Rozhovory přes rozbouřené doby
Eva Bobůrková , Petr Placák , Petr Vizina , Jiří Leschtina
https://www.databazeknih.cz/img/books/42_/425619/bmid_rozhovory-pres-rozbourene-doby-wxE-425619.jpeg
4
18
4
Jak a v čem se proměnil prostor svobody v naší zemi v uplynulých třiceti letech? V jakém stavu se nachází svoboda jak společenská, tak osobní? Kniha dvanácti rozhovorů s významnými osobnostmi politického a kulturního života předkládá reflexi „prostoru svobody“ v současné české společnosti. Všichni účastníci rozhovorů mají blízký vztah k procesu demokratizace našeho státu, někteří se na něm přímo podíleli. Disidenti a politici Luboš Dobrovský a Petr Pithart a novinář a spisovatel Aleš Palán patřili k signatářům Charty 77. Ústavní právník Jan Kysela zastupuje novou generaci nekomunistických právníků, jako odborník a pedagog se zasazuje o dodržování ústavy a ústavních zvyklostí. Profesor historie a mezinárodních vztahů Igor Lukeš se zaměřuje na dějiny a politiku střední a východní Evropy 20. století a napsal mj. knihy Československo mezi Stalinem a Hitlerem či Československo nad propastí. Šimon Pánek, spoluzakladatel humanitární organizace Člověk v tísni, byl coby studentský aktivista během sametové revoluce vůdcem několika stávek proti režimu. Politický komentátor Jiří Pehe pracoval jako ředitel Politického odboru Kanceláře prezidenta republiky Václava Havla a ve svých textech se dlouhodobě zaměřuje na politický vývoj ve střední Evropě. Spisovatel Mark Slouka zachytil příběhy českých politických emigrantů, k nimž náležel i jeho otec, novinář a politolog Zdenek Slouka. Americký historik Timothy Snyder je autorem knih Krvavé země a Černá zem, věnovaných stalinskému i nacistickému teroru ve východoevropských zemích. Dokumentaristka Olga Sommerová v řadě svých filmů mapuje léta politické perzekuce (např. v cyklu Ztracená duše národa nebo v triptychu o Chartě 77). Přírodovědec a římskokatolický kněz Marek Orko Vácha, v listopadu 1989 stávkující student, se specializuje na otázky lékařské a environmentální etiky, píše knihy o morálce, víře, svobodě jednotlivce i společnosti. Michael Žantovský patřil k zakládajícím členům Občanského fóra, působil jako poradce prezidenta Václava Havla a dnes je ředitelem Knihovny Václava Havla. Rozhovory s předmluvou nakladatele Aleše Lederera vznikly u příležitosti třicátého výročí sametové revoluce a založení nakladatelství PROSTOR, které se stalo přímým nástupcem samizdatové edice Prostor a stejnojmenné revue, vycházející od roku 1982. Autory rozhovorů jsou novináři Eva Bobůrková, Jiří Leschtina, Petr Placák a Petr Vizina. Kniha vychází s bohatým fotografickým doprovodem.... celý text
Přidat komentář
Vůbec nevím, co mne vedlo k zakoupení knihy, ale rozhodně nelituji. Rozhovory s lidmi, kteří mají co říci a za kterými je kus práce. Určitě bych se chtěl dozvědět ještě více, někdy (velmi ojediněle) to bylo mírně frázovité, ale celkově nádhera. I když ne se všemi a se vším souhlasím, ale pohled zvenčí Timothy Snydera, Igora Lukeše a Marka Slouky velmi podnětný. Až bych rád všechny tyto názory konfrontoval s celým politickým spektrem, protože tam mi připadá, že slyším jen samé líbivé (úměrně cílové skupině) fráze. A ještě rozhovor s Janem Kyselou bych vytáhl. O Petru Pithartovi jsem věděl, Luboš Dobrovský bylo velmi milé překvapení. Pan Lederer udělal radost nejen sobě, ale i mnoha dalším.
Ke knize nakladatelství PROSTOR mě přivedl rozhovor s Lubošem Dobrovským, který nedávno zemřel. Až u příležitosti jeho smrti jsem zjistila, o jak zajímavého a inspirativního člověka se jednalo – a také, že v knize Rozhovory přes rozbouřené vody s ním vyšel obsáhlejší rozhovor.
Z osobností, které jsem před přečtením knihy vůbec neznala, mě velice zaujal Mark Slouka, který se po šedesáti letech života v Americe vrátil do své rodné vlasti. Na naši českou realitu se tedy dívá zvenku a navíc dokáže velice plasticky „zevnitř“ popsat realitu života v současné Americe. Rozhovor s ním má příznačný název „Pod hladinou americké společnosti teče řeka samoty“.
Když knihu srovnám s dalšími knihami rozhovorů, které vyšly v roce 2019, zaujaly mě kvalitní černobílé fotografie všech osobností, které knihu zajímavě graficky doplňují, aniž by vyžadovaly tisk na křídovém papíře. Dále jsou velice kvalitně napsané úvodní medailonky k jednotlivým osobnostem. Zajímavý byl v knize i ženský podíl: Olga Sommerová jako jedna z osobností, autorka rozhovorů Eva Bobůrková a editorka knihy Denisa Novotná.
A teď už nezbývá než dát slovo Luboši Dobrovskému:
V poslední době zejména někteří mladší historici razí tezi, že dobu normalizace už nelze chápat jako totalitu, protože oponenti nebyli popravováni, odsuzováni na doživotí ani k desetiletým a delším trestům. Co na to říkáte?
Dost mě to rozčiluje. Co znamená totalita? Že všichni děláme to, co si přejí držitelé moci, zejména ti, s nimiž mravně vlastně nesouhlasíme. Když takového stavu společnosti dosáhneme bez toho, že někoho popravíme, zastřelíme, dáme do koncentráku, tak jsme dosáhli daleko vyššího stupně totality než v době, kdy jsme například popravovali doktorku Horákovou. V době, kdy stačí mít pocit, že když nebudu aspoň navenek dávat najevo soulad s držiteli moci, nedostanu výjezdní doložku, tak jsme dosáhli totality, jakou si ti, kteří totalitu zaváděli v počátku padesátých let, neuměli ani představit. Husákovská normalizace byla naprosto vrcholnou totalitou. Něco podobného se začíná projevovat za vládnutí Miloše Zemana a Andreje Babiše. Takový stav znemravňuje společnost.
K výročí 30 let od Sametové revoluce vyšlo mnoho knih rozhovorů se známými osobnostmi. Na této knize mě zaujala právě sestava respondentů – inteligentních a kultivovaných lidí, kterých si vážím a jejichž pohledy a názory jsou mi blízké. Až během četby mi došlo, že knihy některých z oslovených lidí vycházejí právě v nakladatelství Prostor.
Tématem rozhovorů je především bilance nad uplynulými 30 lety a zamyšlení nad současným stavem české společnosti a politiky. Do tohoto konceptu mi příliš nezapadal rozhovor s Markem Sloukou, který mi příliš bilanční nepřipadal. Jinak je pro mě obtížné vyzdvihnout některý z ostatních rozhovorů, všechny byly něčím zajímavé. V případě pana Dobrovského si ale myslím, že člověk jeho typu tu bude velmi chybět.
Pro mě osobně byla četba této knihy obohacující a zároveň poněkud smutná, ale záleží především na pohledu konkrétního čtenáře, jak současnou společnost v kontrastu s názory intelektuálů vnímá. Jak je patrné už nyní, bude se podle toho odvíjet i celkové hodnocení této knihy.
Štítky knihy
20. století 21. století Česko, Česká republika Československo sametová revoluce 1989
Petra Pitharta nevyhledávám, ale výjimečně jsou jeho názory a vyjádření v "normě", která zvedá knihu o třídu výše. Oceňuji zpovídané za jejich přiznání, že ne vše bylo a je dle jejich původních představ a také to že plno rozhodnutí bylo mylných a nenapravitelných. Spousta informací je již dnes volně dostupných a pro mne je tato kniha bylo pouze bezcenné doplnění "naší historie".