Rudý car - Stalin v čele Sovětského svazu 1924-1953
Václav Veber
https://www.databazeknih.cz/img/books/26_/269686/bmid_rudy-car-stalin-v-cele-sovetskeho-s-3II-269686.jpg
4
16
6
V Rusku a možná po celém světě mezi levicově exponovanými lidmi mnohdy přežívá chápání Stalina jako architekta socialismu, vítěze nad nacisty a tvůrce sovětského impéria. Ve skutečnosti to byl typ extrémního osobního tyrana, despoty či jakéhosi „superdiktátora“, který měl snad jedinou dovednost: uplatnil dokonale hyperbyrokratický kontrolní systém doprovázený terorem, a to důsledně a s naprostým úspěchem. Žádný nový řád nevytvořil, hitlerovskou říši přemohli vojáci za vydatné spojenecké pomoci a za těžkých ztrát, na nichž se podepsal, a impérium, o kterém se soudilo, že je na věky, bylo sice velké, ale nevyrovnané a dnes již neexistuje... Stalinův komunistický pokus o totální nadvládu nad společností byl „dočasně úspěšný“, přičemž jeho jediným smyslem byla zničující a zotročující cesta k dobytí světa. Ukázalo se, že je to zároveň mistrný nástroj k ovládání lidí, kteří jsou díky němu dokonale poslušní. Byla to také továrna na oficiální mýty, plná cynismu vůči pravdě. Vládní elita zde naprosto přesvědčivě dokázala, že ten, kdo má moc, má i pravdu. Totalita, a to nejenom bolševická, je zároveň i všestranný morální kolaps, postihne útočníky i ostatní, pronásledovatele i oběti. Zpochybňuje právní vědomí a snaží se ve vědomí lidí vytvořit díry zapomnění, v nichž se ztrácejí činy jak dobré, tak zlé. Stalinismus, a tedy i Stalin sám, naplňoval extremistické plány skupiny politických dobrodruhů či spíše zločinců, kteří aspirovali na vládu nad světem, jejímiž projevy byly mj. krádeže, masové represe, terorismus, bída, železná opona či genocida. Byl to po všech stránkách systém protidemokratický, naplněný militaristickou propagandou i skutečnou přípravou agrese a aktivitou propagandistických frází a slibů. Je pravda, že stalinismus nebyly jen věznice, popravy, lágry a vyhnanství, ale pokud se informacím o těchto činech vyhneme, nikdy celou pravdu o Stalinovi neřekneme.... celý text
Přidat komentář
Nejdůležitější informaci jsem objevil v tom, že Stalin mohl v Rusku úplně za všechno a nebýt v prvé řadě Chruščova, tak bychom se to vůbec nedozvěděli.
O Stalinovi jsem toho četl poměrně hodně, zejména cca v letech 1998-2008. Veberova kniha není příliš podrobná a rozsáhlá, přesto si na rozdíl od jiného komentujícího nemyslím, že by nepřinášela skoro nic nového. Zejména statě týkající se překotné industrializace a strašné kolektivizace obsahují řadu zajímavých údajů, které jsem zatím nikde nečetl. Škoda, že se v Rusku nenašel odvážný historik, jenž by se podrobně věnoval zoufalému odporu ruských zemědělců proti kolektivizaci. Tato problematika by mě velmi zajímala (stejný názor má již zesnulý Veber). Kniha se staví vůči Stalinovi a jeho politice zcela odmítavě, Veber neshledává žádné plus pro rudého cara. V tomto ohledu se podobá Radzinského knize o Stalinovi nebo Rayfieldově dílu o sovětské tajné službě za Lenina a Stalina. Kniha je podle mého názoru určena především těm, co si o Stalinovi a SSSR (minimálně v éře 1917-1953) nedělají vůbec žádné iluze. Skálopevné stalinisty a levicové snílky ani tato publikace, bohužel, jen těžko přesvědčí o jednoznačné negativitě Stalina, stalinismu i leninismu, z něhož Stalin vycházel.
Kniha od historika Václava Vebera shrnuje důležité fakta o Stalinovi, jeho přátelích, odpůrcích režimu a rozebírá politiku, strategie sovětské mašinerie. Podle oficiálních dat je zřejmé, že k výstavbě průmyslu a přerodu celé země Stalin využil veškeré lidské síly v pracovních táborech. Je hrůzné číst o této době, ve které zahynulo na následky útlaku, perzekucí tisíce rodin sedláků, malorolníků, početné skupiny inteligence, důstojníků a dalších.
Autor uvádí i citace ze zápisů schůzí a porad komunistických představitelů státu. Je vidět, že využil většiny dostupné literatury a archivních pramenů. Ukazuje pohled na nejnebezpečnějšího člověka, který kdy stanul v čele sovětského impéria.
Čekal jsem víc nových informací, bohužel nebyly téměř žádné a rozhodně nic převratného. Rovněž hodnocení Stalina a jeho éry bylo jen opakováním již vícekrát publikovaného hodnocení jeho osoby a období.
Štítky knihy
Autorovy další knížky
| 1995 |  Dějiny Ruska |
| 2002 | Dějiny Rakouska |
| 2008 |  Osudové únorové dny |
| 1996 | Stalin: stručný životopis |
| 2003 | Stalinovo impérium: (Rusko 1924–1953) |
Narozdíl od mnohých jiných publikací je tato velmi čtivá a Stalinovy kroky logicky vysvětluje. Byť mi pořád není úplně jasné, proč to Stalin dělal. Asi holt měl takovou povahu. Co mě ale děsně deprimuje, že některým lidem neotevře oči zkrátka nic. Viz třeba to místní jelito Hobo. Knížku (pravděpodobně) přečetl a stejně napíše takovéhle komentáře.