o ní četl, okamžitě jsem jí chtěl číst. Míra Pech je jeden z důvodů a námět je druhý z důvodů. Pak už jsem čekal na to, až mě Zásilkovna upozorní, že v boxu mám balíček a ráno jsem málem nedospal. O víkendu jsem se v šest vzbudil, sedl na pergolu a četl a četl…až knihu dopoledne dočetl.
Takovou moc na mě knihy Míry Pecha mají. A Rytíř nebyl výjimkou. Skvělý příběh, fantastická ryzí hororová atmosféra a průběh, který je poměrně jednoznačný, ale do přečtení se modlíte k tomu, aby to tak nějak dopadlo a Vám nemuselo být vysloveně smutno.
Jediný bod, který bych možná vypíchnul je to, že děj tu plyne možná až moc pohodově. Hlavní postava, ve které je skrytý mozek dítěte, má kolem sebe řadu lidí, kteří se chovají hodně nelogicky a jednoduše, ale pro logiku příběhu, pravda, nezbytně.
Celkově vzato je ale tato kniha s nápadem, bravurním náhledem dítěte na dospělé záležitosti a s akcí a napětím, které Vás nenechají vydechnout do poslední věty.
Za mě tedy jednoznačně spokojenost. Nic složitého, ale naopak tak chytlavého, že s každou další stránkou máte doslova radost z dobře stráveného času během pošmourného víkendu.
Vynikající práce, skvěle napsané postavy, spousta autorů má problém s psaním dětí, tady jsem si věčně musela připomínat, jak musí Jirka působit na lidi, protože dítě byl skvělé, ale v příběhu je to dospělý chlap. Vlastně jde o epickou/temnou fantasy v moderní době. Rytíři a zachraňování princezen v dnešním hávu.
Úvod byl skutečně parádní. Malý Jirka u "tatínka a maminky" Rachotů, holčička duch s dírou místo bříška... svět, o němž nebylo jasné, jestli je reálný, či fantaskní. To jisté odlehčení, s tím humorem, které pak následuje, už mi tak úžasné nepřišlo. Ale jinak velmi dobře se to četlo, ujeté, jako by to byla nějaká kniha šílených literátů typu Josef Váchal, či Ladislav Klíma.
Tohle je Pechova nejlepší žánrová kniha.
Jedná se o temnou fantasy, která si pohrává s cestováním v čase, ale jak je u autora zvykem, to důležité jsou postavy, jejich vykreslení, vztahy a motivace.
Nebudu spoilerovat úžasný děj, jen prostě řeknu, že tuhle knihu jsem určitě nečetl naposledy. Crom!
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 2018 |  Mainstream |
| 2020 | Dítě tmy |
| 2017 | Cobainovi žáci |
| 2021 | Hranice už nejsou, tati |
| 2022 |  Rytíř |
(SPOILER) Taková klasická "Pechovka". Příběh outsidera, končící happyendem, proložený hororovými a sci-fi motivy. Příjemná četba, která baví a utíká a člověk se celkem nasměje vtipnému jazyku.